Na to moderní liberálové (část levice) namítají, že to není pravda. Představme si situaci, kdy vlastníte hotel v rasově netolerantním státě. Ve vašem hotelu budou ubytováni jen běloši, a když pak přijde černoch, tak ho raději neubytujete, abyste si nenaštval klíčovou klientelu. Žijete tedy ve svobodném státě, kde oficiálně pro všechny platí stejná pravidla, ale přesto černoši nemají stejné příležitosti jako běloši a chtějí-li se například ubytovat v hotelu, tak nemohou. Je proto třeba zavést pozitivní diskriminaci, která černocha ochrání a poskytne rovné možnosti všem.

Klasičtí liberálové na to kontrují: Pozitivní diskriminace rozčlení občany do různých kategorií. Zákony přestanou platit pro všechny stejně a nakonec to nejvíc odnesou černoši, protože na ně budou běloši za všechny ty omezení ještě naštvanější. Pozitivní diskriminace by ukončila svobodu, například by musely vzniknout zákony na kvóty pro různé skupiny ubytovaných v hotelech. Zákony by musely vznikat úplně na všechno a vůbec si nedovedeme představit, jak by se kontrolovalo, jestli jsou v hotelu ubytována například 4 % homosexuálů. K tomu si připočtěte, jak by to poškodilo hoteliéra a v důsledku i celou ekonomiku.