Velitel amerického (koaličního) boje proti Daeši v Iráku a Sýrii generál Townsend by rád „ponechal v Iráku vojenskou stopu“ i po porážce Islámského státu, jako kdyby rozbití Iráku i vznik Daeše a vše, co se od toho odvíjí, už dostatečně obří americkou „stopou“ nebylo. Prý o to vyjádřila zájem irácká vláda. Faktem je, že si bývalý irácký viceprezident Ijád Alláví nedávno postěžoval, že USA svým odchodem z Blízkého východu vytvořily mocenské vakuum a „měly by se vrátit k roli mezinárodní velmoci“, ale není jasné, zda zrovna jeho hlas je nějak důležitý. Donald Trump v půli července požádal Kongres o volnou ruku při budování dalších „dočasných“ vojenských základen v Iráku a Sýrii, aniž by bylo zřejmé, co ona „dočasnost“ v praxi znamená. Tolik uplynulý měsíc v amerických plánech pro Irák. Realita se přitom podle všeho odvíjí přesně opačným směrem.

„Nechceme vojenské základny, irácká společnost je proti zahraničním základnám na svém území,“ prohlásil před pár dny současný irácký viceprezident Núrí Málikí. „Řekl jsem americké straně, že není v jejím zájmu, aby se do Iráku vracela a znovu otevírala vojenské základny.“ Málikího si přitom jako nejvhodnějšího kandidáta do čela irácké vlády v roce 2014 vybral Obamův Washington, když skutečné sunnitské opozici zabránil v účasti ve volbách. Dnes je tento šíitský politik předním hlasem iráckého nacionalismu. „Islámský stát připomíná Tálibán, který vytvořila americká administrativa k boji proti Sovětskému svazu v Afghánistánu. Úplně stejně byl vytvořen Daeš, aby se postavil Iráku, který nesouhlasil s blokádou Sýrie, odmítal bezletové zóny nad Sýrií i americké vojenské základny,“ dodal Málikí k americkým „oslavám“ vítězství nad Daešem v Mosulu.

Irácký viceprezident navíc v týdnu zamířil na „pracovní návštěvu“ Ruska, kde mimo jiné prohlásil, že Irák potřebuje „podstatnou ruskou vojenskou přítomnost“, která přinese nezbytnou rovnováhu sil, kterou „nelze podkopávat v zájmu žádné vnější strany“. „Dnes potřebujeme větší také účast Ruska v iráckých záležitostech, zvláště na poli energií. Teď, když jsme se vypořádali s Islámským státem, Irák potřebuje investice do energií a obchodu.“ A navrch by Bagdád s Moskvou měly „rozšířit spolupráci při boji proti terorismu v regionu“ a „všem, kdo za teroristy stojí“.

Málikí v zásadě popisuje reálný děj, který se v regionu už odvíjí. Například Turecko v týdnu zničehonic „odtajnilo“ přesné pozice amerických vojenských základen v iráckém Kurdistánu. Ankara se sice vzápětí zřekla zodpovědnosti za informace a mapu, které zveřejnila oficiální agentura Anadolu, prezident Recep Erdogan ale vzápětí vzpurně a v obecné rovině zdůraznil, že pryč jsou doby, kdy se jeho země musela sklánět před západním nátlakem…