Ve středu formálně skončilo další kolo ženevských rozhovorů o Sýrii, byť přinejmenším pro představitele „rijádské“ opozice skončilo jejich demonstrativním odchodem už o týden dřív.

Ačkoli si „rijádští“ nyní pochvalují, čeho všeho tím prý dosáhli, faktem je, že Damašek reagoval pokrčením ramen, Rusko dodalo, že tím „nikdo nic neztrácí“ a USA od té doby více méně mlčí. Ve výsledku Rusko konstatovalo, že po odchodu Saúdy financovaných opozičníků Rusko s USA pokročilo v přípravě nové syrské ústavy a ostatní opoziční skupiny byly s to se syrskou vládou zahájit jednání a do mírového plánu OSN prosadit některé své představy, aniž by si jako předběžnou podmínku kladly Asadovu demisi, což vše je prý podle Moskvy v zásadě pozitivní trend.

Další kolo jednání by mělo začít 10. května a lze předpokládat, že pokud Saúdové svou „syrskou opozici“ do Ženevy nevyšlou, bude se (i s ohledem na aktuální vztahy mezi Washingtonem s Rijádem), jednat prostě bez nich. Čili zdá se, že Rusko, které v syrské válce v posledním půlroce hraje vůdčí roli, dál drží iniciativu, zatímco ostatní hráči – Tureckem a Saúdy počínaje přes EU až po Spojené státy – jako by se svých ještě nedávno dominantních rolí zříkali.

USA brání Al-Káidu

To samozřejmě neznamená, že by jednotliví hráči zcela mizeli ze scény. Například ve Spojených státech se vedou zábavné diskuse kolem Obamova rozhodnutí vyslat do Sýrie vojáky, čímž prezident porušuje svůj slib, že do Sýrie žádné vojáky vysílat nebude. Řeč je sice „jen“ i 250 vojácích, ale Rusko i Sýrie tento krok dopředu označují za porušení syrské svrchovanosti, neb je do Sýrie nikdo nezval. Mimochodem, když USA zahájily svou „válku proti Daeši“, Sýrie formálně nabídla souhlas se vstupem amerických sil na své území, pokud o to USA požádají. Nestalo se tak.

Určitě zajímavější je ale současná pozoruhodná pozice Washingtonu vůči „umírněným“ teroristům z Islámské armády nebo Ahrár aš Šám, kteří po dohodě o „zastavení nepřátelských akcí“ nebyli na nátlak Saúdů zařazeni na seznam oficiálně povolených „terčů“. Obamova administrativa sice připouští, že obě skupiny jsou „promíchané“ se syrskou franšízou Al-Káidy, Frontou al-Nusrá, současně ale odmítá ruskou žádost o zařazení obou skupin mezi teroristy. Naopak, nejenže podle USA spolupráce s teroristickou Al-Káidou nečiní z Islámské armády nebo Ahrár aš Šám teroristy, ale Washnigton nyní požaduje, aby proti nim ruské letectvo a syrská armáda neútočily. Pentagon k tomu v týdnu navíc potvrdil, že „Aleppo ovládá převážně Fronta al-Nusrá“, přičemž USA se v rámci dohody s Ruskem o několikadenním „režimu ticha“ na dvou frontách pokusily do „klidu“ začlenit právě i Aleppo, ale zprvu byly odmítnuty. Přesto americký ministr zahraničí John Kerry kvůli obavám o teroristy v Aleppu vyrazil přímo do Ženevy, přičemž prý pracuje na iniciativách vedoucích k „deeskalaci“ bojů o Aleppo. A poslední zprávy konstatují, že se o zařazení Aleppa do zastavení palby přece jen jedná…