Izraelská blokáda pásma Gazy sice nekončí, ale hranice Gazy s Egyptem by se mohly někdy k srpnu otevřít, a co víc, na egyptské straně by za 100 milionů dolarů ze Spojených arabských emirátů měla být vybudována elektrárna, která pro zbídačené pásmo Gazy zajistí energie. Tak zní jádro rozhovoru, který poskytl exilový palestinský politik Muhammad Dahlán americké agentuře AP. Rozhovoru, který nabízí pohled na možnou novou podobu „izraelsko-palestinského“ konfliktu, čili na izraelskou okupaci Palestiny.

Muhammad Dahlán, pětapadesátiletý někdejší šéf „palestinské bezpečnosti“ z časů Jásira Arafata, zkorumpovaností proslulý dolarový milionář s těsnými kontakty na nejvyšší místa v Egyptě i Spojených arabských emirátech, budí svými aktivitami pozornost. Nyní, údajně ve spolupráci se svým „přítelem z dětství“ a novým šéfem Hamasu Jahjou Sinvárem, nabízí novou politickou rovnováhu a obrysy mezinárodní shody. Budování elektrárny za emirátské peníze na egyptské straně hranice pro potřeby pásma Gazy… To není jen tak samo sebou.

Téma Gazy nikdy nebylo příliš optimistickým, ale v poslední době se reálná situace v pásmu jen zhoršuje. Dva miliony lidí natlačených na malém území už o moc déle přežít nemůže -- Mezinárodní výbor Červeného kříže letos v květnu konstatoval, že je toto území na pokraji „systémového zhroucení“, zatímco OSN dodala, že celé pásmo bude během pár let neslučitelné se životem. Je už blízkovýchodní realitou, že na vině není jen totální izraelská blokáda, ale současně i vedení „sbratřené“ palestinské samosprávy sídlící v Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu. Ve snaze oslabit moc muslimských fundamentalistů z hnutí Hamas, kteří Gazu do té či oné míry ovládají, nechal šéf samosprávy, „palestinský prezident“ s diktátorskými manýry Mahmúd Abbás, zastavit platby Izraeli za elektřinu pro Gazu, jen aby posílil svou moc. Izrael vyhověl, a když pak v půli července v poslední fungující elektrárně v Gaze došlo palivo, dodané předtím z Egypta, ponořilo se pásmo Gazy – za okázalého nezájmu „světového společenství“ -- do tmy i přes den. Právě drastický postup vůči beztak už zbídačeným krajanům v Gaze může Abbásovi s konečnou platností zlomit „politický“ vaz a na jeho místě už mnozí vidí právě Dahlána. Ten svůj návrat do Gazy sice zatím odmítá, stejně jako funkci prezidenta, ale souhra zájmů Izraele, Egypta, Spojených arabských emirátů a Hamasu z něj činí dokonalého kandidáta pro nejvyšší funkce.

Egyptské otazníky

Je očividné, že pásmo Gazy je pro Izrael ekvivalentem horkého bramboru. Jakákoli další agrese do zablokované Gazy a související stovky a tisíce civilních obětí židovskému státu na image rozhodně nepřidá, a co víc, agrese nebo i „jen“ současné podmínky k nežití dříve či později donutí obyvatele Gazy k povstání. Jakékoli řešení problému je proto pro Izrael i jeho americké patrony lepší, než dosavadní zachovávání statu quo. Už od jara se proto spekuluje o tom, že právě Dahlán s Káhirou v zádech „kuje pikle“ s izraelským ministrem obrany Avigdorem Liebermanem; znají se už roky a pojí je nejen snaha rozseknout gordické uzle „palestinské otázky“, ale i sklon k použití síly při prosazování svého.