Bez ohledu na rozhovory mezi nejvyššími tureckými a americkými činiteli, kteří se snaží v posledních dnech zmírňovat ostrou, postpřevratovou rétoriku Turecka, vystoupil Recep Erdogan s dalším plamenným projevem, v němž obvinil Západ a Spojené státy zvlášť z „podpory terorismu“ a z podpory pučistů. Podle tureckého prezidenta byl puč sice proveden doma, ale jeho scénář byl „sepsán v zahraničí“. A za pučem stojí gülenistické hnutí, které většinu svých financí získává prostřednictvím sítě internátních škol, dodal. Tato síť je mimochodem největší v USA a školy jsou placeny i z peněz amerických daňových poplatníků. „Jací můžeme být strategičtí partneři, když stále hostíte člověka, o jehož vydání jsme požádali?“ ptal se místo toho Erdogan.

Turecko o vydání súfistického islamistického vůdce Fathulláha Gülena, který žije v exilu v Pensylvánii a jehož majetek se odhaduje na 25 miliard dolarů, požádalo Spojené státy krátce po pokusu o vojenský převrat, přičemž vyjádřilo obavy, že by Gülen mohl uprchnout do třetí země. Turecký soud vydal příslušný mezinárodní zatykač, přičemž prokuratura do obvinění zakomponovala i CIA a FBI, které prý měly gülenistům zajišťovat výcvik.

Se stejným cílem – tedy vydání Gülena -- zamířila do Washingtonu i vysoká turecká delegace v čele s ministry zahraničí a spravedlnosti. Výsledek byl ale nejspíš dopředu znám – dohoda o vzájemném vydávání zločinců z roku 1979 nenutí USA do Turecka vydávat nikoho, jehož zločiny mohou být považovány za „politické“, a je zatím otázkou, do jaké míry bude americký establishment turecké důkazy o Gülenově podílu na pokusu považovat za dostatečné a zda vůbec bude pokus o převrat považovat za „politický zločin“. Dohoda ale nebude jediným argumentem pro odmítnutí turecké žádosti – gülenovské hnutí Hizmet už od roku 2011 platilo více než stovce členů amerického Kongresu z obou politických stran soukromé výlety a dovolené v Turecku a například kongresman David Scott je přesvědčený, že hnutí Hizmet „nemůže a nemělo by být označeno za teroristickou organizaci bez důkazů jen kvůli politickým zájmům“. Podobné je to i v Evropě. Britský konzervativní poslanec Edward Garnier prý od gülenistů dostal přes 100 tisíc liber, aby jeho zpráva o stavu lidských práv v Erdoganovském Turecku vyzněla kriticky.     

Podobné názory ovšem staví Spojené státy a Západ obecně proti většině islámského světa, neboť Organizace islámské konference koncem července zrovna gülenisty zařadila na svůj seznam teroristických organizací.

Kdo je tedy Fathulláh Gülen?