Účelově „mimo“ jsou už jen teze o „bombardování Aleppa“. Většinu z více než půldruhamilionového Aleppa ovládá syrský režim, a tak se ruské a syrské nálety soustředí na východní část města, kterou ovládá džihád, konkrétně několik skupin, které se se syrskou frančízou teroristické Al Kajdy nejen spojily, ale předaly jí i operativní velení ve východním Aleppu, což ostatně přiznávají třebas agentura Reuter´s nebo i Wall Street Journal. Koneckonců, Al Kajda sloučení oznámila sama. Je příznačné, že západní média a politici Al Kajdu a její spojence ve východním Aleppu mají – v době halasné „války proti terorismu“ a s „přihlédnutím“ k 11. září -- dál cudně za „opozici“. Nejspíš striktně politickou.

Už i americká tradičně protiválečná média opakují tvrzení mainstreamu, podle něhož je v „pasti“ ve východním Aleppu „masakrováno“ na 250 tisíc obyvatel. Nicméně, čtvrt milionu obyvatel měly tyto části města před válkou a třeba britský The Guardian už loni v březnu konstatoval, že většina obyvatel před konfliktem uprchla, a tak před rokem a půl ve východním Aleppu žilo odhadem 40 tisíc lidí. Koncem července humanitárními koridory, které otevřelo Rusko, z východního Aleppa odešli další civilisté, ale zatímco džihád dalším civilistům bránil opustit město, Západ začal ruské humanitární koridory zpochybňovat, jako kdyby potřeboval, aby ve východním Aleppu zůstalo co nejvíc civilistů. Podle dostupných zpráv do východního Aleppa míří jen posily džihádu, ale zcela určitě se tam nevrátilo 200 tisíc civilistů, aby naplnili obecně opakované mantry o počtu obyvatel východního Aleppa…

S tím souvisí i podivná, ale přesto neustále opakovaná představa o „aktivistech“, kteří z východního Aleppa dodávají „zaručené informace“ o ruských nebo syrských „zvěrstvech“. Co to tak asi znamená? Prodemokratický aktivismus v Sýrii prokazatelně existoval v prvních měsících tamního „arabského jara“ v roce 2011, tedy v době, než se počáteční demonstrace proměnily ve válku, do níž se zapojili „všichni kolem“. Opravdu si někdo umí představit, že ve čtvrtích ovládaných Al Kajdou a spřátelenými hrdlořezy může někdo být „prodemokratickým aktivistou“? A kdo západním médiím neustále dodává kontakty na takové „aktivisty“?

Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR), což je zdroj sice hodně pochybný, ale západními médii stále akceptovaný, ruské nálety v Sýrii za uplynulý rok zabily 9400 lidí, z toho 3800 civilistů. To je v zásadě skoro stejný „smrtící účet“, jakého dosáhli Saúdové při bombardování Jemenu, a v takovém „zdemokratizovaném“ Iráku bylo jen za září (!) zabito přes tisíc civilistů (a celkem skoro tři tisíce). Za celý letošní rok bylo přitom v Iráku zabito více než 11 tisíc civilistů. Přesto Spojené státy a „světové společenství“ mluví o „barbarství“ jen v souvislosti s „Aleppem“, zatímco o Saúdech či Iráku se mlčí, protože… proto.

A zatímco se mluví o rusko-syrském „barbarství“ při náletech na civilisty ve východním Aleppu, západní mainstream připouští, že džihád v Sýrii využívá civilisty jako „živé štíty“. Je ošidné mluvit o ruských „válečných zločinech“, když je zřejmé, že americké dobývání Manbídže u tureckých hranic se také nevedlo „v rukavičkách“ a že při něm umírali civilisté, stejně jako třeba bombardování irácké Fallúdži bílým fosforem a ochuzeným uranem, a stejně se nepovede v rukavičkách chystaná ofenzíva proti Daeši v iráckém, kdysi více než dvouapůlmilionovém Mosulu. Je rovněž příznačné, že například Izrael při svých více méně pravidelných útocích na Libanon nebo obklíčené pásmo Gazy vždy viní z válečných zločinů Hizballáh respektive Hamas, protože prý „využívají“ civilisty, tedy fakticky Libanonce a Palestince žijící v místech izraelských úderů, jako „živé štíty“ už jen tím, že se mezi nimi pohybují, a tak nesou plnou vinu za jejich smrt pod izraelskými bombami. Takto postavená „zodpovědnost“ pro „Aleppo“ neplatí, protože… proto.