Tereza Spencerová: Rusko má dnes co říct a roste

20.11.2017 9:00 | Zprávy

Donald J. Trump si ve Vietnamu podal ruku s Putinem… A asi si ji měl raději nechat upadnout. Protože kratičké setkání, během něhož stačil Putinovi naznačit, že ani tak moc nevěří, že by Rusko zmanipulovalo volby v USA, bylo následováno titulky amerického tisku ve stylu „Trump se nechal zpracovat Putinem“.

Tereza Spencerová: Rusko má dnes co říct a roste
Foto: Archiv PL
Popisek: Setkání prezidenta Česka Miloše Zemana s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem při návštěvě Číny

Skutečně? Co zásadního pořídili DJT a Putin na onom summitu? Samozřejmě, deklaraci o Sýrii, ale co ještě? Australané začali naříkat, že spojenectví USA a Číny je ohrožuje. Je pravda, že DJT a Si Ťin-pching si porozuměli…

To bylo celé divné. Nejprve Bílý dům separátní setkání s Putinem sám avizoval, když pak Kreml kývl, tak ho Američané zrušili. Nevím, proč. Možná si na něj Trump netroufl v době, kdy hledání „ruských stop“ v Americe stále ještě nepolevuje, a tak by si tím jen zkomplikoval situaci. Nicméně, to přece mohl „tušit“ dopředu. Hysterie, s jakou antitrumpovci reagovali na prosté podání rukou, je dávno za hranicí psychiatrické diagnózy. A všechny ty řeči o tom, že se Trump nechal Putinem zpracovat, ani nemá smysl komentovat. A ani si jich všímat. Jsou to jen další hromady prázdných slov, jimiž si na Západě vyplňujeme prostor.

Summit se ale možná neuskutečnil i proto, že Rusové odmítli nabídnout Trumpovi nějaký „dárek“ ve formě ústupku, jímž by se mohl po návratu domů chlubit jako úspěchem své politiky a celé to setkání tím obhájit. Podle některých spekulací tímto „dárkem“ měl být ruský souhlas s odsunem íránských a šíitských bojovníků v Sýrii od hranic s Izraelem a nejlépe rovnou z celého regionu.

A možná prostě Bílý dům nechtěl summit v době, kdy je Sýrie horkou aktualitou, ale USA už nejsou s to garantovat ani chování svých hlavních spojenců, Izraele a Saúdů, což musí být pro velmoc typu USA zahanbující.

Určitě by se daly vymyslet i další důvody. V každém případě toho ti dva společně moc nepořídili, i když Trump naznačil nesmyslnost dalších protiruských sankcí i výhodnost spolupráce při řešení třeba krizí na Ukrajině a kolem Severní Koreje. Ve výsledku tak jen schválili předem připravené prohlášení o Sýrii, které znovu – možná už třetím rokem – opakuje zaklínadlo, že syrský konflikt „nemá vojenského řešení“. Nicméně stejně dlouho je očividné, že kdo si co vojensky urve, než vše opravdu skončí, tak bude mít o to větší slovo v poválečném vývoji. Pentagon ostatně pár dní na to oznámil, že když už „válka proti Daeši“ v Sýrii vlastně skončila, tak že vojensky zůstane aspoň dokud „úspěšně neskončí ženevská jednání“. Pokud ho budou Američané se Saúdy „vhodně blokovat“, může to být argument pro vojenské setrvání navždy. A když k tomu ještě ministr obrany Mattis prohlásil, že mají k pobytu v Sýrii souhlas OSN, což je opravdu, ale opravdu velká lež, tak je zřejmé, že to společné prohlášení je jen cárem papíru, v němž má největší význam oboustranné ujištění o pokračující spolupráci, která má předejít tomu, aby mezi sebou v Sýrii USA a Rusko nezačaly – třebas jen náhodně – válčit. Při vší té bídě je asi třeba právě tohle vnímat jako hlavní výdobytek.

A s tím porozuměním mezi čínským prezidentem Siem a Trumpem si taky nejsem tak jistá. Na Trumpa čekal sice v Pekingu červený koberec a kopec slávy, ale ve dnech před jeho příjezdem udělali Číňané dvě gesta. „Odtajnili“ největší plovoucí rypadlo na světě, které je s to za hodinu ze dna nasbírat tři olympijské bazény kamení a „házet“ je až na vzdálenost 15 kilometrů – a vytvářet tak nové umělé ostrovy. Jinými slovy, rozšiřovat čínské území v moři, jemuž chtěl ještě nedávno vládnout Barack Obama. A dva dny „před Trumpem“ čínská armáda „jen tak mimochodem“ údajně otestovala mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout jakýkoli cíl v USA. Chci říci, že Peking dal Trumpovi jasně najevo, jaké jsou mantinely, a následné obchodní dohody – snad za 250 miliard dolarů – už lze vnímat jen jako pohlazení po hlavě: Když budeš, Donalde, hodný, ty peníze se zhmotní. Většina smluv se totiž týká projektů, jejichž realizace může zabrat deset i více let. Takže ještě jednou, o nějakém nadstandardním porozumění bych nemluvila. Ta australská reakce se spíš možná týká skutečnosti, že Trump přesto přese všechno upřednostňuje silnou Čínu a Austrálii, tradičního spojence, přehlíží. A co si má pak takový chudák spojenec bez loutkovodiče počít, že?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Michaela Šebelová byl položen dotaz

Politická shoda

Nemyslíte, že je víc oblastí, nejen ve zdravotnictví, kde byste měli jako politici najít shodu, aby se opravdu něco pozitivního změnilo? Smutné je, že tomu, že ji najdete nevěřím, i když nechápu, proč je to pro vás takový problém? Nemyslím jen vás osobně, ale obecně, kde je chyba, že nejste absolutn...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

15:57 Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

Dennáí glosa Ivo Strejčka