Typickým příkladem je vězeňství. Většina našich trestanců nepracuje a v arestu se doslova fláká. Dokonce i ti, kteří poctivé občany okradli, či jim způsobili finanční a hmotné škody, nebo dokonce újmu na zdraví. A my všichni ostatní se jim na relativně pohodlný život v současném poměrně fešáckém kriminálu skládáme ze svých daní.
Další skupinou jsou příživníci, kteří jsou vzhledem ke své hlouposti (nevzdělanosti), neochotě se něco užitečného naučit, případně programově se vyhýbající práci dlouhodobě přisáti k prsu státních podpor a nejrůznějších sociálních služeb.
Tito lidé, a jsou jich desetitisíce, jak červotoči ve dřevě zdánlivě neviditelně vyžírají státní rozpočet a my, jejich živitelé, stále „držíme hubu a krok“.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Co přesně byste nyní udělal jinak?
V čem jste podle vás byli málo odvážní? A nemyslíte, že řadu voličů mohl odradit i ten váš boj s dezinformacemi, za který jste schovávali podle mě spíše jen snahu umlčet jiný názor? Nebo jinak, co jste udělali pro svobodu slova, a proto, aby se lidé nebáli říkat své názory nahlas, což se děje?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
12:30 Michal Mikulenka: Novoroční přání České televizi
Otevřený dopis na adresu České televize.
- 10:23 Vladimír Ustyanovič: Není prezident jako prezident a není generál jako generál
- 9:16 Jiří Halík: Motto EU - jednotná v rozmanitosti. Rozmanitost národních států je potlačována
- 13:57 Jiří Paroubek: Naši rádoby válečníci zase kňučí
- 12:26 Zdeněk Joukl: Množstevní slevy pro vrahy?
- 15:57 Jiří Paroubek: Proč Česká televize lže?
