Václav Klaus: Čajkovskij a Chopin, ale i Zelenskyj

06.02.2026 9:44 | Glosa
autor: PV

Ve švýcarském týdeníku Die Weltwoche (3/2026) jsem si přečetl mimořádně zajímavý rozhovor s ukrajinskou klavírní virtuoskou Valentinou Lisitsou. Narodila se v Kyjevě ještě v Brežněvově éře v roce 1973, v počátku devadesátých let přesídlila do USA. Je světovou klavírní hvězdou.

Václav Klaus: Čajkovskij a Chopin, ale i Zelenskyj
Foto: XTV
Popisek: Václav Klaus

Brzy v USA pochopila, že je v tomto světě těžké se prosadit. Jako jedna z prvních použila k prosazení své hudby internet. Teprve pak následovalo i koncertování ve slavných světových koncertních síních. V poslední době se stala veřejnou kritičkou Zelenského politiky. Poznamenalo ji to radikálním omezováním počtu koncertů, ale internet jí to nahradil. Říká velmi ostře, že „Zelenskyj a jeho okolí vědí, že s koncem války přijde hodina zúčtování“. Lidé se budou ptát, zda oběti stály za to. Dodává, že „teprve až se zvedne mlha, začne vážná politická debata“. Vysvětluje, že procitla až v roce 2013, kdy začala tzv. majdanská revoluce. Telefonovala si často s rodiči v Kyjevě a byla šokována obrovskou diskrepancí mezi tím, co o tom slyšela na Západě, a tím, co jí vyprávěli oni. Říká, že to pro ni bylo „otevřením očí“ a teprve to ji zradikalizovalo.

Obává se, že konec této války, kterou vidí jako „politickou občanskou válku ve společném kulturním prostoru“, je v nedohlednu. Říká, že války končí, buď když jedna strana rezolutně vyhraje, nebo když jsou obě strany tak vyčerpané, že už nemohou dál, a proto dospějí k dohodě. Myslí si, že v tomto případě zatím nenastává ani jedna z těchto variant. Proto volá po mírové dohodě. Připomíná staré ruské přísloví, že je „i špatný mír lepší než dobrá válka“. Pouze když na obou stranách nastane naprosté vyčerpání, začne být úsilí o mír dostatečně silné.

Na otázku: „Protože Tolstoj, Čajkovskij a Kandinskij byli vždy centrální součástí evropské kultury, může se kulturní identita Evropy i nadále rozvíjet bez Ruska?“, odpovídá rezolutně. „Nikoli. Není žádná evropská kultura bez ruské kultury, literatury, hudby a filosofie.“ Stejně vidí i opak: „Ruská kultura nemůže být bez Evropy“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Milan Krajča byl položen dotaz

Lítost nad Íránčany

Vy opravdu litujete diktátory a teroristy, kteří zabili svými teroristickými útoky stovky ne-li tisíce lidí? Režim, který neuznává základní lidská práva? Za co je litujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miroslav Kulhavý: Minář na Letné – naháněč do opozičních stran

11:35 Miroslav Kulhavý: Minář na Letné – naháněč do opozičních stran

Demonstrace na Letné jen potvrdila sílu opozičních voličů, tedy menšiny aktivních občanů. I tak by p…