Vždy mám – opakovaně se však ukazuje, že mylný – pocit, že už všechno bylo, z obou stran, řečeno a že se už jen zdvojují známé argumenty. I v tomto případě jsem se mýlil. Významná německá televize SWR přinesla výrok zcela novátorský: „Místo aby středoevropská čtveřice přijala uprchlickou krizi jako příležitost, jak setřást dědictví komunismu, posloužila nacionalistickým silám jako živá voda“ (citováno podle Práva, 15. června 2017).

To považuji za aroganci dosud neznámého druhu. Je přijímání migrantů (nikoli náhodou mluví německá televize o uprchlících, zatímco my trváme na slovu migrant) cestou, jak ze sebe setřást dědictví komunismu? K tomu migraci nepotřebujeme. A ani si nepotřebujeme léčit migrací své historické komplexy. Učil nás komunismus nenávidět cizince? Byl ve své podstatě internacionalistický a internacionální komunismus nacionalistický? (Já jsem zažil první přítok migrantů – tehdy z Vietnamu – právě za komunismu.)