Tento okamžik roku mám spojený s novoročními projevy, které jsem 10 let považoval za jednu ze svých významných prezidentských povinností. 1. leden je státním svátkem. Je to den vzniku České republiky a v tomto duchu a kontextu má být chápán a respektován.

Na Nový rok se mnozí z nás ohlížíme na rok minulý a díváme se dopředu na rok právě začínající. Předvídat, co bude v roce 2014, neumím a nechci. Mám jen trochu strach, aby nedošlo na starý vtip, který říká, že to bude rok průměrný – bude horší než rok 2013, ale lepší než rok 2015. To by žádná dobrá prognóza nebyla. Abych uplatnil své další téma, dodal bych, že očekávám, že bude pokračovat globální ochlazování. Navíc musím s potěšením říci, že asi budu – již po sedmé – dědečkem.

V naší dnešní situaci a atmosféře není snadné říci něco natolik optimistického, aby to nebyl nezodpovědný výrok. Záměrně odlišuji slova situace a atmosféra. Jsem přesvědčen, že je atmosféra v zemi horší, než jaká je naše reálná situace. Nemáme se tak špatně, jak se tváříme. A není všechno tak zlé, jak nám někteří – z velmi průhledných motivů – namlouvají. Pokusme se vidět věci ve správných souvislostech.

Letos oslavíme již čtvrt století, tedy 25 let, od pádu komunismu. Václav Havel před 24 lety ve stejné chvíli řekl, že naše země nevzkvétá. Je trochu smutné, že si dnes můžeme tuto větu opět vypůjčit – naše země zase nevzkvétá. Je ale třeba ihned dodat, že je naše země podstatně jiná a lepší a že jsme se o to v těchto 25 letech zasloužili my, kteří v ní žijeme. Nikdo z vnějšku nám nepomohl.

Česká republika prošla za tu dobu obrovskou přeměnou. Vím, že se jistá část naší společnosti tváří, že pro ni uplynulých téměř 25 let nic neznamená. To je velký a záměrný omyl. Prožíváme nejdelší období svobody v naší historii. Masarykova a Benešova 1. republika byla o pět let kratší. Oslavujeme ji, ne-li mytizujeme, i když víme, jak snadno ji tehdejší generace zavrhly a daly přednost komunismu. Ten u nás zvítězil ve volbách, nikdo nám ho nevnutil zvenku. Nezapomínejme na to a nezopakujme něco podobného, byť pod jiným názvem. Jsou mezi námi lidé, kteří se o to pokoušejí.