Václav Klaus: Vánoční zamyšlení 2.0

27.12.2025 12:07 | Glosa
autor: PV

Sedl jsem si ke stolu a chtěl začít psát letošní vánoční zamyšlení. Ťukl jsem do počítače a nečekaně objevil, že jsem už jednou text s tímto názvem napsal. Bylo to v prosinci 2000, tedy přesně před čtvrt stoletím. Jeho úvodní odstavec se mi zdá být vhodný a vystihující i dnes: „Na stole mám více než úctyhodnou hromadu vánočních a novoročních přání, která přinášejí moc pěkná, v podstatě velmi obdobná poselství – nejrůznější lidé mi přejí hezké, klidné, veselé Vánoce a šťastný a úspěšný nový rok.“

Václav Klaus: Vánoční zamyšlení 2.0
Foto: Youtube
Popisek: Václav Klaus

Pisatelům těchto přání jsem věřil tehdy a věřím jim i dnes. Jak jsem tehdy napsal: „Mám pocit, že to drtivá většina z nich myslí upřímně a chtěl bych dodat, že mne ze všeho nejvíce dojímá spousta krásných přání od lidí, které osobně vůbec neznám, se kterými jsem se nikdy nesetkal a kteří mi píší „jenom tak“. Je to pro mě nesmírně zavazující.“ Lépe to dnes říci neumím. I teď přicházejí krásná přání a v jednom z dnešních přišla z Českých Budějovic i Alžbětinská serenáda. Tak si ji pro dokreslení adventní atmosféry pouštím.

Před 25 lety jsem se ve své úvaze zamýšlel nad větou jednoho z pisatelů, který se velmi přimlouval za to, aby platila „presumpce dobré vůle“. „Budeme-li mít všichni dobrou vůli, budeme-li všichni dělat jen dobré věci, bude v naší zemi všechno v pořádku.“ Autor těchto vět navíc spekuloval, že na světě určitě není nikdo, kdo by se „ráno probudil a řekl si: dnes budu skutečně zlý, skutečná potvora. Budu dělat špatné věci.“ Byl přesvědčen, že si to sám o sobě nemyslí nikdo a že se každý vidí jako dobrý. Trápilo ho, že většina z nás toto neuznává a že vychází z opačného předpokladu, že „úmysly jiných jsou zlé, nekalé, nečestné“.

Věty o dobru a dobré vůli sice zní hezky a vánočně vstřícně, ale já se obávám, že je tento způsob uvažování naprosto mylný. „Předpokládá, že existuje jakési dobro a že to, co se od tohoto dobra liší, je zlo.“ To jsem považoval za idealistický a příliš sebevědomý názor těch, kteří si myslí, že oni to dobro znají – a že ho mají v sobě. Tyto postoje já z řady důvodů přijmout nemohu. Proto jsem nabízel výklad alternativní: „každý z nás svým chováním, a to chováním vědomým, racionálním, prosazuje to, co on sám považuje za správné – a to primárně ze svého vlastního pohledu. S dobrem či zlem to nemá nic společného.“ Čili striktně jsem odlišoval autentické lidské chování a jeho důsledky od jakéhosi abstraktního dobra a zla.

Byl jsem i tehdy přesvědčen, že „úkolem toho či onoho uspořádání lidské společnosti je zajistit, aby protichůdné lidské zájmy přinášely – ve svém souhrnu – pozitivní výsledek“. A že právě protichůdnost zájmů je přirozeným zdrojem nepřetržitých lidských sporů a konfliktů. „Socialisté – a dodal bych, že dnes zejména zelení – tvrdí, že je dobro známé, že jde „jen“ o to ho objevit a pak „jen“ uskutečnit. Liberálové si naproti tomu, a to i o Vánocích, myslí, že je nejlepší, když nikdo na „majitelství dobra“ nemá nárok, když každý přidává k celku pouze svůj malý kousek pravdy a když má každý – v rámci elementárních principů fungujícího právního řádu – možnost o ni usilovat. Výsledek se získává až uvnitř procesu lidského chování a jednání. Proto nejde o předem rozlišitelné dělání dobra či dělání zla.“

Dodával jsem, že „bychom se alespoň dnes, v čase vánočním, měli zastavit a trochu skromněji a pokorněji se zamyslet nad pravdami svými a nad pravdami, které hlásají jiní.“ Žádal jsem, „abychom měli respekt k přirozenému řádu věcí, abychom si vážili už jen oné možnosti prosazovat svou představu štěstí a abychom byli připraveni přijmout i to, že v tomto snažení leckdy neuspějeme. Že se prosadí pravda někoho jiného. I to je součástí našeho života, i o tom můžeme my všichni dávat svá nezvratitelná svědectví.“

Před dvaceti pěti lety jsem napsal, že jsem optimistou a že věřím, že úsilí nás všech – přes veškerou vnější chaotičnost – povede k výsledku, který má v podstatě příznivý směr. Teď bych – o čtvrt století „moudřejší“ a hlavně starší – tak optimistický nebyl. Dlouhodobě to pravděpodobně tak může být, ale v představitelné budoucnosti vzhledem k našemu domácímu politickému vývoji a zejména vzhledem k vývoji v Evropě, resp. v Evropské unii, kde ne jako pouhá fantasmagorie hrozí válka, o tom přesvědčen nejsem. Nepřetržitá setkání Macrona, Merze, Starmera v doprovodu Zelenského to naznačují.

Přeji všem klidné a dobré, nikoli zlé Vánoce

Václav Klaus

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Proč najednou chcete být poslanec?

Původně jste nechtěl do sněmovny kandidovat, a teď dáte práci poslance přednost před prací náměstka. Není to náhodou proto, že nejste schopný vyřešit problém s dopravou v Praze? Přijde vám to fér někomu předávat dopravu v nejhorším stavu, co kdy byla? Nebo vy máte na dopravní situaci v Praze snad ji...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Václav Klaus: Vánoční zamyšlení 2.0

12:07 Václav Klaus: Vánoční zamyšlení 2.0

Sedl jsem si ke stolu a chtěl začít psát letošní vánoční zamyšlení. Ťukl jsem do počítače a nečekaně…