Zadání je uloženo MPSV, jehož agilní součásti jsou o uvážlivé nabídce dávno informovány. Zadání tudíž přeroste v úkol strany, která ministerstvo ovládá a vlády, jíž je strana koaličním údem.
Z toho vyplyne, že úkol je třeba splnit stůj co stůj. Od nehnutelného "stůj co stůj" je jen krůček k nehnutelnému "ať to stojí, co to stojí". Úkol je zaštítěn předpokladem, že elektronizace sociálních dávek ušetří nezanedbatelný objem výdajů státu coby poskytovatele, což nelze zpochybnit. Až ve druhé fázi vyjde najevo, že poskytovatel sice ušetří, ale na úkor výdajů poživatelů.
Po celou dobu vyhraněného sporu se drží stranou monopolní zprostředkovatel, finanční ústav. Okruh záležitostí od uvážlivé nabídky nepřehlédnutelných úspor poskytovatele až po nepřehlédnutelné protesty poživatelů se uzavírá nepřehlédnutelným požadavkem výčtu veškerých nákladů na zavedení S-karet.
To proto, aby byl vyčísleno ono "stůj co stůj". A vyjasněno to zásadní - v čí prospěch?
Komentář zazněl v pořadu Český rozhlas Hradec Králové Glosy Václava Součka , publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz