T. Blair při útoku na Irák prakticky bezpodmínečně podporoval svého amerického spojence a propůjčil se ke hře s falešnými důkazy o údajných zbraních hromadného ničení, kterými disponuje Saddám Husajn. Je již zbytečné dodávat že tyto zbraně hromadného ničení se po pádu Saddámova režimu nikdy nenašly, protože prostě nebyly.

T. Blair pro své tehdejší jednání těžko může hledat omluvy díky své naivitě. Nemohl si nevšimnout ani jasného postoje Francouzů, tedy francouzského prezidenta Chiraca a francouzské diplomacie, a německého kancléře Schrödera, kteří zpochybňovali „důkazy“ předkládané americkou CIA. A měli pro to velmi pádné argumenty.

Pád režimu Saddáma Husajna přinesl do Iráku chaos, který se do dnešní doby nepodařilo překonat, a přinesl časem také vznik organizace Islámský stát. V jejích řadách se významně uplatňují někteří zkušení důstojníci někdejší Saddámovy armády.

Je dobře, že si T. Blair po deseti letech uvědomuje svou velkou chybu, kterou tehdy udělal, a omlouvá se za ni britským občanům.