Profesionální vojáci do té války museli jít, mnozí civilisté odmítli povolávací rozkaz, například profesionální šampion v boxu v těžké váze Cassius Clay, který byl za to odsouzen na pět let. Nebudu popisovat, jak Američané použili zrůdné metody války včetně napalmu, zabíjení civilistů, kobercových náletů a vypalování vesnic. Většině veteránů včetně těch, kteří mne školili ve Spojených státech u speciální jednotky, se otevřely oči a bylo jim jasné, že to byla politická mystifikace jejich prezidentů a politických lídrů.

Jen poznámka: Na prezidenta Kennedyho, který se vyslovil proti válce ve Vietnamu, byl spáchán atentát, údajně CIA. Jedním z veteránů vietnamské války, o kterém chci psát tento komentář, byl Barry Meeker, kde působil jako pilot vrtulníku. Tento veterán byl podle některých zdrojů 7x postřelen a stal se držitelem amerického vyznamenání Purpurového srdce, které symbolizuje mnohonásobné zranění při bojových akcích.

Tento člověk věděl, co je to svoboda, a proslavil se nasazením vlastního života, když provedl několik odvážných letů z oblasti Lipna na Šumavě, aby pomohl občanům NDR uprchnout na Západ. Barry se prosadil v Bavorsku a létal pro leteckou záchrannou službu v Alpách. Zde se seznámil s JUDr. Heinzem Heidrichem a spolu hledali cestu, jak pomoci občanům tehdejší NDR utéct na Západ. Vymysleli plán na přepravu uprchlíků vrtulníkem Bell 206 JetRanger nízko nad zemí, aby se vyhnuli radarům protivzdušné obrany.

Barry Mekeer provedl celkem tři úspěšné lety, první let uskutečnil v roce 1974 a převezl dvě osoby. Během posledního letu byl postřelen, ale i přes zranění se mu podařilo vzlétnout a přeletět železnou oponu. Pomohl celkem jedenácti lidem dostat se na Západ.

Tento výše uvedený příběh je příběhem opravdového hrdiny, který věděl, co je to svoboda, a proto riskoval svůj život. Nezpochybňuji rovněž ani hrdiny z doby socialistického Československa, ať to byli piloti nebo vojáci, o jejichž osudech by se mohly rovněž psát legendy. Například o plukovníku Václavu Vaškovi, pilotovi MIG-29, nebo Janu Blábolilovi, pilotu MIG-17, později pilotu vrtulníkové letky PČR.

Jsem přesvědčen, že zbabělost jde ruku v ruce s podlostí. Nyní se vyjádřím k ústavnímu puči, jak jej pojmenoval ministr zahraničí Petr Macinka, a k institutu předběžného opatření Ústavního soudu, vedeného JUDr. Josefem Baxou. Dovolím si podotknout, že ani jedna strana neměla prostor se k tomuto předběžnému opatření vyjádřit, což podle mého názoru odpovídá stalinistickému myšlení a jeho metodám. Proto se podívejme na historii soudce Josefa Baxy.

Podle Baxy za nedovolené opuštění republiky padaly nepodmíněné tresty, těžko mohu věřit tomu, že by jako soudní mlaďoch vydal pouze jeden podmíněný trest. Otázka, která visí ve vzduchu, kolik vydal trestů nepodmíněných za nedovolené opuštění republiky?

Podle mého názoru by soudci s Baxovým kreditem měli sedět maximálně na okresních soudech, čehož je přímým důkazem jeho takzvané znásilnění předběžného opatření. Strana Svobodných vyzvala Baxu k rezignaci z důvodu ztráty důvěry veřejnosti. Návrh na řešení. V případě, že bude mít vláda pomyslné koule, toto předběžné opatření bude ignorovat, popřípadě zaplatí pokutu 100 000 korun.

Závěr

Soudce Baxa mi připadá jako politický záškodník, který si přečetl záškodnickou příručku, kterou mu zapůjčil Petr Pavel, neboť ta byla distribuována v leninském kroužku, který Pavel navštěvoval. Samozřejmě je to nadsázka.

Zdroje: X, Svobodní, historické prameny, Wikipedie a vlastní

Psali jsme:

Vladimír Ustyanovič: Prezidentské udávání

Vladimír Ustyanovič: Souhlasím s prezidentem Petrem Pavlem

Vladimír Ustyanovič: Potlach zvaný G7

Vladimír Ustyanovič: Zavřené oči české zahraniční politiky