Začátek byl mdlý, jak je běžné u zasedání tohoto tělesa, kdy jeden bezobsažný projev následuje druhý, odpovídající významu této komory. Z letargie mě probudil pokyn řídícího schůze k senátoru Fischerovi, cituji "pohněte si". Senátor si užíval tyto nezapomenutelné chvíle před objektivy kamer, vědom si své důležitosti a sledovanosti pár stovek lidí, s výrazem antického tragéda v Hamletovském stylu, poukazujíce na nebezpečí Ruska, aktivity ruských špiónů, na nutnost jak správně vychovávat občany, aby měli ten správný názor a také jak je důležité mít instituci, která bude třídit informace od dezinformací.

Jako jeden z mála, ne-li jediný, vystoupil senátor Čunek s názorem, se kterým by se ztotožnilo asi 90 procent občanů, že nepotřebujeme žádné úřady, které nám budou říkat, co si máme myslet. Jako jeden z mála senátorů vnímá, že lidi nejsou idioti, zejména starší, zkušenější, kteří nemusí mít za zadkem nějakého mentora. Toto vyprovokovalo k dalšímu vystoupení našeho Hamleta alias senátora Fischera, kdy s patetickým hlasem a tónem zdůrazňoval aktivity ruských špiónů, jak šíří dezinformace, jak máme vidět za každým stromem ruského agenta.