Americká agentura vyčítá kabinetu premiéra Françoise  Hollanda vysokou nezaměstnanost a pomalé prosazování strukturálních reforem, což má za následek i nižší růst hospodářství země galského kohouta. Ten očekává francouzský ministr financí Pierre Moscovici pro letošní rok jen desetinu procenta a pro příští rok 0,9 procenta, což bude mít za následek nesplnění maastrichtského kritéria předepisujícího deficit vládního rozpočtu ve výši 3 procent HDP. Ten by příští rok měl být o 0,6 procent HDP vyšší. Příčin francouzského bolehlavu je více: drahá cena práce - zejména v průmyslové oblasti, válka francouzského premiéra s bohatými a zahraničními investory a velikost francouzského veřejného sektoru.

Francie má zákonem stanovenou minimální mzdu ve výši 9,43 EUR na hodinu, což řadí Francii k zemím s nejvyšší minimální mzdou v Evropě a což je rovněž o 80 procent více než federální minimální mzda ve Spojených státech (7,25 USD= 5,43 EUR). Vysoká minimální mzda způsobuje i vyšší nezaměstnanost mezi rizikovými skupinami, jako jsou mladí bez praxe či lidé s nižším vzděláním. Nezaměstnanost mezi mladými do 25 let dosahuje ve Francii 25,4 procenta podle Eurostatu. Vysoké odvody zaměstnavatelů a nemožnost pružnějších forem práce jsou dalšími faktory.

Francouzský premiér nalákal nízkopříjmové voliče na 75 procentní daně pro bohaté, což mělo za následek odliv bohatých francouzských občanů do zahraničí.