Zbyněk Fiala: Co s námi udělá brexit?

27.11.2017 17:26 | Zprávy

Studie brněnského politologa Zdeňka Sychry nabízí tři scénáře vlivu odchodu Británie z EU na českou politiku.

Zbyněk Fiala: Co s námi udělá brexit?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Brexit, ilustrační koláž

Británie dostala necelé dva týdny, aby si ujasnila, jak se vyrovná s třemi podmínkami evropského rozvodu, kam patří zaplacení příspěvků, ke kterým se zavázala, záruky volného pohybu osob z EU a takové řešení hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, aby zůstala nadále otevřená. Z pátečního summitu v Bruselu vzešlo varování, že pokud přijatelné návrhy nepřijdou do 4. prosince, oddálí se přechod do druhé fáze jednání, ve které půjde o příští vztahy ostrovního království s EU.

Britští podnikatelé z toho začínají být nervózní. Tři podmínky rozvodu jsou drobnost proti tomu, co bude třeba vyjednat o budoucích vztazích. Datum odchodu je dané článkem 50 Lisabonské smlouvy, podle kterého běží dvouletá lhůta. Když Británie novou dohodu nestihne, vypadne z EU bez dohody, do prázdna.

Umí si to někdo představit? Britské vývozy se začnou hromadit v evropských celnicích, letadla budou složitě vyjednávat přistání, všechny dodávky zboží na čas se budou muset zrušit? Na tohle nikdo nebude čekat. Jestli nebude do konce roku jasno, začnou podniky z Británie odcházet a přesouvat se do unijního prostředí, kde to znají.

Představitelé londýnské City vidí hubnoucí návrh státního rozpočtu jako doklad toho, že to jde s královstvím z kopce. „Británie se mění z jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik v jednu z těch nejpomalejších, s nevyhnutelným dopadem na státní rozpočet a příjmy,“ prohlašuje ve Financial Times Mike Rake, bývalý šéf největšího britského telecomu BT, a vidí jasnou příčinu, brexit. Bývalého ministra Mervyn Davies zase zneklidněly pokusy vlády zastavit hospodářský propad: „Důvěra v Británii klesá.“

Nechme Brity v klidu po těch pár zbývajících dní a věnujme se raději tomu, co britský brexit udělá s námi. Na stole je zajímavá studie Dopady brexitu na českou politiku vůči Evropské unii. Napsal ji Zdeněk Sychra z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně a vydala ji pražská pobočka německé Nadace Friedricha Eberta (FES). Význam studie podtrhl fakt, že její prezentace proběhla za účasti řady hostí v resortním výzkumáku, v pražském Ústavu pro mezinárodní vztahy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

To jako vážně?

Myslíte, že o tom, kdo by měl být premiér má rozhodovat nějaký posudek? A co volby a lidi? Berete jejich rozhodnutí vůbec vážně? Jestli politik může kandidovat, proč by nemohl být pak ministr, premiér nebo třeba prezident? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: České veřejné rozpočty lze vyrovnat jedním tahem pera

10:59 Lukáš Kovanda: České veřejné rozpočty lze vyrovnat jedním tahem pera

Komentář k návrhu státního rozpočtu na rok 2026.