Hlásíme-li se ke křesťanské tradici, nemůžeme přezírat nekřesťanské odírání zaměstnanců. Že nejde o nějaký socialistický úlet, ale o nespravedlnost volající do nebe, potvrzuje to, že se v tomto duchu ozval i biskup Malý, když se připojil k požadavkům mizerně placených zaměstnanců zahraničních obchodních řetězců.

Jak Malý napsal na katolických internetových stránkách, podle Českého statistického úřadu prodejce potravinářského zboží bral koncem loňska v průměru 13 438 korun hrubého, což po odečtení povinných odvodů dává výdělek na hranici chudoby. Desetina nejhůře placených prodavačů v potravinách brala v první polovině letoška méně než 113 procent minimální mzdy, když před pěti lety to bylo 127 procent. U pokladníků tento podíl letos klesl na 126 procent minimální mzdy ze 139 procent v roce 2011, píše biskup s odkazem na oficiální statistiky. (ZDE)

Za poctivou práci poctivou odměnu, to je princip, jehož obrana je doložena už od biblických časů. Viz Evangelium Lukášovo a jeho tlumočení názoru nejvyšších míst, že jest hoden dělník mzdy své.

Zároveň nutno připomenout, že česká minimální mzda je dobrá jako domácí měřítko, když ukazuje, jak se mzdy vyvíjí ve srovnání s minimem, ale potom je třeba připomenout, že česká minimální mzda je jednou z nejnižších v Evropě.

Proč je tomu tak ještě třicet let po obnově tržní ekonomiky? Proč v té tržní ekonomice nejhůře funguje trh práce? Připomeňme si, že pokud nevěříme na zázraky, všechny hodnoty vznikají jen z práce a kapitálu. Proč je v Česku převážně zahraniční kapitál nadhodnocován a práce podceněna? To jsou otázky, jejichž správná odpověď rozhodne o konkurenceschopnosti země. Strategie laciné práce, která nás zabetonovává v minulosti, není schopna reagovat na valící lavinu změn, jimž se říká další průmyslová revoluce.