Americký prezident Donald Trump si dal mírnou pauzu v nemilosrdném politickém zápase s opozicí, který ho provází od prvních dnů v Bílém domě, a nechává se hýčkat od indických hostitelů, kde je na čtyřdenní návštěvě. Je to jeho první cesta do Indie, dalšího potenciálního ekonomického obra, ale pozornost světa nakukuje trochu západněji. Od soboty běží týdenní příměří v Afghánistánu, jakýsi test, zda je země zralá na rychlý podpis jakési mírové smlouvy s USA. Fakticky jde o dohodu s Tálibánem, omezující jeho další aktivity, aby Američané by mohli rychle sbalit batohy a zahájit ústup z tohoto beznadějného bojiště. To by byly pro Trumpa vánoce, vždyť to sliboval už ve volební kampani.
Touto dobou se každoročně publikují statistiky, zda je pro Afghánce nebezpečnější činnost Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, nebo bezpečnostní opatření Američanů a vlastní vlády. Podle nejnovějších čísel mise OSN v Afghánistánu v roce 2019 měla být většina obětí důsledkem útoků protivládních sil, a to se lidem trochu ulevilo po porážce Islámského státu. Na druhou stranu vzrostl o 21 procent počet obětí Tálibánu a o 18 procent počet obětí vládních sil.
Souhrnné číslo 10 tisíc mrtvých nebo zraněných je však rok od roku zhruba stejné. Za desetiletí, od kdy se tyto statistiky vedou, je to 100 tisíc oficiálně vykázaných obětí. Válka už trvá skoro dvakrát déle, a tak přinejmenším z hlediska času značnou část obětí tato statistika nepokrývá. Výmluvné je sdělení Tadamichiho Yamamota, zvláštního vyslance OSN pro Afgánistán, že prakticky každý obyvatel země se osobně setkal s nějakou formou pokračujícího násilí. Proto považuje za absolutní nutnost využít příznivého okamžiku a zastavit boje. Mír už má příliš velké zpoždění. (viz)
Vydržet týden bez bojů však není snadné. Afghánská volební komise konečně oznámila, že po všech kontrolách a přepočtech hlasů byl prezidentem zvolen znovu Ašraf Ghaní. Američné se mu teď pokoušejí rozmluvit rychlou inauguraci, protože poražený soupeř, předseda vlády Abdulah Abndullah, tvrdí, že vyhrál on. Jenže ten už ohlásil svou inauguraci na 27. února a začal jmenovat své funkcionáře, počínaje guvernérem severní provincie Sar-e-Pul a „úřadujícím guvernérem“ sousední provincie Džúzdžán. S mírem to může být ještě těžké.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV