Republikáni protlačili Sněmovnou reprezentantů návrh rozsáhlé daňové reformy, která má ušetřit poplatníkům 1,5 bilionu dolarů za deset let. Nikoliv všem stejně, to je první složka sporu, která se teď přenáší do Senátu USA. Nejvíc ušetří těm, kdo peníze mají, zatímco střední příjmy naopak skřípne. Detaily si nechme na jindy. Druhou věcí však je, zda příspěvky bohatým půjdou na úkor zvýšení dluhu, nebo je pokryje zvýšený hospodářský růst, jak americký prezident Donald Trump slibuje.

Ve Sněmovně reprezentantů získal návrh slušnou většinu 227 : 205. Celkový počet hlasujících poslanců této kongresové komory je 435, dohromady tedy chyběly jen tři hlasy. Zkuste si představit ten mazec na chodbách, když se řadily stranické šiky připravené na steč. Tady neexistovala omluva, být mrtvý je málo. K nejdůležitějším hlasováním se vstává z hrobu. Ještě tam doznívá varovné syčení předsedů poslaneckých klubů a řev jejich drábů do telefonů.

Demokracie ovšem nemůže spoléhat jen na hlasování, kde do toho mluví každý ňouma. Pro změny federálních daňových zákonů v USA platí zajímavé pravidlo, že sněmovna si může odhlasovat, co chce, ale v Senátu se napřed rozhoduje o tom, kdo má vyhrát. Prostá senátní většina, kterou Trump disponuje, může schválit jen změny, které nezvýší státní zadluženost v desetiletém horizontu. Ale opravdu Trumpovy návrhy dluh nezvýší?

Než si řekneme, jak to rozštípnout, podívejme se na přehledně seřazená čísla, jak jsem je našel ve zprávě vlivné Rady pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations – CFR). (ZDE)

Federální vláda letos potřebuje 4 biliony dolarů, ale vybere jen 3,3 bilionu. Zbytek – jde o 666 miliard dolarů – přiskočí k dluhu prodejem T-bills, federal bonds a dalších cenných papírů s ručením ministerstva financí nebo celé vlády USA. Z hlediska HDP Spojených států jde o 3,5 procenta. Je to hodně, ale v nedávné minulosti měly podobné schodky Německo i Francie, nemluvě o Česku.