Od poslední hospodské hádky, která měla být televizní prezidentskou debatou, letí volební šance Donalda Trumpa dolů. Nejde jen o neschopnost diskutovat. Dohonila ho taky jeho lehkomyslnost ve vztahu k největší současné hrozbě, kdy se zároveň stal superšiřitelem koronaviru a změnil Bílý dům v epicentrum nákazy ve Washingtonu.

Moc mu nepomohl ani viceprezident Mike Pence, který se ve středu utkal v televizi s demokratickou uchazečkou Kamalou Harrisovou. Blesková reakce na sociálních sítích ukázala, že diváky nejvíce zaujala moucha, která přistála na Penceově hlavě a na dvě minuty tam zaparkovala.

Z Česka bylo možno nahlédnout do centra amerického dění prostřednictvím webináře pražské pobočky nadace Friedrich Ebert Schiftung, spravované německou sociální demokracií. Hlavním hostem tam byl šéf jejich washingtonské pobočky Knut Dethlefsen, který je zároveň poradcem vedení SPD. Od toho jsem si také vypůjčil slova z titulku.

Volby jsou podle něj příliš blízko a rozdíl v preferencích mezi oběma kandidáty je příliš velký, než aby jej bylo možné zásadně změnit. Přitom nejde jen o volby prezidenta, ale celou škálu voleb na nižších úrovní, od federálního kongresu a zákonodárců jednotlivých států, až po obce, soudce a šerify.

Napřed se podívejme na ty statistiky. Pokud jde o prezidenta, volby nemusí rozhodnout větší počet hlasů pro demokratického kandidáta Joe Bidena. O prezidentu rozhoduje až komora volitelů z jednotlivých států. Jedná se tedy o nepřímou volbu, přestože se opírá o lidové hlasování. V minulých volbách Trump v lidovém hlasování prohrál, ale získal více hlasů volitelů z volební komory. Může se to opakovat?