Vždyť do roku 1990 fakultní nemocnice řídily krajské národní výbory a ministerstva měla převážně úlohu metodickou a strategického řízení, nebyla orgány pro běžné správní řízení. Velkou centralizaci vyvolalo zrušení okresních úřadů, kdy část jejich agendy přešla na krajské úřady. Co dříve rozhodl okres v první instanci a kraj v odvolání, nyní rozhoduje kraj v první instanci a odvolacími orgány se stala ministerstva. To je doprovázeno nárůstem úřednictva na centrálních státních orgánech. Zatímco úřady v okresech se ruší, v Praze bobtnají.

Přitom Praha je nejbohatší město státu, zatímco mimo ni není dosahováno ani 75% průměru hrubého domácího produktu Evropské unie. Stát musí vykonávat veřejnou moc a musí mít centrální státní orgány. Nemusí je však mít všechny v hlavním městě. Centrální orgány dávají pracovní místa vysoce kvalifikovaným i běžným lidem. Pokud se rozbíhají různé dotační projekty na rozvoj chudších regionů, je správné, aby stát podporu chudším regionům vyjádřil tím, že do nich přesune část svých orgánů a tím významná pracovní místa. Není pravdou, že odborníci jsou jen v Praze. V každém městě nad 100 000 obyvatel lze umístit centrální orgán, pokud tam je příslušná vysoká škola daného oboru. Konečně v Praze je i Český báňský úřad, přitom jediná báňská vysoká škola je v Ostravě, je tam sídlo veterinární správy, přitom jediná veterinární univerzita je v Brně.