To by mělo být zajištěno zřejmě tím, že by si jednotlivé prostitutky požádaly o vydání živnostenského oprávnění pro živnost poskytování sexuálních služeb. V takovém případě by nejspíš měly zveřejnit ceník svých služeb, po uzavření ústní dohody o rozsahu poskytnutých služeb a po jejich skutečné realizaci by měly být schopny vydat zákazníkovy doklad o zaplacení smluvené ceny (daňový doklad) a tento pak vést ve vlastní daňové evidenci za účelem řádného odvodu daně z příjmu.
Zní to absurdně a nepředstavitelně. A proč by k tomu vlastně mělo dojít? Aby nedocházelo k daňovým únikům prostitutek? Tomu by asi nezabránilo ani jejich živnostenské oprávnění. Dovedu si představit dost zákazníků, kteří nebudou trvat na vydání daňového dokladu, takže evidence skutečných příjmů se tím bude komplikovat a prostitutky nejspíš využijí možnosti odvést tu nejnižší možnou daň. I tak to samozřejmě bude znamenat příjem do státní pokladny, ale současně vyvolá zvýšený výdaj na kontrolu této nově zavedené živnosti a daňových odvodů s ní spojených. A navíc je třeba se zamyslet nad tím, jestli si přejeme hospodařit s daněmi vybranými z takové činnosti, jako je prostituce, čímž vlastně říkáme, že prostituce je činnost společensky a mravně přijatelná.
Pokud se s tímto přístupem ztotožníme, měli bychom pak uvažovat o zdanění příjmů z loupeží a krádeží nebo z výroby a prodeje drog.
Příznivci legalizace prostituce své návrhy zdůvodňují také tvrzením, že tímto krokem by se prostitutky vymanily z područí svých pasáků, kteří je vykořisťují a často používají i násilné metody k donucení prostitutek poskytovat sexuální služby. Toto zdůvodnění je však, podle mého názoru, zcela pochybné. Takzvaní pasáci by legalizací prostituce nijak nezmizeli, dále by vybírali podstatnou část skutečných příjmů prostitutek (a vlastně je tím i nutili k falšování daňových podkladů) a i nadále by někteří z nich nutili ženy k prostituci násilím. Jedinou možností by bylo vymezit místo poskytování sexuálních služeb do veřejných domů, což by ale znamenalo, že by v rámci boje s tzv. švarc systémem nebyly prostitutky živnostnicemi, ale zaměstnankyněmi nějaké bordelmamá, čímž by se ani tak nelegalizovala prostituce, spíš by se legalizovalo kuplířství, což by bylo skutečným průlomem právní i morální tradice v naší zemi.
Skutečným problémem prostituce není nezdanění jimi poskytovaných služeb, ale skutečnost, že tyto ženy jsou rizikem z hlediska zdravotního a z hlediska ohrožení mravní výchovy dětí a mládeže a současně také skutečnost, že prostitutky jsou častými oběťmi různých trestných činů, jako je kuplířství, znásilnění, omezování osobní svobody a podobně. Ve velkých městech je alespoň část těchto problémů řešena pomocí neziskových organizací, které poskytují prostitutkám poradenství a lékařskou a profylaktickou péči. Jinak je tomu ale v menších městech, kde jsou často prostitutky ponechány svému osudu, a to zvláště po zrušení poboček zdravotnických ústavů v okresních městech, které se dříve podobným aktivitám věnovaly. Policisté by měli prostitutky nejen kontrolovat a případně je v souladu s městskými vyhláškami vytlačovat z míst, kde je jejich výskyt nežádoucí (třeba v okolí škol), ale měli by jim i poskytovat poradenství a případně chránit ty z nich, které jsou k prostituci nuceny.
Možná se pletu, ale nemyslím si, že by se prostitutky měly stát živnostnicemi. Netoužím po kurtizánských zlaťácích ve státní kase. Chtěla bych, aby se ženy nemusely bát, že je někdo bude nutit k prostituci. Chtěla bych, aby prostitutky nenabízely své služby na místech, kde to může ovlivňovat děti a mladistvé.
Chtěla bych, aby prostitutky neohrožovaly zdraví svých klientů a aby nebyly šiřitelkami pohlavně přenosných chorob. A vůbec si nejsem jistá, že by se toho dalo dosáhnout legalizací prostituce.
Mgr. Ing. Ivana Řápková
poslankyně PČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivana Řápková - profil
