Miroslav Kalousek se v úterý vzdal svého poslaneckého mandátu a po 22 letech služby v dolní parlamentní komoře se stal soukromou osobou. Byť, jak sám říká, zůstává aktivním členem TOP 09 a rád se podělí o své zkušenosti.
„Myslím si, že pro pana Kalouska je politika návykovou látkou. Proto se mu asi nepodaří se jí jen tak lehce zbavit, jak by se zdálo po jeho náhlém rozhodnutí opustit Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.
„Možná, že jeho kolegové poslanci a členové jím založené TOP 09 o tom vědí více, ale zatím jsem nikde nezaznamenal, že by to pan poslanec, který měl tak dlouhou a pozoruhodnou politickou kariéru, seriózně vysvětlil svým voličům. Tu poznámku o volbách si můžeme vykládat také tak, že vkládá osud strany do rukou, o kterých si myslí, že nemusí být těmi kompetentními,“ dodává.
Zároveň podotýká: „Voliči by pro něho měli znamenat trochu víc než jen členové politické strany, kterou zakládal, nebo osoby, s nimiž zasedal v poslaneckých lavicích nebo se s nimi setkával v kuloárech. Jestli tomu rozumím dobře, stal se soukromou osobou, ale členem strany zůstává. Bude se ‚dělit o zkušenosti‘ a tedy účastnit se jednání TOP 09 jako její aktivní člen a jistě se brzy dovíme, na jaké úrovni. Takže jen abychom tomu rozuměli, pan poslanec ‚odchází ze služby‘ v Poslanecké sněmovně, ale nevzdává se možností sloužit jinak, jak jsme už jednou upozorňovali, třeba jako kandidát na prezidenta České republiky.“
A jak hodnotit jeho kariéru? „Když upozorňujeme na páně Kalouskovo opojení politikou, měli bychom si také připomenout, že se nejedná jen o 22 let působení člena Poslanecké sněmovny, ale že do ‚politiky‘ vstoupil již v roce 1984, jako člen ČSL, která byla součástí tzv. Národní fronty. Tuto stranu pomáhal ‚transformovat‘ a byl krátkou dobu také jejím předsedou. Nebylo to tedy jen 22 let v Poslanecké sněmovně, ale 36 let veřejné činnosti, o které si mnoho lidí myslí, že nebyla vždy jen prospěšná. Kritiky se mu právem i neprávem dostalo tolik, že nestojí za to ji zde připomínat.“
„Jsou to slova zkušeného pozorovatele a účastníka nejrůznějších hádanic“
Kalousek v rozhovoru pro PL zmínil, že Piráti mají celou řadu nereálných představ. Myslí si, že velká část z nich si uvědomuje, že jsou nereálné, a jen z nich nechtějí upustit, protože mají pocit, že je to voličsky přitažlivé. „Pokud budou přivázáni alespoň k části vládní odpovědnosti, tak to budou muset přiznat nahlas.“ Pokud by byli Piráti až do roku 2025 v opozici, předpokládá, že se dostanou ve výsledku na 40 procent. „Jestliže je někdo politik, který chce mít vizi a který nepřemýšlí jenom do nejbližších voleb, musí si uvědomit, že v tuhle chvíli nezbývá nic jiného než tohle pirátské blouznění svázat částí vládní odpovědnosti. Aby si spoustu věcí uvědomili Piráti, aby si spoustu věcí uvědomili jejich voliči. Pokud je necháme blouznit další čtyři roky, jejich síla se ztrojnásobí a pak na to všichni strašně doplatí.“
„Jsou to slova zkušeného pozorovatele a účastníka nejrůznějších hádanic a sporů na české politické scéně. Je to názor, který odpovídá realitě, a postoj člověka, který pamatuje rozpad Občanského fóra, zánik Občanského hnutí, neúspěchy ODS i Unie svobody, Věcí veřejných, Strany zelených a konečně i oslabení KDU-ČS, kterému sám trochu přispěl. Proč by si nemohl dovolit poradit malé politické straně Pirátů, která má, zdá se, bohaté finanční zázemí, a upozornit je na to, co se jim může stát? A pokud by se někdo chtěl zajímat o osobnost pana odcházejícího poslance trochu mimo jeho politickou asertivitu, pak by mohl dojít k názoru, že mu ideologie Pirátské strany není příliš blízká,“ komentuje Zbořil.
V rozhovoru pro PL Miroslav Kalousek hovořil o koalici SPOLU, které přeje volební vítězství. Dále také zmínil: „Pak je tady levicově progresivní blok Pirátů a Starostů, kde můžu mít tisíce výhrad proti programu, tisíce výhrad proti řadě lidí, ale nepodezírám je s výjimkou Jakuba Michálka z opovrhování demokratickými procesy. A jestli chceme vrátit tuhle zemi k demokratické vládě, ani jeden z těchto dvou bloků si nesmí dovolit zradu na svých voličích, že to nezkusí spolu,“ uvedl.
„Ano, to jsou rady politického realisty, který ale také nezapomíná na to, že i on by jim dokázal ‚poradit‘, když už se jeho sen o TOP 09 ztrácí. A že oni by mohli jednou třeba pomoci jemu. Bez pana Michálka, samozřejmě, ačkoliv si nevzpomínám, o čem všem oba pánové vedli své spory. Ta slova o demokracii a zradě na voličích by nás neměla uvádět v omyl. Jsou to taková ta silná slova ze Sněmovní ul. v Praze 1, a tam se tak vážně neberou,“ říká politolog.
„Těch ‚obludných divadel‘ bylo za léta jeho působení v politice více“
V rozhovoru pro PL v reakci na dotaz o Nečasově vládě Kalousek uvedl: „Samozřejmě že divadlo, které tady rozehráli pánové Zeman, Ištvan a Šlachta, bylo obludné a nemělo nic společného s právním státem. To na straně jedné. Na straně druhé jsem nikdy nepochyboval o tom, že to, co se dělo na Úřadu vlády v době Petra Nečase, a to, jakým způsobem tam vládla Jana Nagyová, v každém slušném státě za pád vlády stojí. To jistě. Ale ne s takovým korupčním cirkusem, jaký předvedli pánové Zeman, Šlachta a Ištvan.“
„Mohl být ve volbě svých slov opatrnější. Těch ‚obludných divadel‘ byla za léta jeho působení v politice více a zdá se, že zdaleka za všemi ještě nespadla opona. Konečně stále ještě neukončené trápení jemu blízké ministryně národní obrany Vlasty Parkanové je toho důkazem. Justice našeho státu není pověstná nadprůměrnou rychlostí vyřizování soudních případů, ale to ještě neznamená, že je ve stavu úplné nehybnosti. A třeba ty Boží mlýny si vzpomenou i na to, co ještě nebylo promlčeno nebo amnestováno,“ podotýká Zbořil.
Jako důvod rezignace uvedl Kalousek, že všechny letošní schůze Poslanecké sněmovny už budou probíhat v rámci volební kampaně. Dokončení mandátu mu už nedává smysl. „Považuji totiž za racionální a takticky správné, aby ve sněmovní debatě prezentovali nadále své názory poslanci, kteří se budou ve volbách ucházet o vaše hlasy.“
„To je, samozřejmě, konstatování skutečnosti. Jen při znalosti pružnosti postojů, v minulosti panem Kalouskem zaujímaných, nechceme ani zapomínat na Piláta Pontského a jeho mytí si rukou po rozhodnutí o ukřižování Ježíše Krista,“ komentuje Zbořil.
Miroslav Kalousek říká, že dělá krok pro maximalizaci volebního zisku pravostředové koalice, které přeje vítězství. Slíbil, že bude dál předávat své zkušenosti a obnoví tradiční „Pivo s Mirkem“.
„Spíše bych věřil, že dojde jen na to ‚pivo s Mirkem‘ než na soudržnost této koalice. Vždyť je to jen poslední pokus jak zachránit TOP 09 na úkor ODS a KDU-ČSL. A to bychom ještě neměli zapomínat na to, jak se tradičním voličům KDU-ČSL asi budou líbit někteří kandidáti ODS. I kdyby je snad vedení této strany bylo ochotné akceptovat, nevím, zda se to bude líbit voličům. Přece jen je to strana s jinou politickou kulturou a tradicí,“ říká Zbořil.
Že by se vrátil do politiky, úplně Kalousek neodmítá. Může ale skutečně mířit až na Hrad?
„Ano, to jsem napsal do PL před dvěma týdny. Snažil jsem se sumarizovat páně Kalouskovy politické zkušenosti, nepřehlédnout klady a zápory. Při pohledu na zatím se připravující prezidentské kandidáty a neschopnost politických stran zvolit si svého kandidáta, ať už ze svých řad nebo ze svého politického prostředí, se mi nezdá tento nápad nemožný. Dokonce si myslím, že existuje dost velký počet voličů, kterým by pan Kalousek jako prezident a vláda Pirátů s panem Bartošem nebyli nepřijatelní. Nedělejme si iluze,“ říká politolog.
Psali jsme:
Dostaneš flákanec! Nemusíme propadat hysterii
„Sotva jsem odešel, už se perou...“ napsal už exposlanec Miroslav Kalousek ke kauze uplynulého týdne, kterou lze nazval: „Dostaneš flákanec.“ „Ne, teď vážně: Poslanec Volný se dopustil násilí na předsedajícím schůze. To nelze tolerovat, něco takového si nikdo nesmí dovolit. Měl by zasednout mandátový a imunitní výbor a uložit nejpřísnější možný trest,“ dodal. Připomenout snad můžeme, že nezařazený poslanec Lubomír Volný se v závěru týdne postaral o pořádný rozruch, když ve Sněmovně vyvolal bitku. Rval se s kolegy o mikrofon.
„Nemusíme propadat hysterii jako těch několik poslanců, kteří byli svědky tohoto incidentu. Pan poslanec Volný má mandát od svých voličů a ti mu již začali projevovat svou přízeň. Na kandidátku do Poslanecké sněmovny jej dala SPD a jistě tam také schopnosti a možnosti pana Volného znali. Také bychom neměli zapomenout, že se scéna odehrála mezi reprezentanty Ostravy a Karviné, kteří toho o sobě hodně vědí. Konečně když se upozorňuje na podobnost s chováním v zastupitelském sboru na Tchaj-wanu, neměli bychom zapomínat, že i u nás se fackovali členové ČSSD v severních Čechách, dva lékaři – poslanec a místopředseda vlády si dali po facce před TV kamerami, a to si jistě nedokážu vzpomenout na vše, čím současná politická elita kultivovala českou politiku v posledních třiceti letech,“ komentuje Zbořil.
„V českém Parlamentu něco takového nepamatuju,“ uvedl nejdéle sloužící poslanec Marek Benda, člen mandátového a imunitního výboru, který se bude jednáním Lubomíra Volného zabývat. „To jsou záběry, které známe ze zemí zejména na východ od nás, ale tady jsme nic takového nikdy nezažili. Pociťoval jsem beznadějnou trapnost, a to primitivní násilí, které tam vybublalo z pana poslance Volného. A není to poprvé, on už tady takových konfliktů měl vícero. Bohužel nebyla dostatečně operativní ochranná služba a pana předsedajícího museli chránit jednotliví poslanci,“ řekl Benda. Mandátní a imunitní výbor podle Bendy věc prošetří, ale nemá k ruce příliš mnoho nástrojů. „Hulvátství se v rámci výboru nestíhá úplně jednoduše,“ prohlásil Benda, kterému vadí i fakt, že nezařazení poslanci Volný a Bojko neměli roušku, ani když mluvili na mikrofon. „Snad propříště už budou voliči vybírat tak, aby sem takové lidi neposlali,“ zadoufal Benda.
„V Poslanecké sněmovně PČR republiky se odehrávalo leccos. Vzpomeňme na obstrukce, jejichž významný aktérem byl shodou okolností právě odstupující pan Kalousek. Pan poslanec Benda má pravdu, že ‚hulvátství se nestíhá jednoduše‘, ale jako zkušený právník jistě ví, že když se nehledá jen právo, ale i spravedlnost, jde také o ‚obecnou neslušnost‘. A to snad už od Rakouska-Uherska. Na to se však v Poslanecké sněmovně příliš nedbalo, a tak k něčemu podobnému muselo dojít. Málo platné, i Poslanecká sněmovna je složena jen z lidí, které si jejich voliči přáli do této slovutné instituce ‚poslat‘,“ podotýká Zbořil.
V prodejnách nad 400 metrů čtverečních má být od roku 2022 55 procent vybraných potravin z české produkce. Změnu zákona schválil Parlament, teď jde do Senátu.
„Tomu vůbec nerozumím. Ale umím si představit, jaké se tím odstartuje vyjednávání na domácí i eurounijní úrovni. A také předpokládám, že Senát udělá něco, čím by alespoň vládu anebo Poslaneckou sněmovnu upozornil na svou existenci,“ uvedl politolog.
Akce Washington. Proč by nemohlo dojít i na „Akci Moskva“?
Nový americký prezident Joe Biden má po středeční slavnostní inauguraci za sebou první dny v úřadu, během kterých například nařídil návrat k Pařížské klimatické dohodě nebo Světové zdravotnické organizaci a představil strategii své vlády proti pandemii.
„Pan prezident je symbolem ‚nové politiky‘ své administrativy na všech možných i nemožných úrovních. Zřejmě se chce nyní alespoň verbálně distancovat od ‚Amerika first!‘ a prezentovat něco nového se starými pořádky a pořadateli. Jistě sám dobře ví, že je to skoro nemožné, a že začíná nová doba amerického sebevědomí, které budou dominovat události ‚večera tříkrálového‘ z 6. ledna letošního roku. Informace přicházejí rychle jedna za druhou a obtížně se dovídáme o tom, co je rozhodnuto, co je připraveno k rozhodnutí a co jsou jen zbožná přání americké mediokracie,“ uvedl Zbořil.
„Slova o ‚sjednocení rozdělených Spojených států‘ jsou trochu nejasná, když nevíme, jak to bude probíhat. Zatím to vypadá tak, že jedna polovina ‚sjednotí tu druhou‘, až z ní nezůstane kámen na kameni. To, že jsou pronásledováni ti, kteří manifestovali a demonstrovali na Capitolu, bude sice překryto hrdinou a vítězem nad novičokem Navalným, případně jeho ‚sebeobětováním‘ se někde na Sibiři. Když už se dnes ve zpravodajské hantýrce mluví o ‚Akci Washington‘, proč by nemohlo dojít i na ‚Akci Moskva‘? Zájem o ČLR má už také svoje padlé, i když asi výměna vedení Radia Svobodná Evropa je jenom jakýsi kolaterální efekt,“ dodal.
Proces s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem začne v Senátu Kongresu Spojených států v týdnu od 8. února. Trump je obviněn z podněcování ke vzpouře.
„Pokud si demokraté anebo i část republikánů myslí, že je to čin, kterým ‚sjednotí Ameriku‘, pak (aniž mám tak exkluzivní informace, jaké prezentoval pan Klvaňa v ČT) se domnívám, že reprezentanti obou stran nejsou realisté, spíše, jak bývá v americké politice také zvykem, velcí idealisté...“ uvedl politolog.
„V nedávných a soudobých dějinách je známá ruská výpůjčka z období represí. Říkalo se jí ‚čistka‘ a nebylo to nic, čím by se některé politické režimy mohly chlubit. Konečně i ve Spojených státech se na začátku padesátých let 20. stol. vyšetřovala a odsuzovala tzv. neamerická činnost. Možná že si někteří kongresmani a senátoři na toto nepříliš úctyhodné období nemohou vzpomenout. Anebo naopak, chtějí jej opakovat, ale netuší, co všechno to může způsobit. Nejen ve Washingtonu, Spojených státech, ale možná i daleko za jejich hranicemi,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
