Zbořil k Ukrajině: Provaz v domě oběšencově, páni Schwarzenbergu a Bělobrádku. Putin si neklekne na kolena. Sledujme, kdo touží po válce s Ruskem

1. 9. 2014 18:09

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Odvahu premiéra Bohuslava Sobotky, že si vyhradil po summitu Evropské unie právo odmítnout sankce proti Rusku a vystavil se tak domácím kritikům, oceňuje ve svém pravidelném ohlédnutí za událostmi posledních dnů politolog Zdeněk Zbořil. V souvislosti s tvrzeními o přítomnosti ruských vojáků v bojových akcích na Ukrajině připomíná, že Západ v úvodu tamní krize jednoznačně schválil státní převrat.

Zbořil k Ukrajině: Provaz v domě oběšencově, páni Schwarzenbergu a Bělobrádku. Putin si neklekne na kolena. Sledujme, kdo touží po válce s Ruskem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Kdo napáchal na světě nejvíc zla?

7%
20%
73%
hlasovalo: 15820 lidí

Víkendový summit Evropské unie rozhodl o tom, že Evropská komise má do týdne navrhnout podobu nových sankcí proti Rusku, pokud nepřestane s podporou separatistů na východní Ukrajině. Německá kancléřka Angela Merkelová vysvětlila, že sankce budou spuštěny, pokud nepřijdou „kvalitativní změny nynější situace“. Spojené státy tento krok Evropské unie uvítaly. Český premiér Bohuslav Sobotka má o sankcích pochybnosti a vyhradil si právo sankce z ekonomických důvodů odmítnout, za což se mu dostalo na domácí politické scéně ostré kritiky.

Nesouhlasíte s názory Zdeňka Zbořila, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Františka Janoucha, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla SchwarzenbergaAlexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek prohlásil, že nemůžeme Ukrajině udělat to samé, co nám udělali v Mnichově, zatímco šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg jízlivě hovořil o šití kabátu z ostudy v podání českého premiéra. „Když pan Karel Schwarzenberg říká takovéto věci, tak mluví o provaze v domě oběšencově. Ať nehledá brvy v oku druhého, nevidí-li břevna v oku svém. To samé pan Bělobrádek, který se vyjadřuje v rozporu s proudem, který se objevuje v Evropě zejména mezi křesťansko-demokratickými stranami,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Málo se zmiňuje, že ani Rakousko není sankcím nakloněno

Samotný summit podle něj ukázal, že Evropa není jednotná v názoru na to, jak postupovat zejména v tom, že není vůbec schopna vytvořit bezpečnostní záruky, i prostřednictvím NATO, pro současnou ukrajinskou vládu. „A pokud se jedná o sankce, na ty doplácejí – a to tam také zaznělo a pan Sobotka to řekl jinými slovy – slabé ekonomiky ve střední Evropě. Proto ta kritika ze strany Slovenska, Maďarska, dnes i České republiky. A nesmím zapomenout na Rakousko, protože to je také jedna ze zemí, kterých se to dotýká, protože sankce mohou fatálně postihnout jeho bankovní systém. Nemluvě už o turistice, která tvoří 75 procent národního důchodu v zemi,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Nediví se, že sankce nevadí takovému Nizozemsku, jehož ministerský předseda po zběsilém rozčilení nad sestřelením malajsijského letadla o něm už skoro čtyři týdny mlčí. „Vyjádření pana Sobotky není nic, co by spadlo z nebe. Jenom se přidává k určitému hlasu, který v Evropě zní, a dokonce i prezident Miloš Zeman mluví podobně. Média to sice prezentovala tak, že je pro přitvrzení sankcí, ale nevšimla si, že používá podmiňovací způsob ´Kdyby se ukázalo, že… ´. Musím říct, že oceňuji Sobotkovu odvahu, že se umí postavit proti kritikům, kteří jsou tak významně a negativně spojeni s českou zahraniční politikou,“ konstatuje politolog.

Ruské matky postoj veřejnosti k Putinovi nezvrátí

Na Ukrajině zaznamenali v poslední době protikyjevští odpůrci v Luhanské i Doněcké oblasti výrazné bojové úspěchy a v souvislosti s tím se vyrojily informace, že na jejich straně bojují i ruští vojáci. Svůj hlas navíc pozvedly matky ruských vojáků, které vytvořily seznam 400 nezvěstných, mrtvých i raněných vojáků, kteří s největší pravděpodobností bojovali na Ukrajině. Dojemné i zoufalé hlasy ruských žen, které prostřednictvím rozhlasu i internetu žádají vedení země, aby jim vrátilo syny, mohou být pro vrcholné představitele Ruska nepříjemnou komplikací.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • poslanec

„Jejich nářek ale postoj ruské veřejnosti k Putinovi zvrátit nemůže. Různé tzv. nezávislé skupiny, o nichž ale nevíme, na kom jsou ve skutečnosti závislé, které působí na území Ruské federace, se dostávají do konfliktu s většinovou společností. Vždyť urážek ze strany významných představitelů ukrajinské politiky bylo už tolik. Vzpomeňme na paní Tymošenkovou, která chtěla Moskvany spálit atomovou pumou, jiní o nich mluví jako o zmetcích. Nebo na to, jak byl a je urážen prezident Putin. A vzpomeňme, že pan Porošenko přímo při zahájení ofenzivy na Luhansk a Doněck mluvil o jejich dobytí,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Západ jednoznačně schválil státní převrat, k němuž došlo na Ukrajině

Anketa

Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?

hlasovalo: 41831 lidí

Dnes už i prezident Porošenko přiznává, že se jedná o válku, i když dlouho tvrdil, že jde jen o tažení proti teroristům či separatistům. „Ta válka ale probíhá trochu jiným způsobem, než si představují naši politici, ale dokonce se mi zdá, že i než si představovali stratégové Severoatlantického paktu. A když se mluví o podpoře ukrajinské armády, tak se nemluví o tom, jestli je ukrajinská armáda konsolidovaná, nebo rozložená. A jestli se tak pomoc nedostane do rukou, které nejsou loajální vůči Kyjevu. Navíc se blíží období, kdy bude nejen zapotřebí energetických zdrojů ve větším rozsahu, než má Ukrajina k dispozici, ale které také podstatně ovlivní vojenské operace,“ míní politolog.

Zamýšlí se také nad tím, zda možnou přítomnost ruských vojáků v bojových akcích na Ukrajině lze vnímat jako morální problém, jehož důsledkem jsou oprávněné sankce ze strany Západu za to, že Rusko destabilizuje situaci na Ukrajině a zasahuje do dění na území suverénního státu. „Především celý Západ jednoznačně schválil státní převrat, k němuž došlo na Ukrajině. Byla svržena legitimní vláda, kterou přitom Západ a OBSE uznaly, prezident byl řádně zvolen a potom ustavena vláda, kde měla převahu Strana regionů tehdejšího prezidenta Janukovyče,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ukrajinská strana mnohokrát porušila své slovo a Evropa s tím souhlasila

Evropa vůbec neprotestovala, když po jednání s ministry zahraničí Německa, Francie a Polska uzavřeli vůdci opozičních stran dohodu s tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem o politickém řešení krize, která byla hned druhý den porušena. „Začalo se v Kyjevě střílet a ten řádně zvolený – i podle jejich slov – prezident se zachránil útěkem. To znamená, že z pohledu reprezentantů Ruské federace na Ukrajině existuje vláda zrozená státním převratem. Zpochybňují slova tamního prezidenta, kterého sice uznali, ale nedůvěřují mu,“ konstatuje politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Neumí si proto ani představit jednání mezi ruskou a ukrajinskou vládou, která probíhají i na úrovni, jež nám není prezentována. „Ruská nedůvěra je pochopitelná, protože ukrajinská strana mnohokrát porušila své slovo a Evropa s tím souhlasila. Navíc jsme zapomněli na to, že ty první sankce a propagandistický útok proti Ruské federaci přišly po sestřelení malajsijského letadla. Přitom dodnes nevíme, jak to vyšetřování vypadá. Navíc se ty čtyři zainteresované vlády dohodly, že nebudou zveřejňovat informace. Kdo má tedy být důvěryhodným partnerem pro Vladimira Putina?“ ptá se Zdeněk Zbořil.

Varování Putina, aby se s Ruskem jednalo jako s nukleární velmocí, je závažné

Přiznává, že mu pořád leží v hlavě, zda na východní Ukrajině nedošlo ke shodě, jak se zbavit nejradikálnějších a nejbrutálnějších jednotek, které tam vyslala kyjevská vláda bojovat se separatisty a které se najednou po slavných počátečních úspěších někam vytratily. „Teď už není důležité, jestli má ve svých tvrzeních pravdu jedna, nebo druhá strana, ale důležité je, že obě jsou o své pravdě přesvědčeny. A pokud se to jejich přesvědčení k sobě nepřiblíží, tak ten konflikt bude dál eskalovat,“ myslí si politolog a přidává zkušenost s pojímáním konfliktu českými sdělovacími prostředky.

„Když jsem si přečetl sobotní přílohu Lidových novin, tak jsem si myslel, že už jsou redaktoři buď oblečeni v uniformách nějakého oddělení propagandy, nebo že už táhnou na Moskvu. Přitom ta nenávist, která je prezentována médii, skutečně narůstá. Třeba i u pánů poslanců z různých politických stran. Ale kdo si myslí, že se ten konflikt vyřeší tak, že Rusko klekne na kolena, se hluboce mýlí. Varování Vladimira Putina, aby se s Ruskem jednalo jako s nukleární velmocí, je velmi závažné. To mě spíš děsí než prohlášení nějakého politického analfabeta z naší Poslanecké sněmovny,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Vyhlídky na mrznutí překrývá slib členství v Evropské unii

Ukrajina je z nejrůznějších stran ujišťována, jak se s ní počítá do Evropské unie i NATO, občany své země se o tom snaží přesvědčit i prezident Petro Porošenko. „Co má prezident Porošenko a jeho vláda Ukrajincům také slibovat? Vždyť oni už protestují proti válce přímo v Kyjevě, sice ne nijak masově, ale protestují. A před nimi jsou jen vyhlídky na to, že budou na podzim mrznout. Takže co jiného jim může slíbit než členství v Evropské unii, případně NATO? To přece nemůže myslet vážně,“ uvědomuje si politolog a nabízí příklad Turecka, které na připojení k EU čeká navzdory svému ekonomickému významu už dlouhá léta.

Anketa

Které mocnosti se nejvíc bojíte ?

9%
77%
0%
3%
hlasovalo: 26733 lidí

Ale kvůli porušování lidských práv se Turecko do Evropské unie zatím snaží dostat marně. „Jak chce do EU vstoupit Ukrajina, když její vláda nechává střílet z kanónů na lidi. To by museli nejdřív z východu Ukrajiny vyhnat ty rusky mluvící a pak se přihlásit k západním evropským hodnotám. Přitom argument o evropských hodnotách je zcela pomýlený. Na co se odvolávají? Na Arbeit macht frei nebo na evropský komunismus a trockismus a já nevím, co všechno se tu ještě zrodilo?“ podivuje se Zdeněk Zbořil s tím, že ukrajinská vláda nemá už co slibovat svým občanům, a tak jim dává vábničku Evropské unie a NATO.

O Ukrajině se bude rozhodovat většinou za jejími hranicemi

Před poslední třetinou roku, který tak významně proměnil Ukrajinu, je těžké odhadnout, jak bude vypadat na jeho konci. „To se pouštím na velice tenký led. Důležité je, jaký vliv na ten vývoj budou mít Spojené státy a Evropská unie, především Spolková republika Německo. A kdybych si dovolil nějakou spekulaci, tak si myslím, že do konce roku se může změnit prezident, že se tam může objevit nám blízký pan Kličko, který vyrůstal u nás v Milovicích se svým tatínkem, příslušníkem Střední skupiny sovětských vojsk. A že je připraven nějaký plán, nechci říkat přímo na rozdělení či federalizaci Ukrajiny, ale na výrazné posílení autonomie na Ukrajině,“ zamýšlí se politolog.

Za problém považuje asociační dohodu, která se i po podpisu může stát cárem papíru. „To případné bohatství, o němž Ukrajinci předpokládají, že přijde do jejich země, se může opět rozplynout v kapsách těch, kteří to umějí a národní bohatství Ukrajiny v posledních dvaadvaceti letech dokázali převést na svá konta a do svých kapes. Dojde k volbám, které budou mít velmi nízkou legitimitu, když čtvrtina země nebude volit. Ale o Ukrajině se bude rozhodovat v uzavřených kabinetech a možná většinou za hranicemi, ačkoli všichni tak hezky mluví o tom, že si Ukrajina musí své problémy vyřešit sama. Přitom všichni mají zájem, aby se to řešilo někde jinde,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Málo platné, v Iráku je ropy víc než na Ukrajině

Situaci na Ukrajině by mohl ovlivnit i blížící se summit NATO, na němž se bude jednat o Islámském státu a Iráku. „Problém v Iráku vytváří těžkosti vládě Spojených států. Nevíme také, jestli je Amerika vůbec připravena nějakým způsobem působit na ukrajinskou politiku s výjimkou agresivních prohlášení, zda ji nezajímá spíš ten Irák. Protože málo platné, v Iráku je ropy víc než na Ukrajině a je odtamtud blíž k Íránu a ke Kaspickému bazénu, kde mají Američané, nebo spíše různé nadnárodní společnosti, svoje velké zájmy,“ upozorňuje politolog, na čem může také záviset další vývoj na Ukrajině.

Summit bude zajímavý už jenom proto, jakou váhu bude přikládat tomu tzv. boji proti terorismu a jakou váhu svým zájmům a politickému angažmá na Blízkém a Středním východě. „Tam se podařilo ty státy dokonale rozebrat, tam prostě neexistuje žádná státní autorita a jsou tam jenom bandy a námezdní žoldnéři placení ze všech možných zdrojů, kteří mají podle mého názoru hlavní úkol hlídat ty ropné zdroje a pumpy, aby z nich stále teklo dost ropy do zemí, které ji potřebují. A nějaká stabilita nikoho nezajímá, protože zájem o stabilitu končí tam, kde jsou stabilizované přístupy k ropným zdojům a jejich využití,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Bude dobré sledovat, kdo z českých politiků touží po válce s Ruskem

Ostatně jasně to řekl prezident Barack Obama, že USA budou bránit své zájmy a zdroje. „Jde jenom o to stanovit, kde ty zdroje jsou a kdo je považuje za svoje. A příspěvek nešťastné trojice Zeman, Stropnický a Zaorálek si netroufnu posuzovat, protože si nedovedu představit, s jakými notami tam tito tři pánové přijedou. Jenom mě leká panem prezidentem opakovaný boj proti terorismu, který je už přece jen strukturovanějším fenoménem, než si pan prezident myslí. Už se dávno nejedná jen o konflikt mezi Západem a Íránem, ani o to, jestli v nějaké zemi nosí ženy na hlavě šátek, což je jen jakýsi vedlejší problém, který jen eskaluje nenávist – nemluvme o tom, že mezi křesťany a muslimy – ale mezi lidmi,“ domnívá se politolog.

V začínajícím týdnu se prý můžeme shledat se směsí nesmyslných nápadů, s nimiž se do poslaneckých lavic vrátí zákonodárci plni dojmů. „A bude se to směšovat s nastávajícími senátními a komunálními volbami a politické strany budou využívat parlamentní půdu k tomu, aby na sebe nějak upozornily. Živnou půdou bude Ukrajina, protože se bude určitě reagovat na nějaké rozhodnutí Evropy a NATO, ať už to rozhodnutí bude dobré, nebo špatné. Doporučoval bych sledovat, kdo touží po válce s Ruskem, a kdo je alespoň opatrný a obává se toho, co by se všechno mohlo přihodit, kdyby k tomu skutečně došlo,“ uzavírá Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A Petříček mlčí! Tereza Spencerová žaluje Západ za jatka, o kterých se mlčí. Jde i o Trumpa. A o vás

8:51 A Petříček mlčí! Tereza Spencerová žaluje Západ za jatka, o kterých se mlčí. Jde i o Trumpa. A o vás

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Jen v bojích zahynulo možná až 100 tisíc lidí, miliony umírají nebo…