Kdybyste hlasovali o nedůvěře vládě Bohuslava Sobotky, jak byste se zachovali?Anketa
Uprostřed týdne nebyl v Poslanecké sněmovně schválen návrh poslance hnutí ANO Karla Raise o ukončení dotací pro biopaliva. Nepodpořili ho nejen poslanci vládního hnutí, ale ani koaliční partneři. Rozlícená opozice se v reakci na to rozhodla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. „To jednání bylo trošku zmatené, nevím, zda ho vůbec vedli šéfové klubů koaličních stran a kdo vůbec dával pokyny, když už se o tom mělo ve sněmovně hlasovat. Samozřejmě že pro opozici, přestože nemá žádnou naději, aby vládu svrhla, je to vítaná příležitost, jak upozornit na sebe i na to, že se v koaličních stranách děje něco, čemu skoro nikdo nerozumí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Středeční události vedly předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga k tomu, aby o den později při oznámení hlasování o nedůvěře vlády prohlásil, že naši zemi ovládá oligarcha; firmu Agrofert a prosazování jejích obchodních zájmů nazval „rakovinou“ České republiky a když vysvětloval spojenectví TOP 09, ODS a Úsvitu při pokusu shodit vládu, tak poznamenal: „Když okradou babičku, tak musí taky pomoct všichni,“ aniž by si uvědomil nepatřičnost takového přirovnání vzhledem ke zmrazení důchodů Nečasovou vládou. Ve stejném duchu navázal předseda ODS Petr Fiala tvrzením, že když už máme nezodpovědnou vládu, je dobře, že máme zodpovědné politiky alespoň v opozici.
Hlasování o nedůvěře k vzestupu TOP 09 ani ODS nepomůže
Přidal se i předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch: „Náklady na kampaň hnutí ANO, kterou platila firma Agrofert, byly včera splaceny. Firma Agrofert získala včerejším hlasováním pět miliard.“ Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se snažil vysvětlit, proč má tak spadeno na svého nástupce: „Babišův korupční režim je tak obrovského rozsahu a současně tak zanedbáván médii, že to klade daleko větší nároky na opozici, aby se snažila překřičet to ticho a bezčasí, které v médiích panuje.“ Nelze prý už vydržet jen sedět a přihlížet „Babišovu korupčnímu režimu“, a tak když má Agrofert získat několik miliard, musí opozice začít něco dělat.
Fotogalerie: - Marine Le Pen
Vyvolání hlasování o nedůvěře vládě je podle Zdeňka Zbořila pro opozici skutečně příležitostí. „Pokud si pamatuji správně, tak pan Schwarzenberg má na zasedání Poslanecké sněmovny účast asi 29,5 procenta. Ale tuto příležitost si jistě nenechá ujít, protože v každém případě to opozici nějak zviditelňuje. Netroufl bych si však říct, že je to zrovna počátek jejího vzestupu a naděje na úspěšné vykročení do dalších let. Ale v každém případě je to nahrávka na smeč od koaličních stran, které to podcenily. A když to začalo být mediálně zajímavé, tak se chovaly zmateně. Ale že by to byl ostrý start k vzestupu preferencí TOP 09 nebo ODS, to si nemyslím,“ přiznává politolog.
Jurečku budou lidé podezírat méně než Kalouska, že se nechal zaplatit
Zdánlivě beznadějnému pokusu o vyslovení nedůvěry vládě se snažil dodat zdání pravděpodobnosti Miroslav Kalousek poukazováním na to, že každý poslanec, který bude chtít vládu podpořit, bude muset otevřeně vstát a přihlásit se ke zjevnému korupčnímu Babišovu režimu, a tak se prý pozná, kdo je za něj odpovědný. „Myslím, že byť koaliční partneři nesouhlasí s politikou KSČM, tak se všichni budou držet teze, kterou vyslovil její předseda Vojtěch Filip. Řekl, že s hlasováním o podpoře biopaliv také nesouhlasí, ale než připustit, aby se k moci jenom přiblížily takové dvě strany, jako jsou ODS a TOP 09, tak to že ani náhodou,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Za to, jak se chovali koaliční poslanci v otázce biopaliv, si od Miroslava Kalouska po hlasování vysloužili označení za bandu lhářů a korupčníků. Později v televizní debatě s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou mluvil o „motivaci“ koaličních poslanců a jemu samotnému vmetl, že už nebude malým sedlákem, ale velkým. „Myslím, že pan Jurečka má vysoký kredit. Málokdo si to uvědomuje, ale on se stává velmi důvěryhodnou politickou osobností, a to bez ohledu na to, že je v této chvíli na druhém místě v relativně úspěšné KDU-ČSL. A rozhodně je to člověk, kterého veřejnost bude méně podezírat z toho, že se nechal někým zaplatit, než pana Kalouska nebo ta média, která jdou panu Kalouskovi na ruku,“ míní politolog.
Exministr financí už zažil řečí o opilství dost a všechny je přežil
Střety obou táborů o podporu biopaliv okořenily i výpady směrem k hlavnímu kritikovi. „Opilý Kalousek dnes ve sněmovně perlí. Odmítám, aby pod vlivem alkoholu dělal zpravodaje jakéhokoliv zákona. Táhne to z něj fakt fest,“ zveřejnil Marian Jurečka na svém facebookovém profilu. „Kalousek páchnul už ve dvanáct a Jurečka cítil silnější odér v pět. Byl opilý a všichni to viděli. Bylo by dobré, abychom ve sněmovně zavedli, že předtím, než bude poslanec Kalousek mluvit, dáme mu fouknout,“ přisadil si Andrej Babiš. O pokračování se postaral volební manažer TOP 09 Jaroslav Poláček, když na Facebooku zveřejnil fotku s lahvemi od alkoholu, která ukazuje, co všechno se dá najít v kuchyňce poslanců hnutí ANO.
Spojování Miroslava Kalouska s opilstvím považuje Zdeněk Zbořil už za trochu monotónní. „Jednak nejsou první, kteří takto o panu Kalouskovi mluví, jednak pan Kalousek si tyto situace už několikrát zažil a přežil je, takže to začíná být únavné. Jestli nepřijdou na něco lepšího, tak to bude postupně ztrácet na razanci. Konec konců když se podíváme na spotřebu alkoholu v České republice, tak vidíme, že zrovna národ abstinentů nejsme. To, že se někdy v minulosti nebo i v současnosti některý poslanec namaže, pokud to není během jednání, lidi zas tolik nevzrušuje. I když opakované tvrzení, i kdyby bylo nepravdivé, uvízne v podvědomí voličů. Ale k volbám je daleko a pan Kalousek je vnímán jako opilec, ale svým způsobem roztomilý opilec,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Lidovcům se povedla generační obměna vedení
Zítřejší diskuse před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě nebude nic příjemného pro ministra financí, jenž si určitě leccos nepříjemného vyslechne. „Pan Babiš je zkušený manažer a určitě ví, že při hlasování o nedůvěře v podstatě o nic nejde a že je zbytečné odpovídat na každou invektivu či urážku. Takže si uvědomí, že to vyslovování nedůvěry je jenom teatrální akt, který nebude mít na politiku jiný význam než ten, že to na den odvede od jednání, než promluví poslanci z TOP 09 a ODS. I kdyby ostatní mlčeli, tak to jeden pracovní den zabere. Vládní koalice musí být ale připravena, aby nedošlo k nějakému rychlému procedurálnímu rozhodnutí, které by mohlo poškodit vládní strany. Jinak pokud jde o důvod k hlasování, tak k tomu už nemají co říct, už všechno řekly,“ tvrdí politolog.
Uplynulý víkend byl ve znamení sjezdu KDU–ČSL, který potvrdil dosavadní stranickou hierarchii. „Teď je módním sloganem všech politických stran mluvit o nějaké změně. Ale mně se zdá, že KDU–ČSL je jednou z politických stran, kde se generační změna skutečně podařila. A nemyslím jenom tu fyzickou, ale i politickou generaci. Už minule se jí povedlo vyměnit vedení za celkem úspěšné, dokonce bych řekl ještě úspěšnější politiky, než byli ti v minulosti, přestože jsou relativně málo zkušení. Zachovali si přitom tu svoji typickou politiku na nižší úrovni, regionální a místní, dokonce se ani nezbavují těch lidí, kteří si už v KDU–ČSL něco odsloužili,“ všímá si Zdeněk Zbořil.
KDU–ČSL umí od svých vzorů převzít liberální i sociální prvky
Za zajímavé považuje, že nikdo z jejích protivníků si už netroufne přirovnávat KDU–ČSL k té straně Národní fronty před rokem 1989. „Jednak by to nemělo žádný význam a bojovali by s větrnými mlýny, protože KDU–ČSL je přese všechno ne klidnou silou, ale možná třetí silou. Pokud budeme mluvit o pravici a levici, tak je něčím, co se vymyká tomu hloupému dělení na pravici a levici, a je v tom úspěšná. Když si spočítáme, kolik kde má zástupců, od Evropského parlamentu přes Senát a Poslaneckou sněmovnu, až po to, že sedí ve vládě, tak je to skutečně silná politická strana, byť její vliv na politiku koalice je omezený. Ale na druhé straně jsou při těch závažných rozhodnutích vlády a jejich hlas musí být slyšen,“ upozorňuje politický analytik.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Podle něj lidovci nehledají své vzory v české politice, byť tu mají velkou tradici, ale hledají je u křesťanských politických stran zejména v Německu a ve Francii. „Dokonce se mi zdá, že si umí vybrat z politiky křesťansko-demokratické unie a křesťansko-sociální unie a vybrat si sociální prvek, i ten z liberální německé tradice 19. století. A když jel pan Bělobrádek do Spojených států na nějaký speciální kurz, tak možná nastudoval něco z té liberální věrouky. Lidovci mi přijdou jako zajímavý fenomén na naší politické scéně i ideově. Nejsou to jenom katolíci a ani lidé, které řídí primas pražský nebo pan farář někde na vesnici. Mají křesťansko-demokratickou a křesťansko-sociální orientaci, což je základ, na němž se dá i do budoucnosti stavět,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Těch, co budou lidovcům v budoucnu hlasy dávat, může být velký počet
Ještě před sjezdem prohlásil Pavel Bělobrádek, že základní rozdíl mezi KDU–ČSL a německou CDU je ten, že lidovci zatím nevyhrávají volby. Podle něj jsou v některých bodech svého programu ještě pravicovější než CDU, což se dalo vnímat i jako výzva pro ty, kteří už nechtějí volit ODS, či TOP 09. „Těch, co budou lidovcům v budoucnu hlasy dávat, může být velký počet, ale nemusí být jenom z ODS a TOP 09. Pokud si lidovci dokáží udržet pověst strany, která není nakažená nemocí nejrůznějších animozit, nemluvě už tedy o korupčních aférách, tak to by mohlo hrát ve prospěch KDU–ČSL spíš než velké uvažování o ideologii,“ domnívá se politolog.
Víkendové jednání lidovců ve Zlíně si nenechali ujít premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, předsedové ODS, Petr Fiala, a TOP 09 Karel Schwarzenberg, lídr STAN Petr Gazdík i šéfka zelených Jana Drápalová. Jen koaliční hnutí ANO zastupoval předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Andrej Babiš, jehož působení v politice si vzali na mušku nejen místopředseda sněmovny Jan Bartošek a bývalá europoslankyně Zuzana Roithová, ale i předseda vlády, se v té době sešel v průhonické Sokolovně, kterou vlastní, s hokejistou Jaromírem Jágrem. Na svůj twitter pak umístil sérii fotek s nejlepším českým hokejistou a připsal k nim: „Jarda chodil kdysi také do sokolovny. V té naší průhonické byl poprvé. Líbilo se mu i chutnalo.“
Setkání s Jágrem je větším tahákem než sjezd koaličního partnera
O jejich setkání zažertoval i Zdeněk Zbořil. „Kdyby se mi naskytla příležitost posedět s panem Jágrem a měl bych se rozhodnout, zda místo toho jít na sjezd KDU–ČSL, tak jdu určitě za panem Jágrem. A to nemyslím jenom kvůli jeho popularitě, ale kvůli jeho osobnosti. On je morálně velmi integrovaná osobnost, je to zajímavý člověk se zajímavými názory, když ještě uvážíme, že si nehraje na žádného filozofa a je to přitom člověk společensky angažovaný. Možná se domluví s panem Babišem na nějakém překvapivém sblížení,“ nastiňuje politický analytik jednu z nabízejících se možností.
I tak ale bere zastoupení hnutí ANO na sjezdu KDU–ČSL za dostatečné. „Pana Faltýnka považuji za velmi důležitou osobu hnutí ANO a člověka, který je schopen se nerozčílit a přijít jako host na kongres partnerské politické strany a nepropadat tam nějakým běsům. A to, že se jak představitelé lidové strany, tak ČSSD vymezují při různých příležitostech vůči hnutí ANO, je dáno jen strachem z preferencí a vychází to z představy, že když se soustředí na kritiku hnutí ANO, že jim jeho oslabení musí přinést nějaký úspěch u voličů. To se sice dnes nedá ani odhadovat, ale ta víra, že by to tak mohlo být, nebo snaha to alespoň zkusit, tady je. Konec konců, je to nic nestojí a hnutí ANO se bez ČSSD ani KDU–ČSL v současné vládě neobejde, tak proč ho trošku nepoškádlit,“ míní Zdeněk Zbořil.
Kritici viděli v Landovi šovinistu, obdivovatelé ho chtěli na Hradě
Pohled na domácí dění uzavírá kauzou hymny, kterou k oslavám výročí 700 let od narození Karla IV. v příštím roce měl napsat zpěvák a skladatel Daniel Landa. Ten však po negativní reakci části veřejnosti od tohoto záměru ustoupil. Zastání však našel v ministru kultury Danielu Hermanovi, který hájil zpěvákovu minulost. „Známe se léta a Daniel Landa nemá nic společného s neonacisty, naopak. To jsou nepravdivá tvrzení. Orlík, to je pravěká minulost a vím, že to byla forma protestu proti komunistickému režimu, on tehdy hledal nějakou alternativu. Prošel osobnostním vývojem, a kdo s tím není seznámen, jistě může protestovat, ale mýlí se,“ vysvětloval ministr kultury.
Zdeněk Zbořil se s Landovými písněmi dostal do kontaktu, když zpracovával znalecké posudky o extrémismu. „On má pověst nekonformního umělce a sám si ji obohacuje. To také vzrušovalo spoustu jeho kritiků, kteří v něm hledali šovinistu. Kašlal na ně, takže si vytvořil spoustu nepřátel, ale také neuvěřitelné množství obdivovatelů, kteří jen nemají přístup do médií. Ale vzpomeňme si, když se mluvilo o přímé volbě prezidenta, kolikrát se objevilo tzv. nebezpečí, že bude zvolen Daniel Landa a zcela vážně se tím političtí komentátoři zabývali. On se stal nositelem tradice Orlíku a Bílého jezdce a zapomnělo se na pana Matáska, herce Národního divadla, a další členy. Ale on je výjimečný, ať už se na něj díváme z jakéhokoli úhlu pohledu. A proto tolik lidí vzrušuje, ať už negativně, nebo pozitivně,“ říká politolog.
Prapor tvrdé podpory Kyjevu drží už jen Poláci a Baltské země
Zahraniční témata startuje Ukrajinou, odkud k nám přicházejí zprávy, jimž můžeme, ale nemusíme věřit. „Situace je nepřehledná a každý se ji snaží vykládat podle svého. A těch lidových geopolitiků, kteří se vrhli na toto téma, jsou dnes na každém informačním serveru desítky. A ztrácejí se v tom ty informace, které jsou důvěryhodné. Z toho jsem si učinil závěr, že je trefné pojmenování situace na Ukrajině jako zamrzlý konflikt. Jen bych k tomu dodal, že je to konflikt, který může kdykoli a velmi rychle rozmrznout. Prohlášení evropských politiků si můžeme vykládat mnohoznačně a v podstatě prapor tvrdé podpory kyjevské vlády drží jenom Poláci, což se nezmění ani zvolením Andrzeje Dudy prezidentem, a Baltské země,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Karel Schwarzenberg
Baltské země neustále touží po jakési vojenské konfrontaci, vojenských cvičeních i dodávkách zbraní. „Přitom jsou to zrovna země, zejména Estonsko a Lotyšsko, které na ten konflikt, aniž si toho všímáme, doplácejí skoro nejvíc. To jsou země, které zažívají obrovskou emigrační vlnu, lidé odtamtud odcházejí a my to vnímáme jen jako jakýsi důsledek Putinovy zahraniční politiky. Ale nevšímáme si toho, že ta situace je ekonomicky – sice v Baltských zemích a na Ukrajině odlišným způsobem – neudržitelná a že to, o čem se nejméně tři čtvrtě roku bavíme, kdo tu ukrajinskou sekyru zaplatí, je stále aktuálnější a všichni se pokoušejí uniknout před tím, aby přispívali do té černé díry,“ upozorňuje politický analytik.
Absolutní fiasko americké zahraniční politiky a vojensko-politické strategie
Ještě nedávno se zdál Islámský stát vojensky oslabený, ale v posledních dvou týdnech dobyl v Iráku město Ramádí, starobylou syrskou Palmýru a a v neděli dokončil obsazení významného hraničního přechodu mezi Sýrií a Irákem. „Je to absolutní fiasko americké zahraniční politiky a vojensko-politické strategie na Blízkém a Předním východě. K čemu byly ty války se Saddámem Husajnem, proč byl tak dramaticky utracen jako nějaký grázl z Divokého západu, když ten Irák zůstal rozvrácen a dnes se na území Iráku vedle irácké armády promenují skupiny džihádistů? Nikdo neví, kde kupují zbraně, ale víme, že jsou schopni porazit údajně řádně organizované a dobře zahraničními instruktory vycvičené vojáky irácké armády,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Podivuje se nad tím, co se o džihádistech dozvídáme. „Denně jsme zahlcováni informacemi o jejich činech, o tom, jak řezají hlavy, jak ničí historické památky. Ale nevíme, kdo je vede, na jaké území si dělají nárok, jestli každý den ovládají jiné území, nebo zda jen stojí u nějakých čerpadel a získávají ropu, aby ji mohli někde prodávat. A pokud je to tak, kam ji prodávají. Ale o substruktuře celého Islámského státu nemáme téměř žádnou informaci. Víme jen, kde právě uskutečnili nějaký nový nájezd, takže ty země jsou rozvrácené, což by třeba mohlo vyhovovat bezpečnosti Státu Izrael. Ale na druhou stranu už je to nebezpečné pro Evropu, protože ti lidé utíkají a chtějí se někde zachránit před hrůzami válečných tažení,“ poukazuje politolog.
Libyi byli ochotni bombardovat, s Islámským státem si nevědí rady
Udivující je, že se vůbec neví, jakým způsobem jsou organizováni. „A také to, jak je možné, že evropské velmoci, které jsou součástí NATO, tím myslím Francii a Velkou Británii, a samozřejmě Kanadu a Spojené státy, které byly tak ochotné bombardovat Libyi, nejsou schopné zasáhnout proti armádám Islámského státu nebo zmapovat, kde se ten Islámský stát právě dnes nachází. Jenom víme, že právě vtrhli do nějakého místa, že uzavřeli hranice mezi Sýrií a Irákem, což je možná záležitost jenom jednoho nebo více dnů, ale nevíme, jak dlouho to bude trvat a jaké to bude mít důsledky. Jenom víme, že tam odtud budou prchat lidé, kteří budou brzy našimi sousedy,“ obává se Zdeněk Zbořil.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
A přistěhovalectví do Evropy je závěrečným tématem pravidelného ohlédnutí za nejzajímavějšími politickými událostmi uplynulého týdne. Itálie čelí tomu, že se azylanti vloupávají do domů a obsazují je, zatímco jejich majitelé postávají na ulici. Agresivita afrických běženců zase stoupá ve francouzském Calais. Ve snaze dostat se do kamionů jedoucích do Velké Británie, rozbíjejí auta, ničí náklad a řidiči se bojí o svůj život. „Především ať proboha nediskutují o nějakých kvótách, kdo kolik pozve lidí ze Subsaharské Afriky nebo Blízkého východu do které členské země, protože to je nekonečné jednání, které vůbec k ničemu neslouží,“ zlobí se politický analytik.
Při řešení pomazánkového másla si EU nevšimla statisíců běženců
Nejde o jednolitou skupinu, ale o zoufalé lidi, kteří utíkají před ohrožením svých životů, ale i o ekonomické emigranty, kterým stačí, když dostanou schengenské vízum. „A pak je jim jedno, jestli budou součástí kvóty v Česku, ve Francii nebo v Německu. Pak jsou to lidé, u nichž předpokládám, že mají bojové zkušenosti a jsou schopni si jít do Evropy to živobytí pro sebe obstarat. To je to, co jsme říkali asi před rokem, že nebezpečí ukrajinského konfliktu spočívá také v tom, že tam působí bandy žoldnéřů, kteří bojují za peníze, které jim někdo dá. Když jim je nikdo nedá, tak si je umí obstarat. A my se na to díváme, jako že se nás to netýká. A když se uspořádá evropský summit reprezentantů všech států o tom, jak reagovat na tuhle imigrační vlnu, tak hlavní výstup z toho je, že se pánové a dámy vyfotografovali a že tu fotku poslali do světa,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Pokud se Evropská unie nedohodne, co proti tomu dělat, tak reakce na to může být spontánní. „A může být stejně brutální, jako je ten zájem uprchlíků se usadit ve Francii, v Německu a kdekoli jinde. Když to nepůjde ve Francii, v Německu a ve Velké Británii, tak půjdou k nám, do Itálie a jakékoli jiné země, kde se dá sehnat živobytí. Jednání vlád, které si osobovaly právo jednat jako reprezentanti svých zemí a společně rozhodovat závažné otázky, je úplně scestné. Už dva roky se zabývá Evropská unie včetně svých institucí a soudů tím, jestli můžeme v České republice prodávat pomazánkové máslo, nebo ne. A přitom jí podupávají na schengenské hranici tisíce a za chvilku už statisíce běženců, kteří sem půjdou, ať už z důvodů ekonomických, bezpečnostních nebo sem vtrhnou jako dobyvatelé,“ uzavírá politolog.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
