Stále se mluví o akceleračních zónách, a přitom je nikdo, kromě vybraných, oficiálně neviděl. Nepodobá se to náhodou paní Colombové?
Podobá velmi silně. Ale paní Colombová nikomu neškodila, kdežto akcelerační zóny, speciálně pro větrníky, mohou velmi ublížit lidem, přírodě i české ekonomice. V roce 2030 by měl skončit solární tunel z roku 2010, který nás stojí každoročně 28 miliard Kč. Asi proto si dvakrát rychleji se „oteplující“ ministr životního prostředí Fialovy vlády vymyslel se svými komplici nový, tentokrát větrníkový tunel, pro osvědčené čerpače dotací. Je ale potřeba uznat, že celou akci dokázal držet v přísném utajení, i když se o akceleračních zónách pro větrníky již mnoho měsíců spekuluje. Mnozí developeři již dlouho chodí s oficiálně neexistujícími mapami vybírat místa pro větrníky a skupovat pro ně pozemky. Zjevně mapy akceleračních zón drží skupina „vyvolených“ v tajnosti stejně, jako poručík Colombo dokázal držet v tajnosti paní Colombovou.
Proč nemáte rád obnovitelné energie, vždyť jsou tak ekologické?
Kdo vám nalhal, že nemám rád obnovitelné zdroje? Naopak, i před rokem 1989 jsem fandil ekologii a např. pomáhal Hnutí Brontosaurus. Jenže tehdy se jednalo o čistotu přírody a životního prostředí. Co je dnes ekologického na obrovských hlučících a blikajících monstrech, která ničí přírodu a životní prostředí? Obrovský železobetonový základ o průměru 30 metrů a hloubce 4 až 6 metrů mimo jiné narušuje toky podzemních vod a už ho nikdo nikdy ze země nedostane. Ocelový tubus a gondola o váze nějakých 600 tun se sice dají recyklovat, ale sklolaminátové vrtule dlouhé 80 metrů a vážící 20 a více tun dodnes nikdo neumí pořádně recyklovat. V USA je zahrabávají do hromadných hrobů – to je nějaká ekologie?
Osobně fandím každému, kdo si pořídí na svou střechu doma nebo na střechu své firmy či farmy solární elektrárnu a k tomu malé cca 1 až 2 metry vysoké větrníky (výkon cca 6 kW) a k tomu baterie. Sníží si účty za elektřinu a hlavně bude v bezpečí. Pokud se totiž Bruselu podaří dále pokračovat v Green Dealu, kterým nás vede k blackoutům, nezůstane tento člověk se svým energetickým ostrovem bez elektřiny.
Ale tomu přece bývalá vláda vůbec nefandila – z těch malých by nic neměla, ani úplatky, ani nic. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto vypsalo ještě v prosinci minulého roku aukci na obří stroje na čerpání dotací, tj. na větrníky o výkonu 1 MW a více s předpokládanou max. výkupní cenou 3,20 Kč/kWh. Zjevně s předpokladem, že se podaří vytvořit stejný model každoročního nárůstu ceny, jako má zajištěn stávající solární tunel, kdy z původní výkupní ceny roku 2010 stanovené Energetickým regulačním úřadem ve výši 12,15 Kč/kWh je letos již 16,70 Kč/kWh. To by ovšem bylo velmi kvalitní pokračování tunelování státního rozpočtu, tentokrát větrným tunelem nastaveným Fialovou vládou.
Psali jsme:
Proč si ale myslíte, že se jedná o větrný tunel? Zastánci Green Dealu přece opakovaně zdůrazňují, že obnovitelné energie jsou nejlacinější energie vůbec.
Kdyby se nejednalo o nejdražší energie a dotační tunely, myslíte si, že by občasné – pardon, obnovitelné – zdroje musely být tak masivně dotovány investičně i provozně? Pokud se dnes vykupuje občasná elektřina ze solárních elektráren z roku 2010 za 16,70 Kč/kWh, opravdu někdo může tvrdit, že je to nejlacinější elektřina? Opravdu si někdo může myslet, že je to levnější než elektřina z jaderných elektráren za 0,24 Kč/kWh? Nebo že je to levnější než elektřina z uhelných elektráren, která je navíc zatížená bruselskou daní zvanou ETS1 neboli povolenky CO2, a přesto je za 2,16 Kč/kWh? Navíc právě uhelné a plynové elektrárny musí zajišťovat stabilitu sítí, když nesvítí a nefouká, a tedy občasné zdroje nefungují.
Takže z našich daní se musí dotovat solární parky a větrníky, protože by jinak nefungovaly. A přímo ve fakturách za elektřinu vidíme – a stále více budeme vidět – jak nám přibývající solární a větrníkové parky zvyšují regulovanou složku ceny elektřiny.
Ale proč se domníváte, že větrníky podporují ruští agenti?
Normálního člověka by to ani nenapadlo. Ale proč by jinak mainstreamová média opakovaně zatahovala do diskuzí o větrnících ruskou stopu? Když tak vystupuje i Česká televize, která např. v pořadu Reportéři jakoby poskytovala skrytou reklamu pro developery a investory větrníků, nějaký racionální důvod to asi, kromě peněz, přece musí mít.
A jaký jiný důvod to může mít než to, že větrníky jako občasné zdroje musí být zálohovány plynovými zdroji, když uhlí musí dle Bruselu brzy skončit? A kdo jiný může být jediným možným dodavatelem zemního plynu do České republiky po úspěšné americko-izraelské operaci, která zlikvidovala těžbu a zkapalňování zemního plynu (LNG) v Perském zálivu, než Rusko?
Ale jak se mohou bránit města, obce a občané vůbec proti negativním dopadům větrníků? Mohou využít referenda?
Bohužel, použití obecního referenda na obranu životního prostředí a zdraví občanů je v ČR až na vedlejší koleji. Pokud se stát již rozhodl a soukromé ekonomicko-dotační zájmy větrných baronů, napojených na úřednickou zelenou lobby, nesmyslně povýšil na celorepublikový zájem, pak mají občané a jejich zdraví asi opravdu smůlu.
Fialova vláda šla dokonce tak daleko, že nařízením vlády č. 507 z 19. listopadu 2025 zakázala stavby solárních parků na nejúrodnějších zemědělských půdách (tř. I. a II.), ale zcela „náhodou“ zapomněla zakázat na těchto půdách stavět velké větrníky, které tuto půdu znehodnotí definitivně.
Příprava Fialovy vlády na větrníkový tunel trvala dlouho, již od roku 2022. Vládě se podařilo zastavit v celé ČR nové stavby pomocí „digitalizace“ stavebního zákona. Musela proto budoucím větrným baronům pomoci jinak. Schválila v roce 2025 zákon č. 249 o akceleračních zónách, aby bylo možné obejít stavební zákon a hlavně proces EIA, který musí detailně posoudit všechny možné dopady stavby na životní prostředí, zdraví lidí atd.
Ano, právě EIA, případně JES by přece mělo ochránit životní prostředí?
To, na co se dá přijít, by bylo až humorné – pokud by se nejednalo o poškozování zdraví lidí a životního prostředí. Například když projekt EIA „přehlédne“ světově známé zdravotnické zařízení a přímo před ním umístěný 207 metrů vysoký větrník. Nebo když nevycházejí hlukové studie, pomůže si jiným, nedovoleným typem výpočtu.
Proto je snaha větrných baronů vyhnout se velké EIA například rozdrobením projektu tzv. „salámovou metodou“ na jednotlivé větrníky. Ty se pak posuzují podle JES (Jednotné environmentální stanovisko) a dochází k až neuvěřitelným situacím.
Jeden příklad za všechny. Starosta a zastupitelstvo města opakovaně veřejně odmítli výstavbu větrníků v celé působnosti města. Odbor životního prostředí téhož města ale vydal souhlasné závazné stanovisko k výstavbě větrníku. Je to neschopnost, nebo to bylo uplaceno?
(Vizualizace: Větrník v blízkosti Rehabilitačního ústavu Kladruby.)
A čemu by tedy mohly akcelerační zóny pomoci?
I v ČR zjevně existuje něco, co se dá nazvat deep state, který umí tunelovat státní rozpočet. Pouze tím se dá vysvětlit, proč si vláda nezakázala znehodnocování nejúrodnější zemědělské půdy větrníky. Česká republika je navíc relativně malá, hustě osídlená a „schovaná“ v kotlině, takže není vhodná pro velké větrné parky.
Současný problém je v tom, že utajené akcelerační zóny se mohou tvořit podle zadání developerů a že se nikdo nebaví s majiteli vhodných ploch, jako jsou brownfieldy.
Zase příklad za všechny. Byli jsme s kolegou v typickém brownfieldu, ideálním pro solární park s bateriovým úložištěm, ale nikdo se s majitelem nebaví a ani ho nechtějí připojit, protože kapacita sítí je vyblokována žádostmi budoucích větrných baronů.
Co byste dělal, pokud byste byl přizván k řešení akceleračních zón?
Připravil bych novelizaci nařízení vlády č. 507/2025 Sb. doplněním o zákaz umisťování větrníků na nejúrodnějších půdách tř. I., II. a III. ochrany.
Učinil bych z dosud utajovaných návrhů akceleračních zón věc veřejnou a nechal rozhodovat občany, zda si zvolí peníze od developerů, nebo zachování životního prostředí.
A inicioval bych vytvoření vyváženého energetického mixu, na jehož základě by se teprve určovala další energetická politika.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měly by mít obce právo rozhodnout, zda u nich vzniknou větrníky?
