Nedávno jste skončila na Hradě, kde jste několik let natáčela propagační videa o hradním areálu, historii či akcích, a nově moderujete na Českém rozhlase rozhovory. Nešlo to dohromady, když práce pro Hrad byla bezplatná?

Ano, nepochybně by to šlo. Měla jsem možnost v té práci pokračovat v mírně upravené podobě, stačilo by natáčet apolitické reportáže o historii Pražského hradu, o jeho uměleckých sbírkách či o architektuře, výstavách a zákulisních zajímavostech. Zkrátka šlo o to, aby se ve videích neobjevovaly politické akce, jako například státní návštěvy. Já jsem se ale sama rozhodla nepokračovat. I když práce pro Pražský hrad byla bez nároku na honorář, nepovažovala jsem za vhodné pracovat zároveň pro veřejnoprávní médium a pro politický úřad.

Obecně je známo, že pro vás není aktuální práce ve veřejnoprávním rozhlase žádná první zkušenost, moderovala jste v České televizi. Proč nyní rozhlas? Chyběla vám tato práce, nebo jste si chtěla od hradního prostředí odpočinout?

A ještě před Českou televizí jsem pracovala v Českém rozhlase. Nepopírám, že mi práce v médiích chyběla. Nikdy jsem se nepřestala považovat za novinářku. I videa, která jsem točila pro Pražský hrad, jsem pojímala tak, jako bych je točila pro televizi. Psala jsem scénář, byla jsem u střihu, vybírala jsem témata. Práce pro veřejnoprávní médium je pro mě ale nejvyšší meta a velice si příležitosti moderovat pořad Slavné dvojice vážím. Rozhlas pro mě vždy byl lákavý mimo jiné i proto, že je to obtížná disciplína. Záleží jen na vašich schopnostech udržet si pozornost posluchače a nemůžete to dohnat zajímavými záběry či efekty. Jen vy, váš hlas a hosté.