Z vašich příspěvků na sociálních sítích je zřejmé, že vás také strhlo momentálně nejatraktivnější téma, jímž je klima. Máte pochopení pro studentské protestní akce Fridays for Future, jejichž cílem má být vyburcovat společnost a především politiky, aby začaly klimatickou hrozbu řešit?

Pro studentské demonstrace pochopení mám, sám jsem byl v revoluci 1989. Tady jde zjevně také o změnu politického systému. Teď naopak od kapitalismu k socialismu. Klima nevyřeší politici, ale trh a technologie. Politici schvalují panicky nesmysly typu řepka a fotovoltaika na poli.

Ale především jsou kritizováni, že pro ochranu klimatu dělají příliš málo a počínají si tedy nezodpovědně zejména vůči mladým lidem, jak tvrdí švédská aktivistka Greta Thunbergové, která odstartovala páteční stávky studentů a školáků za klima. Tu neochotu něco řešit byste jim také vyčetl?

Politici dělají pod tlakem kontroverzní rozhodnutí: fotovoltaika na polích, větrné elektrárny, řepka, přeregulované automobily… Možná se snaží až moc. V roce 1987 jsem u přijímaček na medicínu musel vysvětlit problematiku skleníkových plynů a tři opatření, jak to Československo zvládne. Zaprvé elektrifikace společnosti – tehdy přímotopy, elektrovlaky a časem auta – postavená na jaderných elektrárnách. Zadruhé zalesňování. Zatřetí postupně nástup nových technologií až budou zralé – tokamak, fotovoltaika, vodík. Rok 1987! Jenže pak jsme nějak sešli z cesty pod vlivem Černobylu. Navíc pořád nefunguje tokamak.

Na takový neomezený zdroj energie se lidstvo ještě nejspíš načeká. Dá se z těch protestních stávek vyvozovat, že nejmladší generace bude odpovědnější a šetrnější ke klimatu než předchozí generace i za cenu toho, že se bude muset vzdát mnoha vymožeností?