Brněnskou radnici možná čeká vleklá krize

17.04.2016 8:10

ROZHOVOR V Brně se rozpadla čtyřčlenná koalice poté, co ji opustili lidovci, kteří podepsali partnerskou smlouvu s ČSSD. Podle jejího brněnského lídra Olivera Pospíšila byl krok KDU-ČSL logický, protože jako součást koalice ztrácela jistotu, že bude moci mluvit do podstatných rozhodnutí. Vznikl tak ale pat, jehož řešení možná potrvá měsíce.

Brněnskou radnici možná čeká vleklá krize
Foto: Brno-stred.cz
Popisek: Nová radnice v Brně

Na brněnském magistrátu vyvrcholila koaliční rozpadem koalice. Jaká je aktuální situace?

Nastala patová situace, kdy je ustaven vyjednávací blok pohrobků koalice ANO, Žít Brno a Strany zelených, kteří přibrali TOP 09, což je vzhledem k jejich programům dost zvláštní afinita. K vládnutí to ale není, mají sedmadvacet hlasů, což je spíš pozice k dalšímu vyjednávání, než že by to mělo významnější roli při jednání zastupitelstva. Očekávám, že nyní nastane větší ochota k jednání ze strany hnutí ANO.

Oficiálním zdůvodněním odchodu lidovců z koalice bylo to, že ANO začalo jednat s opoziční ČSSD. O čem jste se bavili na inkriminovaném jednání?

Jednání s ANO probíhala před vypuknutím krize a nevím, jestli to bylo ze strany ANO faktické porušení koaliční smlouvy a ani to nepovažuji za podstatné. Už od podzimu 2015 se koalici nedaří a to, jakým způsobem nyní nastal její konec, je pro budoucnost naprosto nepodstatné. Podle toho, jak se situace vyvíjí, počítám, že za týden nebo dva to už ani nebude veřejnost zajímat. Je to jako u rozpadu manželství, kde bývá důvodů vždy víc než jeden. Lidovci vyhodnotili situaci tak, že by mohli být z dalších jednání o koalici vyšachováni a rozhodli se, že se v dalším postupu spojí se sociální demokracií. Pokud se na situaci je někdo schopen podívat jejich očima, vidí, že to byl manévr vcelku pochopitelný. My v KDU-ČSL vidíme stabilní zkušenou politickou stranu, s níž máme velkou programovou blízkost a odmítnout spojenectví s lidovci by pro nás nebylo rozumné.

Co vaše nové partnerství s KDU-ČSL znamená programově, co mohou čekat Brňané?

Spojenectví KDU-ČSL a ČSSD může přinést stabilitu, v současném zastupitelstvu je osm subjektů a tato roztříštěnost generuje složité vztahy v možné koalici, protože musí být minimálně tří- ale spíš čtyřčlenná. Naše vzájemné vztahy s lidovci jsou dobré a prověřené minulostí a je to významné i pro realizaci programových vizí, které nejsou dramaticky rozdílné od toho, co prosazovala dosavadní koalice. Pokud ovšem z programu odstraníme některé ryze „zelené“ body a některé experimenty z dílny Žít Brno. Výsledkem je pak program přijatelný pro většinu a to není málo, protože v Brně je třeba dál pracovat na velkých infrastrukturních projektech, které se nesmí zastavit, a také je velkým tématem územní plán. To, jak jej chápou Zelení se svým náměstkem Anderem, pro nás není přijatelné a jde to proti rozvoji města, v budoucnosti by to bylo znát. Proto je důležité, aby došlo ke změně poměrů.

Jak vnímáte poměry ve zbylé trojkoalici a vztah lídrů primátora Vokřála a Matěje Hollana. O čem svědčí blízkost ANO a Žít Brno?

Osobní vztahy jsou v politice důležité, ale nelze je přeceňovat a stavět fungování stran jen na vztazích jednotlivců je krátkozraké. Světy, které reprezentuje ANO a Žít Brno, jsou rozdílné a domnívám se, že třeba starostové městských částí za ANO si to uvědomují více, než politici za ANO ve vedení města.

Jak vnímáte působení hnutí Žít Brno? Matěj Hollan se například na svém Facebooku poměrně výrazně vymezuje vůči „tradiční“ politice.

Politika zůstane politikou, i když někdo tvrdí, že ji nedělá. Žít Brno uplatňuje poměrně razantní a tvrdou politiku

Co míníte těmi experimenty?

Je to třeba projekt sociálního začleňování v oblasti sociálního bydlení. Nedá se říci, že by v Brně chyběla solidarita a projekty v oblasti sociálního bydlení byly nastaveny už v minulosti. To, s čím přichází v tomto směru Žít Brno, nemá důvěru velké části zastupitelů a prošlo jen s uplatnění koaliční discipliny. Naráží to především v městských částech, kde k projektu panuje velká nedůvěra. Jsou zde ale i jiné problémy, například přístup Žít Brno ke kultuře nebo sociálním věcem, kde jsou některé segmenty zjevně zanedbávány. Pro obyvatele města Brna je také zdravotnictví důležitým tématem, ale v poslední době jako by neexistovalo. Celkově politika Žít Brno není komplexní a vyzrálá.

Před vstupem Žít Brno do komunální politiky varovali politologové, kteří upozorňovali na to, že necelý rok před volbami nestačí na to, aby se na politiku noví lidé připravili. Žít Brno pak rovnou vstoupilo do koalice. Jací jsou to politici dnes? Řekl jste, že uplatňují razantní politiku…

To, že někdo uplatňuje razantní politiku, neznamená, že je zdatný politik. Způsoby jednání Žít Brno v koalici jsou jedním z důvodů, proč nebyla úspěšná a rozpadla se. Nevládly v ní dobré poměry a některé subjekty se chovaly bezohledně. Přesto někteří lidé z Žít Brno projevili talent pro politiku, konkrétně z Matěje Hollana se z aktivisty z roku 2014 stal bystrý komunální politik, který obratně manévruje. Je ale otázka, kolik takových talentů má Žít Brno k dispozici, sám si myslím, že jich moc není.

Umíte si představit koalici ČSSD a Žít Brno?

To je velmi hypotetická otázka, která by připadala v úvahu na začátku jednání, dnes by to bylo velmi složité. Nejsem v tom směru optimistický.

Brno se mělo stát také vzorem pro integraci uprchlíků. Dnes i odsud odchází iráčtí křesťané a chtějí do Německa.

Žít Brno má velkou potřebu kultivovat občany města Brna a naznačovat jim, jak se mají správně chovat a myslet, proto zde byla jejich aktivita s Rokem smíření, proto je zde taková úporná snaha prosadit velmi radikální sociální metody. A stejné je to i v přístupu k uprchlíkům, oni dost dobře nejsou ochotni vnímat, že se značná část veřejnosti cítí situací s migrací ohrožena. Souznění s názorem veřejnosti je jeden z důležitých aspektů politiky a v tom si Žít Brno nevede příliš dobře. Předpokládám, že pokud se nezmění, budou se vzdalovat i od postoje podstatné části své voličské skupiny.

Projekt přesídlení iráckých křesťanů měl být pilotním projektem a dokladem toho, že jsou neziskovky připraveny pomáhat. Ukazuje to ale spíš na to, že problém uprchlictví je daleko složitější. Pokud jde o autory takových projektů, jakým bylo přesídlení Iráčanů, nechci lidi z neziskových organizací házet do jednoho pytle, ale společným jmenovatelem jednání Generace 21 a Žít Brno může být určitá kombinace nezkušenosti a velké touhy prosazovat své ideály.

V úvodu jste řekl, že v Brně panuje patová situace. Jaké je spektrum a časový horizont řešení?

Dnes už víme, že nebude jednoduché ani rychlé, jsme před složitě rozehranou šachovou partií a nevím, jestli skončí už na květnovém zastupitelstvu. Vím jen, že ČSSD udělá maximum, aby to netrvalo dlouho. V zájmu Brna je, aby byla funkční rada města, ale to se o té současné už nedá říct.

Kdo podle vás může nejvíc ztratit a kdo získat?

Absolutním vítězem asi nebude nikdo, ztratit může hnutí ANO, pokud se nezačne chovat realisticky. Všemu je ale přece jen třeba dát určitý čas, emoce jsou vytočeny do vysokých obrátek. Možná už víkend přispěje k tomu, aby horké hlavy trochu vychladly.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

18:10 Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

Vláda z obav o stabilitu vlády toleruje lži ministra Rakušana o migračním paktu. ParlamentnímListům.…