Kongres ODS se vrací do Olomouce, tedy tam, kde byla strana založena. Očekáváte s ohledem na tuto symboliku „restartování“ politiky ODS?

Já v to věřím, stejně tak jako věřím stále v projekt občanské demokratické strany. Je to možná tím, že jsem do ODS vstupovala v době Sarajeva, v době, kdy naši stranu opouštěli kariéristé, kteří najednou měli obavu, že když má strana osm procent, tak nebudou sedět tam, kde byli zvyklí. A já jsem člověk, který to měl přesně opačně. Mně se ani v mých nejbizarnějších snech v roce 1997 nesnilo o tom, že bych někde za ODS byla v pozici starostky, poslankyně.

Já si myslím, že my všichni máme ODS co vracet. A já chci vyzvat i na kongresu, kde mám připravený projev, kolegy, kteří možná v tuto chvíli přemýšlí o tom, jestli setrvají v ODS, nebo ne, protože různé vábničky v podobě nabídek našich politických konkurentů dostává řada z nás. Já si myslím, že první, co musí ODS na tom kongresu udělat, je, že se musíme spočítat a říct, že v této sestavě my do boje o obnovu důvěry ODS jdeme. A v návaznosti na to musíme znovu začít diskutovat programové priority, musíme znovu přemýšlet o tom, co se děje na politické scéně.