Odhadovaný schodek státního rozpočtu pro příští rok je zatím 320 miliard korun. Nezahrnuje však změny daňového balíčku a nepočítá ani se zvýšenými náklady kvůli koronavirové krizi. Právě tímto směrem míří jednak kritika opozice, ale také odborářů a podnikatelů, kteří takový rozpočet odmítli na jednání tripartity. Jedná se o stěžejní problémy rozpočtu na příští rok? Případně, jaké další obsahuje?

Není možné trvale hospodařit na dluh a není možné se stále vymlouvat na koronavirus. Koronavirus tu s námi bude nejspíš trvale. Jestli bude letos deficit 500 miliard, příští rok 320 miliard, znamená to, že hospodaření státu je zcela mimo kontrolu a může to skončit katastrofou. O rozpočtu nerozhoduje tripartita, ale Poslanecká sněmovna, a já stále doufám, že poslanci se vzpamatují a odmítnou rozpočet s tak vysokým deficitem. Ať vláda seškrtá dotace politickým stranám na kampaně, politickým neziskovkám na zachraňování migrantů a na školení o genderové rovnosti a ať zruší aspoň deset zbytečných úřadů. Do té doby nemá morální právo na žádný deficit.

Miroslav Kalousek (TOP 09), člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr financí, pro Český rozhlas Plus řekl, že vládní kroky, které počítají se stovkami miliard schodku i v dalších letech, jsou cestou k rozvratu veřejných rozpočtů. Za příklad dal Německo, které plánuje deficit 2,5 procenta, zatímco Česká republika 4,5 procenta. Jsou tak ostrá slova namístě? A je namístě srovnání se sousedním Německem?

Pan Kalousek má sám máslo na hlavě, protože byl jako ministr financí zodpovědný za obří deficit roku 2009 i bez koronaviru ve výši 192 miliard, což bylo tehdy 5,3 procent HDP. Německo má na rozdíl od nás ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. V normálních letech museli hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, zatímco naše vlády ve všech minulých letech měly podstatně vyšší výdaje než příjmy.