Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
Kandidujete do Senátu v obvodě Kladno, kde se mimo jiné popasujete s Jiřím Dienstbierem z ČSSD. Určitě již máte představu, čím byste se v horní komoře Parlamentu zabývala. Bude to, podobně jako v Poslanecké sněmovně, opět sociální oblast?
Rozhodně ano. V sociální oblasti a v neziskovém sektoru působím řadu let. Lidé, kteří znají moji práci, mě v roce 2010 zvolili do Poslanecké sněmovny. Tomuto odvětví chybí silnější zastoupení na legislativní úrovni a bohužel to podle toho také často vypadá. S panem Dientsbierem se rozhodně nejdu popasovat, to nechávám jiným. Je pravda, že každý máme na témata podpory seniorů, rodin s dětmi či lidí se zdravotním postižením jiný názor. Své argumenty mám podpořeny zkušenostmi z praxe a budu o nich s lidmi z Kladenska velmi ráda hovořit, ale bude jen na nich, jak se ve volbách rozhodnou.
Co byste ráda pro obyvatele Kladna v Senátu dobrého udělala?
Hlavně nebudu slibovat nesplnitelné. Budu hájit zájmy těch, kteří si nemohou pomoci sami, a znepříjemňovat život těm, kteří se chtějí přiživit na úkor těch nejslabších, tak jako se to snažím dělat i nyní. Chci nastavit takové legislativní podmínky, aby ten, kdo pracuje, se měl lépe nežli lidé, kteří jen přijímají sociální dávky. V neposlední řadě je důležitá podpora soukromých podnikatelů a malých firem, to jsou ti, kteří tvoří pracovní pobídky v regionech. Chci se také zaměřit na financování sociálních služeb tak, aby poskytovatelé měli nějakou jistotu a věděli, že příští rok se nebudou muset bát o vlastní existenci. Financování si zaslouží ukotvení v zákoně. Hovoříme o lidech, kteří se starají o nejslabší - aby museli každý rok bojovat o přežití a byli součástí nějakých politických bojů, to mi přijde nedůstojné.
Založila jste Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zabýváte se i problematikou uplatnění zdravotně postižených osob ve společnosti. Nedávno v České televizi proběhla informace o systému příspěvků na péči pro osoby se zdravotním postižením, kvůli němuž někteří lidé v důsledku takzvané Drábkovy sociální reformy přišli o značnou část peněz. Z vyšší moci se tak najednou prý ocitli na okraji hmotné nouze. Jak takové zmínky v médiích vnímáte?
Já ty zmínky nevnímám jen z médií, ale řada lidí se na mé kolegy z nadačního fondu a na mne obrací s prosbou o radu či pomoc. To, že někdejší ministr Drábek udělal řadu podrazů, je fakt, na který jsem upozorňovala již zkraje jeho působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Bohužel stihl napáchat spoustu škody, než byl odvolán a jeho spolupracovníci vzati do vazby. Princip není špatný, špatné je ovšem nepřihlásit se k mezinárodní klasifikaci, která posuzuje invaliditu velmi objektivně. Již druhé vedení Ministerstva práce a sociálních věcí ale onu mezinárodní klasifikaci obchází, nedokážu pochopit proč.
V nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste na dotaz, jak byste hodnotila vládu Bohuslava Sobotky, uvedla, že tam jde o mnoho povyku pro nic, že slyšíme hodně řečí, ale nic se neděje. Máte i nyní – s odstupem času – tentýž názor?
Čím dál více se v něm utvrzuji. Nebo vy si vybavujete nějaké konkrétní kroky současné vlády? Já jen slyším spoustu planých řečí pana premiéra a údaje o výnosnosti řepky z úst jeho pravé ruky, pana Babiše.
Co soudíte o rušení druhého pilíře důchodové reformy?
Je to chyba a myslím, že to ví i současná vládní reprezentace, která na onom zrušení postavila svou volební kampaň a tím tak úplně zbytečně vyděsila spoustu současných seniorů, kterých se II. pilíř vůbec netýkal, a teď neví, jak z té šlamastiky ven. Jak už jsem někde zmínila, vnímám to jako facku do tváře odpovědným občanům, kteří si byli schopni a ochotni přispívat na vlastní důchod. Vláda pana Sobotky nemá náhradní řešení a za pár let nebude na důchody. Vládní kroky jsou krátkozraké a poškodí především naše děti.
V Česku je minimální mzda 8500 korun, od ledna se má ještě zvýšit. Vám se tento krok ale nelíbí, hovořila jste v minulosti o tom, že by se minimální mzda měla dokonce zrušit úplně. K tomu jen připomínám, že německý parlament na začátku července schválil plošné zavedení minimální mzdy 8,5 eura (přes 230 korun) za hodinu, což je v přepočtu 39 203 korun měsíčně, v Lucembursku je dokonce schváleno 51 500 korun. Je to velký nepoměr k ČR...
Říkala jsem, že by to mohlo stát za diskuzi, ne, že by se měla zrušit, ale to nechci slovíčkařit. Není to tím, že bych nepřála zaměstnancům pracujícím za minimální mzdu zlepšení platových podmínek, ale umělým navýšením minimální mzdy se jim ty podmínky nezlepší, spíše naopak. Náplní své práce nevydělají tolik, aby se zaměstnavateli vyplatili - a tak je bude muset propustit. Zlepšování finanční situace nízkopříjmových zaměstnanců tkví v kvalitních možnostech rekvalifikací, snížení rigidity trhu práce a v dobrém fungování úřadů práce - a na to bychom se měli zaměřit. Protože to jsou nástroje, které skutečně pomohou.
Nedávno jste vyslovila názor, že se vám kvóty pro ženy, s nimiž přišel ministr Sobotkovy vlády, nelíbí. Proč?
Mne, jako ženu, kvóty jednoduše uráží. Ano, ženy mají mít pochopitelně stejná práva a možnosti jako muži, ale na základě svých schopností, ne kvůli nějakým kvótám. Vy byste byla spokojená, kdyby vás v redakci zaměstnali jen proto, aby jim to tam matematicky sedělo a ne na základě vašich schopností a vzdělání?
Senát je přímo provázaný s Poslaneckou sněmovnou, odkud chodí schválené zákony na posouzení senátorům. Vy situaci ve sněmovně znáte, nedávno se poslanci opozice poměrně s gustem pustili do koalice kvůli služebnímu zákonu. Jak na vás tyto hádky mezi pravicovou opozicí a koalicí působily?
Ano, Senát je protiváhou Poslanecké sněmovny a vlády. V projednávání služebního zákona se již lehce ztrácím, je nyní vůbec někdo, kdo by na něm chtěl pracovat? Jak jsem ten návrh četla, tak směřoval k tomu, že by se na jednotlivých ministerstvech vytvořila síť téměř všemocných a neodvolatelných úředníků - to mi ale nezní jako chlouba demokracie. Přestřelky na plénu Poslanecké sněmovny si rozhodně nijak neužívám, ale tak nějak jsou jeho součástí, skoro jako bitky při hokeji. Ale ve sněmovně jde výrazně o víc než dát gól, nebo někoho srazit na led. A to by si měli občas uvědomit zástupci obou táborů.
Sledujete dění na Ukrajině? Jaké pocity ve vás vzbuzují dohady ohledně sankcí proti Rusku?
Je otázkou, k čemu takové sankce povedou. Ovšem pokud je to jediná možnost, jak se účinně vymezit proti okupaci části suverénního státu, tak k nim přikročit musíme.
Bojíte se, že celá krize na Ukrajině skončí válkou?
To nekončíme příliš optimisticky. Věřím, že neskončí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
