V Turecku probíhají čím dál větší čistky nejen v armádě a ve státní správě, ale i ve školství, v justici, akademici nesmějí opustit zemi, úřady zakročily i proti médiím a novinářům. Jak si dnes – ve světle těchto událostí – vysvětlujete, co se vlastně v Turecku stalo a děje?

Myslím si, že pokus o puč nezorganizoval prezident Erdogan a jeho spolupracovníci, to by bylo příliš riskantní. Ale Erdogan pravděpodobně měl informace o tom, že se něco připravuje, i když byly jenom kusé. Přesto je evidentní, že byl připravený na situaci, kdy se projeví nějaká část armády, případně společnosti, a pokusí se změnit trend, to znamená islamizaci státu, a on to označí jako pokus o puč. Tak toho využil a využívá v takovém rozsahu, že se mu podaří v plné míře ovládnout celou státní správu. Musíme být připraveni na to, že vývoj v Turecku povede k autoritativnímu a diktátorskému režimu a že bude pokračovat islamizace státu.

Jak to bude nebezpečné pro Evropu? Evropská unie uzavřela s Tureckem dohodu o vracení migrantů a doufá, že se příliv migrantů ze Sýrie zmírní. Myslíte si, že je možné spoléhat na to, že dohoda bude platit, že ji turecký prezident bude dodržovat?