Byl jste krajským předsedou Svobodných, nicméně koncem ledna jste členství ve straně ukončil. Co se stalo, proč? Ve svém blogu píšete, že Svobodné rozložili pubertální ultraliberálové...
To je výstižná charakteristika v kostce. Začátek Svobodných byl přitom nadějný. Když se podíváme do historie, tak ODS začala někdy po roce 2006 rezignovat na svůj pravicový program. Vrcholem byl podpis Lisabonské smlouvy. Řada členů bylo znechucených a neměli koho volit. Petr Mach, který v ODS předtím byl, s dalšími založili alternativu pro tyto euroskeptiky, pro voliče, kteří trvají na pravicovém programu. Start byl nadějný, spousta lidí nám přes počáteční rozpaky začala věřit. Petr Mach byl v televizi důstojným účastníkem debat. Řada lidí si myslela, že za pár let se staneme nejsilnější pravicovou stranou. A skutečně byly eurovolby a Petr Mach získal mandát europoslance.
Což je největší volební úspěch Svobodných. Co ale bylo dál?
Asi tím, jak byl více v Bruselu, ve straně začali získávat moc lidé, kteří by ji spíše chtěli směrovat k TOP 09 a Pirátům. Přišla migrační krize, kdy část členské základny začala tuto problematiku bagatelizovat. Někteří by dokonce uprchlíky vítali. Toto pnutí sluníčkářského křídla, oproti křídlu vlasteneckému stranu paralyzovalo. Souboj těchto dvou skupin byl dlouhou dobu vyrovnaný. Nicméně teď to naše vlastenecké křídlo prohrálo na celé čáře.
V nějakých vnitrostranických volbách?
Ano. Do širších orgánů, do republikového výboru, který stranu fakticky řídí. Nicméně předsednictvo se tím také neřídilo. Někdy na podzim při volbách do republikového výboru zvítězilo šest ze sedmi vlasteneckých členů. Proti tomu se ale vzbouřila část sluníčkářů a docílili toho, že se volby zrušily. Mezitím v Brně navelrybařili spoustu nových členů, těch mladých puberťáků, volby se opakovaly a dopadly úplně naopak.
To byl tedy důvod k tomu, že jste odešel od Svobodných. Kolik vás bylo? Jak hodně tyto odchody Svobodné zasáhly?
Odešla třetina členské základny. Což je dost.
Při rozhodování o odchodu ze Svobodných asi hrálo významnou roli i oznámení zakladatele a dlouholetého předsedy Petra Macha o opuštění politiky?
Ano. To s tím souvisí. Petr Mach odešel taky kvůli tomuto. Není to tak, že se chce věnovat jen rodině a s politikou seknul. On by se politice rád věnoval dál. Ale představte si, on stranu deset let budoval, piplal, a pak přijde parta puberťáků, kteří se začali vymezovat i vůči němu. Dokonce jedna slečna z Hodonína mu napsala, jestli by nechtěl vrátit část peněz, co do něj strana investovala, zakladateli strany...
Založil jste facebookovou skupinu, v níž jste se zamýšleli jak postupovat, zda opustit Svobodné, jít do nějaké jiné strany, či založit novou. Jak to dopadlo?
Skupina se jmenuje: Požadujeme vznik pravicové vlastenecké strany. Myslíme stranu, kterou by vedl někdo jako Václav Klaus mladší nebo i klidně starší. Do této skupiny se zatím přihlásilo 390 lidí, aktivních je tak dvě stě. Je to pro nás vzkaz, že něco musíme udělat. A opravdu, tato aktivita značně postoupila. Absolvovali jsme několik schůzek, vznik této nové strany je na spadnutí.
Fotogalerie: - Týrání zvířat ve sněmovně
Bude to tedy nějaká konzervativní strana?
Bude konzervativnější, aby až se za pár let Petr Mach vrátí do politiky, aby se třeba v této straně cítil dobře.
Psali jsme:
Když jste se zmiňoval podporu obou Václavů Klausů, uvědomujete si, že každá strana dnes potřebuje lídra, který dokáže oslovit veřejnost?
Buď hotového lídra, nebo aby alespoň měla podporu nějakých známých osobností. Dělám to vyloženě z přesvědčení, s Václavem Klausem, ať už starším či mladším, souhlasím snad v devadesáti devíti procentech věcí. Jejich případná podpora by pro nás byla velkým přínosem.
Nicméně do nejbližších voleb, což jsou evropské, se asi nedá předpokládat, že zasáhnete?
Jako strana kandidovat nebudeme, ale rozhodli jsme se, my odpadlíci ze Svobodných, že podpoříme Kláru Samkovou do eurovoleb. Na její kandidátce je celá řada zajímavých osobností.
Jak by měly evropské volby podle vašeho přání dopadnout?
Na té pravici je to bída. Nemáme tu autentickou pravicovou vlasteneckou stranu. Pro nás tedy bude největším úspěchem, když budou mít TOP 09, Piráti, STAN a Zelení co nejmenší podporu. Aby se tam nedostali eurohujeři, kteří by schvalovali uvalování sankcí proti České republice, a bojovali v europarlamentu proti českým zájmům.
Může případný úspěch euroskeptických stran s EU nějak pohnout? Jsou i názory, třeba si to myslí František Matějka, že je EU nereformovatelná.
V tomto souhlasím s panem Matějkou. EU je nereformovatelná. Agónie EU by se měla ukončit. Chová se nedemokraticky. S národními parlamenty si vytírají zadek. Její provoz je neskutečně drahý. Je čas to nějakým způsobem restartovat. Vzpomněl jsem si teď na jeden vtip.
Sem s ním.
Proč Evropská unie zakázala žárovky? Protože se těm euroúředníkům velmi podobaly. Dutá hlava, drahý provoz.
Jak si to tedy představujete?
Unie je opravdu nereformovatelná, je potřeba začít znovu. Vybudovat to jako celní unii, to znamená jako zónu volného obchodu. Ostatně schengenský prostor také selhal. Měl umožnit volný pohyb lidí mezi těmi státy. S tím ale, že se budou chránit vnější hranice. A to se neděje. Je to děravé jak cedník. Takhle to nejde.
Žhavým tématem je teď Brexit. Británie je líčena tak, že v případě jejího odchodu bez dohody s EU pro ni nastane div ne katastrofa. Jak to vidíte vy?
Samozřejmě, že se snaží strašit a chtějí vyvolat v lidech dojem, že po Brexitu přestane vycházet slunce. Pro evropské úředníky je děsivá představa, že Británie z Unie vystoupí a ono se nic nestane. Nemůžou připustit, aby to takto dopadlo. Budou se snažit znepříjemňovat situaci Britům, jak nejvíc to půjde. Samozřejmě nějaké turbulence budou. Dočasně asi poklesne kurz libry. Bude nějaký výprodej na burze. To se ale časem uklidní. Přirovnal bych to k manželství ženy s alkoholickým despotou, který tu ženu mlátí, vrací se domů opilý, svojí výplatu prohraje v hracích automatech, ale žena je na něm psychicky závislá. A bojuje s tím, jestli má odejít někam do nejistoty, kde si bude muset najít bydlení a práci. Takto je to i s tím Brexitem. Je to určitý krok do nejistoty. Část investorů odejde, ale oni se časem zase vrátí.
Francie a Německo podepsaly nedávno dohodu o společném partnerství, chtějí vystupovat jako jeden celek v zahraniční a obranné politice a koordinovat své postupy v rámci EU a NATO. Co to znamená, vyčleňují se tu nějak dva největší státy Evropské unie?
Můžou se rovnou přejmenovat na německo-francouzsko-belgický chalífát. Merkelová s Macronem si dělají, co chtějí, a kašlou na ostatní národní státy. Pojďme raději spolupracovat v rámci států V4. To jsou země nám blízké. Francouzi a Němci nás nikdy nepodrželi.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
