Pane doktore, Donald Trump podle informací médií navrhuje zřízení „Rady míru“ (Board of Peace). Tu by řídil on jako předseda, nástupce předsedy by určoval on, členy by přijímal on. Dosavadní snahy po míru prý selhaly. Jde o útok na OSN? Jak to vidíte?

To, že dostal americký prezident nápad zrušit OSN třeba jen proto, že mu v New Yorku ten velký barák a okolní restaurace vadí v pohledu na svět, o kterém si ve Spojených státech neradi vyprávějí, je docela dobře možné. Ale myslím si, že bych nenašel mnoho obdivovatelů této jeho, řekněme jen velmi mírně, nemyšlenky. O tom nepochybuji. Mnozí, dokonce i v těch zemích, kteří tuto nadnárodní instituci zakládali, si myslí totéž, i když je jim dávno ukradený citát českého krále Jiříka z Poděbrad, z jeho výzvy k vytvoření spolku křesťanských panovníků v Evropě. Mělo to být na obranu proti výbojným osmanským Turkům a všechny spory mezi nimi se měly řešit mírovou cestou.

Už tehdy se v Římě mluvilo ve vysokých katolických kruzích o odstranění „českého vředu na těle křesťanském“, ale čas od času si na tuto událost někdo vzpomene. V roce 1964 se vzpomínalo výročí pětistého a celosvětového. Jako památka po této slávě zůstal jen jeden citát z jeho obracení se k panovníkům křesťanské Evropy. Ale dnes už ani nevíme, kde ten nápis v budově OSN vlastně je.

Památka na MZV Československé republiky Jana Masaryka, který se hned po ustavující konferenci OSN v San Francisku 1945 v její prospěch tak angažoval, už jsou také dějiny, které se nevejdou na kartičky současných válečníků a hvězdopravců. V současných válkách, třeba jen od Ukrajiny po Venezuelu, kdekdo ohýbá slovní spojení „mezinárodní právo“, ale málokdo si dělá starosti s tím, zda těch dnešních 193 členských států, zda by se o těchto válkách mohly na půdě OSN alespoň poradit. Snad k tomu dochází občas na půdě Rady bezpečnosti, ale tam je výsledek dohody předem definován právem veta pěti dnes nemocných velmocí.

S obavami diskutovaný Trumpův plán přesazení Evropy a Evropanů do oslí školní lavice je sice zřejmý i některým spolutvůrcům nového, nebo řekněme dalšího nového, resetu. Ale přece jen to zatím vypadá tak, že Augiášův chlév nevyčistí ani současná předsedkyně Evropské komise a její rozmarné kolegyně a že nedočkavost amerického prezidenta způsobí, „že se to hne“. Jen aby to nedopadlo jako v té staré anekdotě, že se to hne až na zem.