Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tomského (+ 2. část), Přemysla Rabase, Romana Šmuclera, Josefa Mlejnka, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Co si myslíte o tom, že ukrajinský parlament schválil určitou míru samosprávy pro východ země i asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou? Její část měla původně vstoupit v platnost už v listopadu 2014, ale po dohodě EU, Ukrajiny a Ruska vstoupí v platnost až od roku 2016. Nepovažujete to za ústupek Ukrajiny na tlak Ruska?
Považuji to za předvídatelné. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz před několika měsíci jsem říkal, že Evropská unie nebude schopna nabídnout Ukrajincům plnohodnotné členství a že Ukrajinci budou ještě překvapeni tím, že to, za co bojovali, bude ořezané nebo zredukované. To přesně patří do toho očekávatelného. Myslím, že je to pro Evropskou unii snadný ústupek Rusku, dokonce bych přemýšlel o tom, jestli je to vůbec ústupek, jestli to náhodou není v zájmu obou stran. To znamená, že je to snadný ústupek, který vyhovuje nejen Rusku, ale i Evropské unii.
Jaký trest si zaslouží vrah dítěte? (pozn.: Jako maximální možnost. Konkrétní případ samozřejmě vždy musí posoudit soudce)Anketa
Někteří odborníci říkají, že Evropa podceňuje možnosti, které vyplývají v souvislosti s eskalací konfliktu na Ukrajině. Politolog a právník Jiří Přibáň dokonce prohlásil, že konflikt je stále reálnější. Souhlasíte s tímto názorem?
Řekl bych, že v této chvíli je téměř jisté, že se hledá dělicí čára mezi evropskou Ukrajinou a moskevskou Ukrajinou. Že do té moskevské Ukrajiny definitivně patří Krym, je v tuto chvíli stoprocentní, že tam patří oblasti, v kterých probíhají boje, je přinejmenším u části z nich také jasné, že patří k moskevské Ukrajině, a umím si představit, že ještě existují území, u kterých to jasné ještě není, a tam zřejmě lze očekávat pokračování bouřek.
Je to pro obyvatele části Ukrajiny, která se stane „moskevskou“, výhodné, když se oddělí od zbytku Ukrajiny? Mohou čekat finanční injekci pro obnovu zničených území z Ruska, když se ukazuje, že ani obyvatelé Krymu si po připojení k Rusku příliš ekonomicky nepolepšili?
Myslím, že v tuto chvíli jsou pro obě strany typické nereálné idealizované představy, jaké blaho jim přinese Brusel nebo Moskva, i když tyto sny jsou vlastně hnacím motorem konfliktu.
Co by se mělo udělat s částí Donbasu, kterou ovládají separatisté?Anketa
A protože si myslím, že tato očekávání nebudou naplněna ani na jedné, ani na druhé straně, tak pro občana Ukrajince je tenhle konflikt jenom a pouze neštěstí, protože na jeho konci se nedočká zázraku ani zleva, ani zprava. Už to řekl nějaký světový politik, tak to mohu zopakovat po něm, i když jsem to jinými slovy říkal už dávno, že celý konflikt začal ve chvíli, kdy jedni řekli, že musí k Bruselu, tak druzí řekli, že musí k Moskvě. Tohle všechno, co se odehrálo, se nemuselo stát, kdyby ani jedni neříkali, kam chtějí, a kdyby Ukrajina zůstala přechodovým pásmem mezi Evropskou unií a Ruskem. Tomu všemu se dalo zabránit, ale to je dnes zbytečné říkat, to je bezcenné. Tím, že se jedni rozhodli jít k Bruselu a druzí k Moskvě, se hledá hraniční čára, na které budou ty dva bloky spolu sousedit. To hledání je samozřejmě bolestné, válečné, za cenu obrovských obětí, protože tam vlastně neplatí žádná velká logika, ani historie, ani náboženství, ani jazyky, a to všechno je velmi složité. Hledání té hraniční čáry má charakter války. Už dávno jsem také říkal, že je správné nazývat ukrajinskou krizi občanskou válkou.
Podle Jiřího Přibáně je anexe Krymu nejen vzkazem pro Ukrajinu, ale i pro kteroukoliv zemi na této planetě: „Jakmile máte jednou nukleární zbraně, nesmíte se jich nikdy vzdát.“ Poukazuje na to, že když se Ukrajina v 90. letech vzdala jaderných zbraní, byly jí výměnou za to dány záruky územní celistvosti, ty však připojením Krymu k Rusku nebyly dodrženy. Není pravda, že to vyjednávání o snížení jaderných zbraní to ve světě může ovlivnit?
Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
Myslím, že po Hirošimě a Nagasaki jsou jaderné zbraně používány výlučně jako zastrašovací nástroj, kterým se vzájemně jaderné mocnosti drží v šachu. Ale i kdyby Ukrajina tuhle kartu mohla používat, vůbec nic by to na tom, co se odehrává na východě Ukrajiny, nezměnilo. Podle mého názoru by to probíhalo úplně stejně, ale dovedu si představit, že by k tomu lehce přibyly hrozby tohoto typu. Ale nevěřím, že by to události zásadně ovlivnilo.
Souhlasil byste s názorem předsedy Svobodných Petrem Machem, že Ukrajina se rozpadne, protože je uměle vytvořeným státem? Politolog a právník Přibáň namítá, že je nesmysl hovořit o Ukrajině nebo jiném státě jako o státě „uměle vytvořeném“, protože žádné přirozeně vzniklé státy neexistují, že každý stát je uměle vytvořený.
Já přesně nevím, co tím pan Mach myslí. Jestli tím myslí, že vzniknou dvě Ukrajiny, tak jsem řekl, že ano. Sice nevím, jak se budou jmenovat, ale jedna bude fakticky bruselská a jedna moskevská. Souhlasím, že dochází k tomuto členění. Ale jako důvod uvádím to, že skončila polarizace promoskevského a probruselského obyvatelstva. To, že k tomu vedou i ty historické, jazykové a další důvody, je pravda, ale primární příčina je prostě v tom, že jedni chtějí na Západ a druzí na Východ a v tom není možná kombinace, tam už je potom jen hledání dělicí hranice. Ono je to v podstatě jednoduché, i když je vynakládáno obrovské úsilí, aby to vypadalo složitě. Logika je jednoduchá: Když jedni chtějí doleva a druzí doprava, musí najít hranici - a když ji nenajdou po dobrém, tak se o ni poperou. Když je to takhle strašně jednoduché, považuji od Evropy za naprosto nešťastné, že místo toho, aby se směřovalo k cíli, je Rusko nahnáno ke spolupráci s Čínou, a to je ze strategického hlediska absolutně fatální omyl, který bude stát Evropu i Českou republiku desítky let zpomaleného ekonomického vývoje. Cena za tohle je strašná. Myslím, že z ukrajinské krize dneska je jediný vítěz, a to je právě Čína a její očekávané působení spolupráce s Ruskem. To je pro Čínu bruselský dar.
Psali jsme:
Takže protiruské sankce ze strany Evropské unie považujete za nerozumné?
Neumím si představit, že vůdci evropské politiky neznají tu jednoduchou logiku, kterou jsem představil. Jestli ji neznají, jsou nekompetentní, ale z toho bych je nepodezříval. Myslím, že ji znají, ale nechtějí to přiznat, dokonce vyslovím domněnku, že se jim dění na Ukrajině tak trošku hodí pro zakrývání problémů, které má Evropská unie. Až se objeví nepříliš radostná data o vývoji evropské ekonomiky, mají totiž evropští politici dokonalou příležitost svalit to na Ukrajinu a Rusko, což určitě uslyšíme. Kdyby si Evropa řekla, musíme s Moskvou najít tu hranici, která povede mezi bruselskou a moskevskou Ukrajinou, protože to jinak nemůže dopadnout, mohla být hranice už nalezena, nemuseli tam umírat lidé, nemusela se kvůli tomu Evropa dostat do fatálního sporu s Moskvou a nemusela tudíž Moskvu nahnat do prohloubení spolupráce s Čínou. A to, že to Evropa neudělala, považuji za fatální selhání, které bude samozřejmě velmi drahé. Na konci těchto omylů jsou vysoké náklady Evropy, protože Evropa na tomto vývoji události nic nevydělá. Kdyby se vydala cestou, kterou popisuji, bylo všechno vyřešeno, byla by ekonomická spolupráce, nebyly by sankce, nebyli mrtví. Je to strašná cena a daň za pokrytectví.
Psali jsme:
Myslíte si, že teď změní Evropa taktiku a strategii vůči Rusku, protože bude Moskvu potřebovat, aby spojily síly proti společné hrozbě, kterou představuje radikální islamismus?
Kéž by to byla pravda. Kéž by bylo něco, co by překrylo tuto krizi a vrátilo komunikaci mezi Evropu a Rusko zpět. Ale obávám se, že příkop byl vykopán strašně hluboko, dokonce bych řekl, že dneska hra, která se hraje, už je o předbíhání se v sankcích a protivenstvích. A historie nám ukazuje, že tohle pokračuje, dokud škody nejsou tak mimořádné, dokud obě strany nedospějí k názoru, že už si to nemohou dovolit. Ale domnívám se, že tato fáze je ještě hodně daleko a že bohužel se tahle hra bude hrát ještě dlouho. A pak se Rusko přeorientuje na obchod s Čínou, pak ani Islámský stát nebude dostatečným důvodem k tomu, aby se vztahy oteplily. Je to velmi nešťastné, a skoro bych řekl, že to bude nešťastné až do konce mého života.
A nebojíte se, že by to mohlo dospět až k tomu nejhoršímu, co si doufám nepřeje vůbec nikdo, a to k ozbrojenému konfliktu mezi Západem a Ruskem?
Já si myslím, že ne, zatím to není na cestě, která by k tomu vedla. Ale budou-li se obě strany trumfovat v negativních krocích vůči sobě, mohou to samozřejmě nějací hlupáci vytrumfovat až k takovému konci. Ale zatím to tak naštěstí nevypadá. Myslím, že evropská válka, abychom to nazvali pravým slovem, z toho nehrozí. Ale i vzhledem k tomu, jak hloupě postupuje Evropa, si umím představit, že může postupovat ještě hloupěji, a samozřejmě nikdo nemůže nic garantovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
