Generál: Babiše si v USA prověřili. Je jasné, proč jede on, a ne Zeman

6. 3. 2019 7:32

ROZHOVOR Američané by si nezvali českého premiéra, aby mu nadávali do nějakých agentů Státní bezpečnosti, říká exministr obrany a bývalý velvyslanec v Rusku generál Miroslav Kostelka. A přednost dali Andreji Babišovi před prezidentem Milošem Zemanem podle něj z pragmatických důvodů, premiér má u nás silnější politickou pozici a podle jejich důkladných rozborů vnitropolitické situace v České republice bude Babiš premiérem i v následující vládě, která bude rozhodovat i o tom, kdo bude dodavatelem dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín.

Generál: Babiše si v USA prověřili. Je jasné, proč jede on, a ne Zeman
Foto: Facebook
Popisek: Andrej Babiš na cestě do USA

Premiér Andrej Babiš odlétl do Spojených států amerických, kde se má setkat s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, zatímco prezident  Miloš Zeman stále na pozvání marně čeká, i když český velvyslanec v USA Kmoníček určitě dělal, co mohl. Jak si to vysvětlujete, že Andrej Babiš dostal přednost?

Anketa

Považujete USA za spojence České republiky?

12%
88%
hlasovalo: 17350 lidí

Pan Kmoníček zřejmě dělal všechno pro to, aby tam jel i premiér. Podařilo se mu tam dostat alespoň premiéra, když ne prezidenta. A vysvětluji si to jednak tím, že Američané jsou dost pragmatičtí, takže hledí na to, kdo má silnější pozici, a to je v České republice rozhodně premiér než prezident. Navíc jsem přesvědčen, že Američani si udělali důkladný rozbor vnitropolitické situace v České republice a vidí jasnou převahu ANO a Andreje Babiše v dalších volbách. Tím nemyslím jen volby evropské, ale možná i komunální a zřejmě i příští volby do Poslanecké sněmovny. Takže je docela dobře možné, že premiér Babiš bude premiérem i v následující vládě. Tohle všechno Američané umí a dokáží si to poměrně dost dobře vyhodnotit. To je asi ten důvod americké strany. 

A myslíte si, že je pro nás přínosné, když v Bílém domě bude přijat premiér České republiky?

Zcela určitě. 

A co si od setkání Babiše s Trumpem můžeme slibovat?

Myslím, že víc si od toho budou slibovat Spojené státy než my, ale uvidíme, co se tam podaří premiérovi vyjednat. Myslím, že Spojené státy nám mohou vyjít vstříc v nějakých investicích, mohou například trochu zmírnit svůj postoj k nějakému celnímu zatížení automobilů, protože v opačném případě by to  samozřejmě na Českou republiku dopadlo velmi negativně. Ale myslím, že víc budou požadovat od premiéra Babiše než my od nich.

Dá se předpokládat, že bude ve hře i dostavba jaderné elektrárny Temelín nebo problém kolem čínské firmy Huawei?

Myslím, že bude ve hře Temelín, i když tato vláda zřejmě nebude rozhodovat, kdo bude dodavatelem plánovaných dvou bloků, ale rozhodně ta následující vláda už ano. Proto říkám, že Američané si možná dobře spočítali, jak bude vypadat politická budoucnost Andreje Babiše.

Jaké může být postavení Andreje Babiše na setkání s americkým prezidentem? Na jedné straně je reprezentant malé středoevropské země, která je ale součástí Evropské unie, na druhé straně říkáte, že Donald Trump bude ten, kdo bude vznášet nějaké požadavky.

Podle mého názoru je Česká republika pro Spojené státy velmi důležitá. Česká republika leží, jak se říká, v srdci Evropy, a kdo ovládá srdce Evropy, ovládá Evropu. Zároveň Spojené státy potřebují kromě Polska i další státy, které by tvořily pás tzv. mezimoří, i když do toho Česká republika nespadala, spadaly do toho Polsko, Rumunsko, Ukrajina, ale v zájmu Spojených států je, aby Česká republika, pokud možno bez velkých problémů, plnila svoji úlohu ve prospěch Spojených států, pokud jde o zadržování Ruska. 

Komunisté tvrdí, že jsme vůči Spojeným státům americkým servilní. Je to pravda?

Po posledním případu s firmou Huawei, který následoval po případu ruský plyn, mi připadá, že jsme trochu papežštější než papež. Protože jak Němci, tak Britové prohlásili, že čínskou firmu Huawei budou kontrolovat, ale že se jí rozhodně nezříkají při budování 5G sítí, nakonec i prezident Trump napsal na Twitteru, že nechce blokovat Huawei, že je pro otevřenou soutěž, a ne blokaci nějakých technologií. Na vyhlášení administrativy, že je tato technologie nebezpečná, je třeba říci, že každá technologie takového druhu je potenciálně nebezpečná. To, že jsme okamžitě takhle dost zajímavě reagovali, není podle mne správné. Větší státy si daly větší pozor a udělaly dobře. V některých případech reagujeme příliš rychle. Ale možná je to naše národní vlastnost. My jsme takhle v historii reagovali na cokoli, co prohlásil Kreml. A teď opakujeme to samé.

Takřka okamžitě na zprávu o pozvání Babiše reagoval expremiér Mirek Topolánek, a to po svém. Americké ambasádě v Praze i premiérovi přes Twitter vzkázal, že „zájmy Westinghouse v ČR musí být opravdu silné, když americká administrativa zve do Bílého domu bolševika, agenta StB a kriminálníka v jedné osobě“. 

Možná, že Mirek Topolánek trochu žárlil. On také navštívil amerického prezidenta ve Spojených státech, ale nemůže předpokládat, že bude jediným českým premiérem, který se vydá do Spojených států. Mirek Topolánek často používá bonmoty, on to podle mého názoru myslí dobře.

Ale nemůže v tomto případě kontroverzní minulost Andreje Babiše, vlastně i současnost – jeho trestní stíhání – ovlivnit návštěvu USA a setkání s Donaldem Trumpem? Už v minulosti při jeho návštěvě USA se objevily nepříliš lichotivé články v médiích, nedá se předpokládat, že se bude něco podobného opakovat?

Je možné, že u některých organizací, nemyslím u americké administrativy, jeho minulost může způsobit nějakou nevoli, jako to způsobuje nevoli v České republice. Ale nemyslím, že by tím jednání českého premiéra s americkým prezidentem bylo zatíženo. Američané by rozhodně nezvali českého premiéra, aby mu začali nadávat, že byl nějakým agentem Státní bezpečnosti, když to navíc není zcela jasné.

Letos slavíme dvacáté výročí od našeho vstupu do NATO. Myslíte si, že i otázky bezpečnosti budou na pořadu jednání v Bílém domě?

Předpokládám, že ano. Osobně si myslím, že hlavní roli budou hrát ekonomické otázky, on také premiér Babiš je v této oblasti daleko víc kovaný, ale určitě zazní i otázky bezpečnosti. To souvisí i s tím, proč je pro ně Česká republika důležitá. Potřebují blokovat, nebo jak oni říkají zadržovat Rusko. Mně se velmi nelíbilo vystoupení státního sekretáře Pompea v Polsku, kde říkal, že Rusko je nebezpečné, protože roste jeho dominance. Jsem toho názoru, že dominovat může jen jeden, takže to spíš překládám jako obavu ze snižování dominance Spojených států. Určitě je blokace Ruska v zájmu Spojených států, já se jim nedivím, protože jde o jejich národní zájmy, které budou prosazovat. Takže český premiér bude určitě přesvědčován, aby zvýšil peníze na obranu, abychom byli pevně zapojeni v NATO, abychom pokud možno pomáhali Američanům, takže tyhle otázky tam jistě zazní. Ale nebudou podle mne rozhodující.

Občas se v diskusích v souvislosti s NATO, většinou ze strany komunistů, zpochybňuje naše účast v tomto mezinárodním vojenském paktu. Jak se na to díváte vy jako bývalý voják a diplomat? Považujete za důležité, že jsme před dvaceti lety vstoupili do Severoatlantické aliance, že jsme její součástí?

Domnívám se, i když mi za to mnoho lidí nadává, že Česká republika musí být zakotvena v nějaké bezpečnostní organizaci. Jako stát, který má svoje zkušenosti, ať už s východem nebo západem. Myslím geograficky, ať už s Německem nebo Sovětským svazem. Před dvaceti lety ani nebyla jiná možnost. My jsme chtěli směřovat na Západ, ani jsme se nemohli stát členem nějaké bezpečnostní organizace Ruské federace, protože v té době bylo Rusko ekonomicky i morálně devastováno, takže naše vazba na NATO byla podle mne naprosto logická a já to považuji za naprosto správný krok. Neumím si představit, jakým způsobem by Česko mělo být neutrální. Mnohdy je poukazováno na Rakousko, ale to je stát, jehož neutralitu potvrdily vítězné  mocnosti po druhé světové válce, což Československo a následně Česko nebylo. Navíc v té době Česká republika potřebovala ekonomický růst a vstup do Severoatlantické aliance vytvořil psychologické podmínky, protože investoři začali Česko považovat za bezpečnější stát, protože do určité míry jsme tím měli garantovánu bezpečnost. A z hlediska vojenství to podle mne i mnoha dalších odborníků přispělo k rozvoji naší armády i výcviku vojsk. Lidé mnohdy nadávají na mise, můžeme si o nich myslet cokoli, ale z hlediska přípravy vojáků jsou nezastupitelné.

Ale i když si mnoho lidí myslí, že NATO je spása a že nás bude v každém případě chránit, doporučuji, aby si důkladně přečetli Washingtonskou smlouvu, zejména články jedna a článek pět. Článek jedna říká, jak by NATO mělo fungovat při použití síly v mezinárodních vztazích, takže to automaticky neznamená, že nám členské státy přijdou na pomoc, kdybychom byli napadeni. 

Myslíte si jako bývalý ministr obrany a dlouholetý voják, že směr, který byl v armádě nastoupen, to znamená profesionalizace armády, zrušení základní vojenské služby, specializace, byl správný?

Specializace jistě. A pokud jde o profesionalizaci armády, to by byl dlouhý článek, proč jsme se vůbec dostali na profesionalizaci armády. Byly tam politické i vojensko-technické příčiny. Politické zejména v tom, že jeden poslanec, konkrétně poslanec Nečas, a jeden senátor, konkrétně senátor Mejstřík, prosazovali velmi výrazné zkrácení základní vojenské služby na šest nebo dokonce na tři měsíce, což by z vojáků udělalo opravdu jen zametače nádvoří a umývače nádobí. A za druhé technika natolik vyspěla, že její obsluha vojáky základní vojenské služby by nebyla možná. Samozřejmě pro strážní službu by vojáci základní služby byli přínosem, ale tehdy nebyly ani společenské podmínky, aby vojenská služba trvala dál. Musel by se stanovit vojákům nějaký plat, služné by určitě nevyhovovalo, ale to je skutečně na samostatný článek.

Ale občas se objevují hlasy, které volají po základní vojenské službě, například jeden z neúspěšných prezidentských kandidátů Jiří Hynek byl velkým zastáncem jejího znovuzavedení. Co si o tom myslíte? Bylo by to možné?

Jsou úplně jiné podmínky, nejen ve společnosti, ale ve světě. Tehdy jsme tvrdili, že nám stačí deset let na to, abychom rozeznali hrozbu a připravili se na ni. Dnes nevíte dne ani hodiny, co se stane, kde bude nebezpečí gradovat. Tehdy také nebyla hrozba terorismu. Bezpečnostní situace nebyla tak napjatá jako dnes. Na druhé straně v současné době si už mnoho lidí začalo armády vážit, už ji nevyhazuje z posádek jako před pár lety. Mnoho lidí také pochopilo, že základní vojenská služba měla i nějaký přínos pro výchovu mladých mužů. Když se dnes podíváte na mladé lidi, vidíte, že tu vojenskou službu skutečně postrádají. Vojenská služba má už úplně jiný zvuk než před dvaceti lety. Ale myslím, že nějaká velká vojenská služba už není možná. Za prvé chybí materiál, ti lidé, protože už bychom nesehnali dvacet tisíc ani deset tisíc lidí, kteří by nastoupili základní vojenskou službu. Vyvolalo by to zase efekt modrých knížek a náhradní vojenské služby, protože naší mladé generaci by se asi příliš do armády nechtělo. Navíc finanční náklady by byly velmi vysoké. Myslím, že na to, aby se udržela taková armáda, by ani dvě procenta HDP nestačila. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Pavel, Štětina, Telička, Dvořák z ČT, Pithart... Publicista vrací úder Kocábovi

22:10 Generál Pavel, Štětina, Telička, Dvořák z ČT, Pithart... Publicista vrací úder Kocábovi

ROZHOVOR Sociální sítě jako třeba Facebook neumožňují šíření některého obsahu, který považují za záv…