Fotogalerie: - Nenávist není řešení
Co říkáte tomu, že se prezident Miloš Zeman odvolal proti rozhodnutí soudu, podle něhož se má omluvit za tvrzení, že slavný novinář Ferdinand Peroutka napsal článek s názvem Hitler je gentleman?
Argumentace odvolání je scestná, pořád se snaží dokazovat nějakou atmosféru a selhání, což je prostě nepřijatelné. Moje manželka nežalovala názor Zemana na Peroutku, ať si každý myslí, co chce, o tom ten soud nebyl. Ale Miloš Zeman prohlásil dvě fakta, ani jedno z nich není pravda. Jedno tvrzení není pravda věcně, ale prezident Zeman odmítá uznat, že když se pan Jan Stránský k textu, že „nemůžeme-li zpívat s anděly, budeme výti s vlky“ přihlásil, a Martin Stránský uvedl, že to otec sám řekl, tak nechápu, proč prezident zpochybňuje soudkyni, když tvrdí, že si hraje na kritičku. Vždyť ona má i důkaz – sdělení autora. Ten článek je podepsán Jan Bílý a to je pseudonym Jana Stránského. To je jednoznačné. A článek s názvem „Hitler je gentleman“ neexistuje, Miloš Zeman lže, není ochoten uznat svou chybu. Žádný soudce nemůže rozhodnout jinak než paní soudkyně Kateřina Sedláková. Zdůvodnila rozsudek velmi pregnantně, přesně, věcně tzv. pasivní legitimace, tedy že soud je k tomu kompetentní a že se žaluje Česká republika, protože prezidenta nelze žalovat, má indemnitu, proto se žaluje subjekt, za který prezident vystupuje.
To znamená, že Miloš Zeman dělá ostudu za republiku, za nás všechny. Kdyby řekl, že se spletl, nic bych mu nevyčítal, kolikrát jsme se všichni spletli, ale kvůli své neústupnosti, protože si tím hraje svoje hry, sleduje své cíle, musí být rozsudek potvrzen v odvolacím stupni. Hlavně žádné rozkládání, jaké články kdo napsal, v jaké rozjitřené atmosféře kdo co řekl, to je všechno nesmysl. Ať si Zeman myslí o panu Ferdinandu Peroutkovi, co chce, to je jeho věc, jeho názor mu manželka nebere, ale žádné historické soudy nepřísluší vynášet ani prezidentovi ani Peroutkově vnučce. Nebavíme se o názoru na Peroutku, bavíme se o tom, že Zeman lhal ve svém vystoupení. Tečka.
Čekáte, že se Miloš Zeman omluví, až vyhrajete i u odvolacího soudu?
Prezident přece nemůže pohrdat soudem, prezident by měl být vzorem všem občanům.
Podívejme se na vládnoucí sociální demokracii, v jejímž čele stojí premiér této země. Podle pravomocného rozsudku soudu měla zaplatit dluh bývalému advokátovi Altnerovi, také s tím otálí a spoléhá, že Nejvyšší soud rozsudek změní.
Každý jiný dlužník už by s tím měl problémy. Myslím, že celá kauza s panem Altnerem je podivná, ale to neomlouvá, že se sociální demokracie nechová, jak se má chovat odsouzený dlužník. Měli by zaplatit a pak podat dovolání a žádat o zastavení vykonavatelnosti rozsudku.
Nedokazuje to, že se tady obecně nakládá s rozsudkem soudu jako s cárem papíru?
Neúcta k právu, malá vymahatelnost práva, to jsou bolesti, které existují a nelepší se. Prezident, který by měl jít příkladem, tomu dává na frak. Tady nefunguje takzvaný leadership, vedení, v této zemi. Ti lídři v České republice se nechovají tak, aby šli příkladem, a pak se nesmějí divit, že se tak nechovají ani občané.
V těchto dnech si ODS, v které jste několik let byl, připomíná 25. výročí svého vzniku. Prošla různými zvraty, od vrcholu až téměř k pádu. Jak na léta prožitá v ODS vzpomínáte?
Jedenáct let jsem byl jejím členem. Byly doby, kdy se říkalo, že v Praze by vyhrála i tenisová raketa Václava Klause.
Ale to už dávno neplatí. Nevím, jestli říci bohužel, nebo při vzpomínce na některé pražské politiky ODS a jejich chování spíš bohudík?
Já bych spíš řekl, že bohudík. V případě některých lidí je to i dobře.
Jak tedy dnes hodnotíte pětadvacet let ODS?
Nazval bych to ztracenou příležitostí. Mě to mrzí, nemám z toho žádnou radost, přál bych si, abychom žili v zemi, kde je silná levicová strana a silná liberální a konzervativní strana typu, teď bych řekl TOP 09. Ale ODS tu šanci měla, prohospodařila ji, především přístupem, že neexistují špinavé peníze, že právo mělo počkat, až se ekonomika transformuje. Všichni se chovali jako mistři světa na dobytém území, tady nám to patří, tady je naše, chyběla pokora k občanům. Já jsem se s tím pokusil něco udělat, a když jsem neuspěl, ze strany jsem odešel, protože jsem pochopil, že to nemá smysl. Vážím si těch, kteří tam setrvali a snaží se ještě o něco, ale většina těch, které jsem znal, už je pryč. A někteří mladí, kteří do strany přišli, to možná stále myslí dobře, někteří, zejména na radnicích, nesporně dělají slušnou politiku, to nejde šmahem házet do jednoho pytle.
Ale v momentě, když se ODS profiluje jako až xenofobní strana, podle výrazů, které slyším ve vztahu k uprchlické krizi, k Evropské unii, myslím si, že si nezaslouží nic jiného, než co se jí stalo. Po právu dostala na frak. Slyšel jsem, že mají problém sehnat kandidáty, aby vůbec obsadili kandidátky do Senátu. Ti lidé už s tou značkou nechtějí mít nic společného. Je to škoda, byla tam šance i řekněme po klausovské éře s Topolánkem, kdyby Topolánek nebyl takový střelec a neměl Dalíka, a kdyby se v Praze zase nerozjelo duo Bém – Janoušek a další. Jenže, kdyby jsou chyby. Věřím, že ODS měla možnost i přes průšvihy, které se dostaly na povrch v souvislosti s financováním strany v 97. a 98. roce, kdyby převládli ti slušní, seriózní politici, kteří šli do politiky s cílem jako já, aby sloužili občanům, dalo se to zvládnout. Mohlo se říci: ano, udělali jsme nějaké průšvihy, ne všechny věci se děly korektně, ale devadesátá léta byla divoká, a strana by mohla pokračovat. Ale nepokračovala, naopak. To, co jsem si myslel, že bylo vrcholné pokrytectví a korupce, se po mém odchodu ještě za Pavla Béma víc rozvinulo. Už nemá cenu se tím zabývat.
Myslíte, že značka ODS už je definitivně zkompromitovaná a poničená, že už ztracenou důvěru zpátky nezíská?
Myslím, že ne. Ale člověk nemůže předvídat. Nové vedení ODS nedává naději, že by to mělo být jinak.
Co říkáte tomu, že i když se zakladatel ODS, exprezident Václav Klaus s ODS rozkmotřil, vzdal se i funkce čestného předsedy, do strany teď přišel s velkými ambicemi jeho syn – mladý Václav Klaus?
Mladý Klaus je podle mého názoru šílenec, to je také psychopatická osobnost, ať se na mne nezlobí. A to, jak se předvádí exprezident Václav Klaus, co kde vykládá, už je úplně zoufalé.
Už nyní se začíná spekulovat o příští prezidentské volbě. Předpokládá se, že bude znovu kandidovat Miloš Zeman, pokud mu v tom zdravotní problémy nezabrání. Ale o Hrad neztratil zájem ani Václav Klaus, prohlásil, že by se o nejvyšší funkci ucházel, kdyby Zeman nekandidoval. Má podle vás naději?
Myslím, že Václav Klaus přeceňuje svůj vliv. Jsem přesvědčen, že už by ho dneska nikdo nemohl volit. Ale bohužel Miloše Zemana by lidé byli schopni zvolit. To je strašidelné.
Proč to je podle vás strašidelné?
Třeba proto, že nás táhne směrem na Východ.
Vývoj uplynulých pětadvaceti let zpochybňuje i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Jak vnímáte fakt, že ve vládě je oligarcha s velmi problematickou komunistickou minulostí a podezřelými styky s StB?
Je mi z toho smutno, vnímám to jako problém. Kdybych byl mladší, uvažoval bych, kam odjet a kde si zajistit život jinak, ale na to už je pozdě.
Myslíte si, že je v České republice vůbec poptávka po pravici, po pravicové straně, když vidíme volební preference nejen ODS, ale i TOP 09? Mnozí podnikatelé volili hnutí ANO, protože doufali, že nahradí ODS, ale pochopili, že ANO není pravice, ostatně ani levice, nemá vlastně žádný program.
Hnutí ANO v podání Babiše rozhodně není pravice. I když hnutí ANO je jinak cokoli, tam může být všechno. Mnoho politologů říká, že poptávka po pravici tady není, že Češi jsou rovnostáři. Ale co to je pravice? Já se považuji za pravičáka, ale na druhou stranu myslím, že mám sociální cítění, že člověk, když se mu daří, má povinnost být solidární a pomoci jiným. Není nic pravicového nechat lidi bez pomoci. Ale asi obecně zklamání z polistopadového vývoje způsobuje, že pravice ztrácí podporu.
Něco jiného byla devadesátá léta, vládla taková euforie, touha po změně, zejména ve městech, venkov byl jiný. U nás to funguje obráceně, všude na Západě jsou levicovější města a konzervativní venkov, tady byla pravicová města a postsocialistický venkov. Dneska už se to pomalu vyrovnává. Ale pravicové strany, především ODS, to velké očekávání promarnily, objevila se nedůvěra a skepse, že jde jen o to, aby se ti, kteří se mají dobře, měli ještě líp a že kašlou na obyčejné lidi a jejich problémy. To je špatně, nepodařilo se tady vytvořit silnou střední třídu, která měla vzniknout a měla logicky být hybnou silou. Dneska je tu hodně bohatá elita a ostatní jsme hodně chudí, i když se máme nadstandardně proti mnohým chudým zemím.
Ale v tom evropském srovnání se stále nedaří ani po šestadvaceti letech. Je to tím, jak se to tu vyvinulo, dneska vidíme hon na živnostníky, nestojíme o ně, podusíme je, jak to jde. Podnikání je komplikované, sám to vím, mám malou společnost s ručením omezeným a jsem současně OSVČ. Je tu možná podpora velkým podnikům, velkým firmám, těm se daří, ale masa lidí není zaměstnaná ani v ČEZu ani ve Škodovce, ta zaměstnává sama sebe nebo dělá v malých či středních firmách. A těm se nijak nepomáhá. Prošustrovala se bohužel šance, abychom si vážili, že došlo k obrovské změně, že jsme ve svobodné demokratické části Evropy, že nejsme na Východě.
Naopak mne děsí nostalgie a buranství, které reprezentuje Miloš Zeman. Pro mne je buran, i když se do toho možná stylizuje. Možná takový nikdy dřív nebyl, pamatuji si ho jako premiéra, ne že by byl gentleman, ale nebyl to buran. Byl sečtělý, byl schopný mluvit, i když už tenkrát pil kvanta alkoholu, ale nebylo to na něm vidět. Dneska už je to vypitý mozek a buran.
Věřím hodně na sílu individualit v dějinách. Je důležité, jak se chovají špičky, jak se chovají elity. Ty vytvářejí vzory. Bohužel, když jsme si mohli v časných devadesátých letech dělat o svých vlastnostech nějaké iluze, teď ukazujeme celé Evropě a celému světu, že si o nás žádné iluze dělat nemá.
Jak se chováme k neexistujícím běžencům, způsobuje, že k nám ani raději nejdou. Jsme zapouzdření, teď vyšel nějaký průzkum, že Češi mají nejradši Čechy. To je bezvadné, máme rádi sami sebe, my jsme nejlepší.
Trochu z vašich slov zavání pesimismus a beznaděj.
Nechci, aby to tak vyznělo. Myslím, že je třeba jít na Václavák a že se zase naplní. Do roka, do dvou zase něco jakoby bouchne.
Usuzujete tak i z toho, že někteří zpěváci vyzvali v přímém přenosu předávání Cen Anděl lidi, kteří nesouhlasí s prezidentem, aby to dali najevo?
Lenka Dusilová je prototypem neangažované zpěvačky, introvertky, která dělá krásnou muziku a nikdy ji nenapadlo vystupovat na barikádách. A najednou začne číst nějaké prohlášení. V těch lidech to je. Cítím to a vnímám.
A změnit se to dá jen volbami. Problém je, že máte na výběr jednoho estébáka populistu s nečitelným hnutím, který mne velmi zklamal, a socialisty. Kdyby se svými penězi byl Babiš ochoten zafinancovat změnu, aby se nekradlo a pracovalo, kdyby to byl druhý Baťa, bylo by to skvělé. Ale on není. On byl součástí systému, on v té korupci vyrostl, jen se snažil tvářit, že s tím nemá nic společného. Ale to není pravda. A on hlavně není demokrat, on nechápe, nerozumí, že diskuse není jen nějaké plácání prázdné slámy, ale že to je tříbení myšlenek. Nechápe, že musí naslouchat, nejen mluvit. A ukazuje, že má jiné cíle, než jsme si mysleli.
Věřili jsme, že nebude mít potřebu krást, chyba, je to naopak. Když má čtyřicet miliard, potřebuje šedesát miliard, osmdesát miliard. Potřebuje si pro sebe vytvořit příznivé prostředí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
_profil_top.jpg)
