Před nedávnem jste skončil s dětskými tábory, takže jistě můžete něco říci k fyzické přípravě děcek, i když samozřejmě „ty vaše“ jsou na tom lépe... Jaký je stav těch běžných dětí, je to stále horší?
Je, určitě, a nevím, kam to spěje a raději to ani nechci domýšlet, kam to spěje. Je to docela zarážející. Téměř mi tam zkolaboval čtrnáctiletý kluk. Šli jsme jen na výšlap na Čerchov, z Capartic nějakých čtyři a půl kilometru. A on byl totálně hotový, sedl si na silnici a že dál nepůjde. Samozřejmě hodně dělá psychika, když se člověk rozhodne, že prostě nemůže, tak nejde. On konstitučně vypadal na to, že se sebou nic nedělá, nesportuje, ale ve 14 letech, kdy už jsou u kluků aspekty líbit se holkám... To jsem se divil. Musel jsem ho trochu „nabudit“ – říkám, tady jsou osmiletí a podívej se, jak šlapou, vždyť jdeme pomalu, žádný kvalty. Pak jsem ho ukecal.
U mládeže jde fyzička opravdu dolů.
A co „absťák“ po technice, po noteboocích, mobilech?
Jim to samozřejmě chybí, ale docela rychle je vtáhne do děje atmosféra tábora. Myslím, že něco takového rodiče uvítají. Vždyť už při jejich příjezdu to na nich zas vyžadují. Takže rodiče za to děkujou, že to tam nemůžou mít. A máme pro mobily i špatný signál... Ale říkám – je to i na vás, na rodičích, vy to musíte stopnout, udělat harmonogram, kdy můžou na počítač, a ne že u něj budou sedět od rána do večera.
Dnes i vedoucí tábora jsou jednou nohou v kriminále…
A je dost instruktorů?
S nimi je to taky složitost. Jezdí se mnou jedna holčina, hodná a starostlivá, teď bude studovat pedagogickou fakultu, ale ještě asi nemá takovou věkovou zralost, protože když jí všechno řeknu, tak to udělá. Okamžitě a dobře. Ale starší člověk, který má více zkušeností, už vidí dopředu... Samozřejmě, záleží na tom, jak si ty lidi vychováte.
Prostě, nejsou lidi na ty lidi…
Je to tak, a je to horší. Já ty „svý děcka“ znám dobře, chodily ke mně třeba i dřív na judo, takže ví, do ode mě mají čekat, a já vím, co zas od nich.
Pojďme k jádru našeho rozhovoru, protože jsme se více než půlrok neviděli. Jak je to bezpečnostně – lepší, horší? Jak to vidíte na našich ulicích, i mezinárodně?
Tady u nás na Domažlicku to zatím „stagnuje“, je to na stejné úrovni, ale můj pohled je, že i tady to bude mít tendenci ke zhoršování. Teď se tady v okolí budou rozjíždět další montovny, kde je nárůst dělníků z východu značný, a už to pociťujeme. Takže kriminalita, i ta přestupková, bude narůstat. Bude se hodně rozšiřovat i společnost Evobus v Holýšově, což je výroba autobusů Mercedes, takže to jistě zasáhne i Domažlice.
Dneska si člověk na práci toho Ukrajince rád vezme, ale je tam riziko, než natrefíte na člověka, který udělá, co je usmlouvané.
... a určitě je tu i bezpečnostní riziko...
Ano, dnes je problém ty lidi prověřit. Agentury to nasmlouvávají a nevím, zda by dokázaly udělat kontrolu, jestli daný člověk nebyl trestaný nebo má nějakou závadovou minulost. Na to se popravdě řečeno moc nehraje. V agentuře to jde prostě na kusy.
Pořád se říká, že se tu skvěle žije, že jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa…
To se ale bohužel může změnit. Když si sem pustíme jiné národnostní menšiny, tak se situace bude v každém případě zhoršovat. Kriminalita bude narůstat. Jedna věc je migrace kvůli práci, ale pouštět si sem migranty a uprchlíky, s tím mám velký problém.
Nechci být drsný, ale ať se ty zaměstnanecké firmy a ty agentury postarají o najaté lidi. A udělal bych to zákonem. Když nebudou vykonávat práci, tak je vezmou zpátky a nenechají je tady napospas sociálnímu systému České republiky. Ze stovky jich tu zůstane padesát, a to by bylo super. Ale to se neděje.
A bezpečnostní situace v mezinárodním pohledu? Zůstaňme prozatím v Evropě…
Tam je to velký problém. Jednak z Ukrajiny může vyplynout rozpoutání ozbrojeného nebo válečného konfliktu. Dnes najít, kde je pravda, to je problém. Samotní Ukrajinci to neví, půlka chce na Západ, půlka na Východ. Komu dnes jde o pravdu?: A kde jsou hranice byznysu? Jednak tlaky z Ruska, pak z USA, kdy jim jednou slibují zbraně, pak zas že ne.
Když jsem byl v Bosně, tak jsem vždycky získával informace od těch lidí, protože jsem se domluvil. A to byl můj největší zdroj informací. Ne někdo jako v Kosovu mafián Thaci, který se pak stal prezidentem. Takový člověk neomezených možností. Lidi vám řeknou svůj názor, jak to cítí. Ale otázka je, jestli už nejsou zmanipulovaní. Pořád musíte mít ostražitost.
Psali jsme:
Zmínil jste se o Bosně, o které se příliš nemluví, ale pořád je to takový sud s prachem…
Ano. Moje poslední kroky, když jsme v roce 2007 opouštěli Tuzlu, bylo opět jít mezi obyčejné lidi. Tam bylo pořád zajeté, že rodiče dětí pořád jim říkali – pozor, tam ten a ten je muslim, Albánec. A na druhé straně zas takto mluvili o Srbech. Tam je to takhle zajeto, a bude to tak dál. Soulad, který byl za Tita, už tam asi nikdy nebude. A že je to časovaná bomba, to asi ví každý.
Myslíte, že tyhle kápa z Kosova někdy Haagský tribunál předvolá?
Těžko říct. Možná, že snad, i asi ano, ale všechno je tak zdlouhavé, na tak dlouhé lokty, že ti lidi můžou v průběhu řízení ještě udělat hodně nepříjemných věcí, spoustu věcí ovlivnit nebo něco udělat jinak, aby to změnili. Je to podle mě strašně zdlouhavé. Vím, že to nejde hned, ale když to trvá až takhle dlouho... Tolik dlouhých roků...
Ano, je jistě něco jiného říct někde na místě něco do protokolu, ale pak vypovídat…
Samozřejmě! A většina si to pak rozmyslí, co bude říkat. Mají starosti o svoji bezpečnost, o své rodiny, když si takzvaně pustí pusu na špacír.
A pojďme do západní Evropy. V našem minulém rozhovoru jste se zmiňoval o příhodě s vaší sestrou ve Frankfurtu, což mnozí čtenáři kvitovali, ale jiní v diskusi to bagatelizovali...
Já jsem tam byl překvapen ohromně. V Norimberku nevědí, co se děje ve Stuttgartu, a obráceně. Jsem zaskočený tou jejich neinformovaností. Dost často tam jezdíme a jsem zaskočen, když si pustím jejich zprávy, tak informace o tomto je minimálně. Maximálně se sděluje, kolik je utečenců a jak se jim pomáhá. A pak o počasí, co hrozí na dálnicích, když mají Holanďani prázdniny a migruje se k moři. Ale o bezpečnostním pohledu, o rizicích, nic...
V Norimberku jsme hledali restauraci, typickou německou, že si dáme tu norimberskou klobásku se zelíčkem a s knedlíkem, a když jsme po delším čase narazili na originální Němku, tak nám poradila, kam jít. Protože všude byly kebaby, Turci a jiné národnosti. A paní se divila, že toto chceme. A tam nás taky obsluhoval Turek. Takže expanze těchto národů je obrovská.
A v tom Frankfurtu jsem byl opravdu konsternován, tam je to fakt nebezpečné. Skupinky cizinců se tam snaží vyvolávat šarvátky přímo na ulicích. To, že přijdete o peněženku nebo o telefon, to je to nejmenší.
… a to je „poklidné“ Německo. Což pak potom ve Francii? Ale asi je tam klid a mír, protože se o ničem nepíše. V Calais je asi pohoda…
No tam je to podle médií úplná pohoda!
Už jsou problémy s českými dopravci. Je otázka, kde je hranice únosnosti a zodpovědnosti. Jestli mu tam ti černouškové naskákají, co má dělat?
To je opravdu veliké nebezpečí. Tam je to časovaná bomba na vteřiny. Dneska nejvíce informací se dozvíte od řidičů kamionů. Jak jsem říkal minule, ti, co vozí zeleninu, tak se za doprovodu policie dostávají do centra a zas je odvedou zpět na magistrálu. Jestli se tomuto říká demokracie, tak to je tedy něco... Já bych to nazval jinak.
Zaráží mě na tom ta minimální informovanost. Nic. Nechápu, proč o tom neinformujou, proč se s tím nic nedělá.
Nebo to Španělsko. Před rokem proběhly světem fotky, jak tam uprchlíci v Ceitě a Melile přelézají sedmimetrové ploty. A dnes se to tam už neděje, nebo je to tak běžné, že to nikoho nezajímá? Ale to by mělo…
Určitě to běží pořád dál, ale nemluví se o tom, nepíše, neříká. Celkově se situace v Evropě rychle zhoršuje. Nevím, jestli se čeká na nějaký velký problém.
A nestane se třeba to, že lidi na venkově už toho budou mít dost? Podívejte třeba na hnutí žlutých vest ve Francii. Ale vládnoucí moc potlačí spíš je…
Ano, to je možné. Je to z jejich pohledu nejpohodlnější. Nařídit, aby byl klid a ticho. Co zmůžeme jako občané tady, když půjdeme na Václavák a bude nás tam padesát nebo tři sta tisíc. Co my zmůžeme s Babišem? Nic. A tam je to to samé. Je to politika, která jede v nějakých kolejích.
… ale pak může nastat něco, co bude bezodkladně vyžadovat silové řešení…
Nevím, jestli se to nechá dojít až tak daleko.
Nedávno někteří vydatně nadávali na Maďarsko, jak drží vnější hranice, a teď se od něj učí třeba Rakousko…
Ano, ano. Já myslím, že ti Maďaři k tomu přistoupili dobře. Prostě říkali, že tam ty davy uprchlíků nechtějí a že budou hlídat hranice. A to by mělo být všude. A pomoc našich policistů v Makedonii, to je přesně, co je třeba. Určitě bych ji podpořil ještě více. Prostě pomoct za humny, někde blízko, než v Afghánistánu. Co tam vyřešíte? Držet to v nějakých kolejích a normách. To se tam přece stále neděje. Tam to nikdy nebude na klid.
Vždyť teroristi se dostanou i k nejhlídanějším osobám, k nejvíc hlídaným areálům…
Tam si prostě musí pomoct oni sami. Oni se v tom nejlíp orientujou. A samozřejmě musí chtít si pomoct. Můžou tam být ozbrojené složky dalších padesát let a pořád tam budou umírat spojenečtí vojáci i naši kluci...
Takže něco pozitivního za toho půl roku?
Moc toho není. To neznamená, že když se sejdeme zas za půl roku, že přijdu s rakví na zádech nebo s černým praporem. To určitě ne. Ale je to takový pupen před prasknutím. Francie a Ukrajina, to je dost problém, a možná, že až se příště setkáme, tak budeme ještě vzpomínat na staré zlaté časy…
Polsko bude na vlastní náklady budovat poměrně velkou americkou vojenskou základnu. Je to podle vás začátek studené války, nebo Poláci mají negativní zkušenosti, už kdysi se Sovětským svazem, a s Ruskem? Mění se svět, který byl ještě nedávno jasně daný?
Určitě se mění. Armáda USA chce mít vše pod kontrolou, chtějí vědět, co se děje. Jako tady u nás na Brdech, kam chtěli strčit rypák a vybudovat satelity. Oni by chtěli pod kontrolou všechno. Naši televizi, komunikaci. A lidi se tomu postavili, že to tam prostě nechtějí. A oni chtějí mít základny všude.
Já jsem to zažil v Tuzle. Tam byla základna Eagle Base, kde byla letiště, kina, to bylo jedno americké město. To bylo obrovské. Tam byly prádelny, kina, školy, fitcentra, na co si vzpomenete. Prostě to tam chtěli mít v okolí pod kontrolou. My můžeme být specialisti, můžeme mít chemické vojsko, speciální jednotky, ale oni nás vždy budou kontrolovat, vždy pro ně budeme „ti z Východu“. Oni uznají, že jsme dobří, ale hned dodají, že na nás musí dohlížet. To mi vždycky vadilo, že třeba když jsem vedl patroly, kde jsem měl Němce, Švédy, Angličany a já jsem tomu šéfoval. Vždycky jsem pak musel posílat na americké velitelství... kde to chtěli mít pod kontrolou. Prostě vždycky budeme pro ně východní blok, na který oni budou chtít dohlížet a mít to pod dozorem. A to není moc optimismus.
A Turecko? Sice je v NATO, ale jinak je velký rebel, viz dodávka ruských raket. Prostě je minimálně zvláštní, když členská země Severoatlantické aliance má holport s „nepřítelem“.
Turecko, co se týká armády, je obrovsky silné. Myslím, že je na pátém nebo sedmém místě na světě, co se týká velikosti a vycvičenosti armády. Mají námořní síly, vzdušné síly, a to nebezpečí od nich je v každém případě. Kdyby chtěli zaškodit, tak zaškodí účinně.
… a budou chtít zaškodit, nebo je to jen tak bububu?
Můj pohled je, že Turecko diktuje světu, chce peníze. Chce zaplatit za uprchlíky. Nahlas a veřejně si řeknou, že dokud nám budete platit, budeme je držet pod kontrolou. Když ne, tak my to všechno pustíme. A jestli se někde mluví o běžencích, že je tam někde milión uprchlíků, tak ten jejich počet je daleko, daleko větší. Jsou tam zavřeni a čekají. Takže další časovaná bomba…
A co Trump, jak odvolal útok na Írán v posledních minutách, když letadla už byla na cestě?
Ono kdyby k tomu došlo, tak by to opravdu nebyla žádná sranda. Takže by se mi chtělo říct, že to bylo mediálně nafouknuté.
A v případě Kima, jednou je pro Trumpa rakeťák, jednou kámoš...
Když slyšíte, že si bývalý americký prezident Obama s Kimem telefonoval hodně dlouho a neví se, co proběhlo... Prostě do médií se dostanou spekulace, ale na čem se opravdu dohodli, to se neví. Jako mediální konzumenti máme být v klidu, nebo jak? Hledejme pravdu…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
