Co říkáte novému papeži Františkovi? Je to podle vás ve srovnání s papežem Benediktem velká změna? Například ve vztahu k tradiční liturgii?
Myslím, že ten rozdíl museli postřehnout všichni, alespoň pokud jde o mediální obraz. Nyní máme papeže, ze kterého se stal přes noc miláček řady levicových médií a aktivistů. Ale světská láska bývá stejně pomíjivá jako světská sláva, takže se může ještě ledacos změnit. Podle mě je papež František dítětem své doby, konkrétně šedesátých let s jejich dětmi květin, „létem lásky“, nástupem nového marxismu a naivním optimismem. Obávám se, že řada věcí, které někteří církevní představitelé dnes považují za „moderní“, už řadu let zapáchá a působí trapným dojmem stejně jako květinové kalhoty do zvonu a dlouhé umaštěné vlasy. Snad to nebude znít příliš troufale, ale v tomto smyslu si myslím, že papež zaspal dobu a je značně „zkostnatělý“.
A tradiční mše?
Některé signály nasvědčují tomu, že papež František tradiční katolické liturgii nejen nerozumí, ale možná ji i osobně nesnáší. Jako kdybychom se opět objevili nazpět ve zmíněných, v podstatě zapšklých a intelektuálně nudných šedesátých letech minulého století.
A jak nahlížíte na to, jak se papež vyjádřil k otázce homosexuality?
Mírně řečeno, papež se vyjádřil velmi, velmi nešťastně. Bohužel jsme svědky toho, že papež něco řekne a pak se to různě „žehlí“ a vysvětluje, co tím bylo vlastně míněno, kam patří uvozovky a tak podobně. Osobně jsem spíš zastáncem toho, aby se méně mluvilo, a pokud se mluví, má to být jasné a srozumitelné. Dnes žijeme v záplavě bezobsažných slov, přispívat do ní nekonečnými proslovy povede jen k další inflaci. Navíc se to stane časem únavným a nikoho už ani nebude zajímat, proč a co se vlastně říká.
Co říkáte na námitky, že církev bývá někdy označována za homofobní? Nenávidí opravdu katolíci homosexuály?
Naprostý nesmysl. Katolická církev je v podstatě jediná, která těmto postiženým lidem přisuzuje nějakou důstojnost. Údajní přátelé homosexuálů je vlastně považují za zvířata, která nemají žádnou svobodnou vůli a musejí se chovat pudově, protože na nic víc se nezmůžou. Církev ale připomíná, že tito mnohdy těžce nemocní lidé mají svobodnou vůli, kterou mohou přemoci jednání, k němuž je nutkají jejich narušené pudy. Samozřejmě to nebývá lehké, ale spousta věcí na světě není lehkých.
Psali jsme:
Jak pohlížíte na celibát? Jaký má smysl? Neměl by být dobrovolný jako třeba u řeckokatolíků?
Celibát umožňuje, aby se člověk zcela zasvětil službě Bohu. Myslím, že každému, kdo má rodinu, nebo o rodině alespoň něco letmo zaslechl, musí být jasné, že v manželství se nelze na sto procent a téměř každou vteřinou věnovat svému povolání. Dost dobře nechápu, že lidé obdivují, když se například nějaký vědec zcela zasvětí své práci, ale u kněze je podobná oběť zpochybňována. Pokud jde o východní praxi, tak ani tam neplatí, že by se kněží mohli ženit. Mohou si jen ponechat manželku, pokud uzavřeli manželství před jáhenským svěcením. U biskupů, kteří ztělesňují plnost kněžství, je pak vyžadováno bezženství.
Jaký je váš názor na takzvané církevní restituce? Neměl být dle starých feudálních tradic a závazků, na jejichž základě církev majetek shromáždila do správy, dán na majetek nějaký závazek či břemeno, že se nesmí prodat tyto a tyto stavby důležité pro státní ideu a národní bohatství a že je nutné toto a toto, aby opět sloužilo charitě či vzdělávání? Neměla být nějaká pojistka, aby se církevní majetek nerozprodal?
Nevím co na to říct, nevěnuji církevním restitucím nějakou větší pozornost. Mohl bych tedy nějaký svůj názor „ventilovat“, ale obávám se, že nebude zrovna dvakrát moudrý. Pokud jde o zmiňované feudální závazky a z nich vyplývající vztahy mezi církví a světskou mocí, pak mi připadá nemístné se jich nyní účelově dovolávat, když naši současní vladaři považují, nemýlím-li se, feudalismus za dobu zpátečnického temna. Pokud se naši politici přihlásí ke středověku se vším všudy, pak prosím - lze o tom uvažovat.
A důvěřujete dnešní církevní hierarchii, že majetek nerozprodá?
Abych byl upřímný, tak ne. Ale to pochopitelně nic nemění na spravedlnosti nároků.
Považujete nějaké katolické panovníky či osobnosti z dějin za následováníhodný vzor?
Z našich osobností to je Karel IV. Ze světových bych asi zmínil ekvádorského prezidenta Gabriela Garcíu Morena.
Kterou předvánoční knihu Tomáše Halíka jste naposledy četl a co jeho tvorbě říkáte?
Nečetl jsem žádnou knihu Mons. Tomáše Halíka a jsem na to hrdý. Abych se přiznal, němečtí filozofové mě nudí k smrti, a o jejich epigonech to platí dvojnásob. Z „předvánočních“ knih jsem četl „Věrné sparťanské srdce“ od Václava Maška, kterou mohu s klidným svědomím každému doporučit. V případě díla Mons. Halíka by moje svědomí rozhodně klidné nebylo.
Psali jsme:
Co si myslíte o námitce, že církev lidem zakazuje to, co mají rádi? Třeba pivo, ženy a zpěv?
Co je to za nesmysl? Církev tyto věci naopak vřele doporučuje! Jenom připomíná, že člověk není zvíře. Vím, že to při pohledu na některé lidi není zrovna lehké, ale církev tady není od toho, aby mazala med kolem „huby“. Církev jen říká, aby se člověk nechoval jako masařka, která se, s prominutím, v chlastu utopí. Připomíná, že žena je také člověkem, ať už si feministky myslí cokoli, a že se k ní nelze chovat jako potkan, který obskočí deset potkanic za týden a pak „zdrhne“. Jednoduše řečeno, chce po mužích, aby se k ženám chovali jako chlapi, a ne jako promiskuitní úchylové. A o zpěvu se není třeba bavit. Co může být krásnějšího než pontifikální mše s gregoriánským zpěvem?
Co vás v posledním roce od hierarchů církve nejvíce naštvalo?
V podstatě nic zvláštního. Už jsem si zvykl. Jenom mě mrzí, že kdo opravdu hledá katolickou víru, musí ji hledat v antikvariátech.
Martin Čejka (nar. 24. dubna 1975) je šéfredaktorem časopisu tradičních katolíků Te Deum, který vychází jako dvouměsíčník od roku 2006. Do periodika přispívají další tradiční katolíci jako Michal Semín, Radomír Malý, Pavel Zahradník či Petr Bahník. Čejka byl i šéfredaktorem internetového časopisu Katolík Revue. Ve svém medailonku na serveru Protiproud.cz uvádí, že od svého prenatálního věku je zarytým fanouškem nejlepšího fotbalového mužstva na světě, tj. pražské Sparty. Později k této vášni připojil i odhodlaný tabakismus. Nestydí se na veřejnosti používat slova jako „Bůh“ a „národ“. Má několik přátel.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
