Místopředseda ČSSD Veselý: Lidé schvalující vraždy jsou pro společnost hrozbou. Slováci jsou zjevně proevropštější, než my

Minulý týden otřásl světem teroristický útok, který se stal na Novém Zélandu. Útočník tam zavraždil ve dvou mešitách celkem 50 lidí. Ne všichni tento čin ale odsoudili. Na sociálních sítích se objevovaly i výroky typu, že by lidé ještě střelci rádi nosili munici. Co na to říkáte? Co to vypovídá o možném soužití dvou naprosto odlišných kultur, o které se některé politické špičky v Evropě už delší dobu snaží?

Lidé, kteří takový útok schvalují, či se dokonce hlásí k tomu, že by s ním pomáhali, nejsou o nic lepší než ti, kdo se činu dopouštějí, a je zcela jedno, jaké je útočník rasy či vyznání. O soužití to nevypovídá nic, protože odpudiví jedinci jsou v každé lidské skupině.

Ministr vnitra Jan Hamáček právě v reakci na tato různá prohlášení k útoku na Novém Zélandu ihned skrze sociální sítě upozornil, že policie nenávistné komentáře na internetu prošetřuje. O čem to svědčí? Jde o destrukci svobody slova, nebo o potírání rostoucí nenávisti ve společnosti?

Jednoznačně jde o potírání zločinu v jeho zárodku. Lidé, kteří mají násilnické tendence (a schvalování vražd k nim jednoznačně patří), jsou pro společnost potenciální a blízkou hrozbou. V rámci naší země v tuto chvíli daleko bližší než útok islámského teroristy.

Mají pravdu lidé jako Lubomír Volný a mnozí další, že podobné atentáty jsou důsledkem islámského terorismu a jde tedy o reakci na něj?

Jde asi o podobný argument, jako by nás měli právo zabíjet Britové, protože se Čech dopustil vraždy Brita. Nebo, jako kdyby Pražané měli právo natlouct každému Plzeňanovi, protože plzeňský fanoušek ztloukl sparťanského. Ze strany Lubomíra Volného jde o opakované vyvolávání nenávisti.

Co v souvislosti s tím můžeme očekávat? Kam až toto nakonec dojde?

Záleží na tom, zda se budeme chovat jako kulturní národ, který je na určité úrovni, nebo se necháme strhnout vyvolávači násilí a nenávisti. V prvém případě máme šanci na to, abychom byli skvělá země. V druhém případě jsme nenávratně ztraceni.

Když se podíváme na naši politickou scénu, vy jste se stal jedním z nových místopředsedů ČSSD. Když budu citovat vaše slova: „Nenechám socdem padnout...“ Co chcete udělat pro to, aby si sociální demokracie v příštích volbách vedla výrazně lépe, než tomu v poslední době bylo?

ČSSD už se vrátila programově ke kořenům, když se svou činností a pomocí zaměřila na hlavní skupiny obyvatel země – na studenty, pracující rodiny s dětmi, drobné živnostníky a seniory. Druhým předpokladem obrody je umět naši pomoc těmto skupinám obyvatel prodat. A tady nás čeká ještě dlouhá cesta. Ale už po ní kráčíme.

S odstupem doby, co nejvíc (případně, kdo nejvíc) sociální demokracii v posledních letech uškodilo, nebo uškodil, že její důvěryhodnost u voličů tak klesla?

Příliš jsme spoléhali na to, že naše voličské jádro je stabilní a zaměřili jsme se na skupiny, o které jsme jej chtěli rozšířit. A ono nás velmi rychle opustilo a přešlo k ANO. Druhá věc je schopnost prodat výsledky své práce. V tom za Andrejem Babišem silně zaostáváme.

Poslanec Václav Klaus mladší byl vyloučen z ODS. Udělala podle vás strana dobře, nebo se to naopak obrátí proti ní?

To je zcela vnitřní věc ODS a nehodlám jí udělovat hraběcí rady.

Mimochodem, co říci na onen výrok Klause mladšího, který schvalování zákonů v návaznosti na nařízení EU přirovnal k činnosti židovských výborů během druhé světové války?

Václav Klaus mladší rád provokuje. Ale i provokace se dá dělat s noblesou. Toto prohlášení mělo do noblesní podoby velmi daleko a bylo pro oběti holokaustu a jejich potomky velmi ponižující. Za nejhorší však považuji neschopnost uznat chybu a omluvit se.

Kdyby Václav Klaus mladší založil novou politickou stranu, o čemž tu jisté náznaky byly, měl by nejspíš šanci vyplnit prostor na pravici. Jak velkého úspěchu by mohl u voličů dosáhnout? Byl by to potenciální partner Andreje Babiše do vlády?

Otázka je, odkud by sbíral voliče. Zřejmě by šlo o velmi konzervativní část voličů ODS a o voliče SPD. Jistou šanci by tedy měl, ale nepředpokládám, že by šlo o masovou stranu s velkou voličskou základnou. A Andrej Babiš je připraven spolupracovat s každým, kdo je ochoten spolupracovat s ním. Vzhledem k ideologické nevymezenosti hnutí ANO by tedy spolupráce možná byla. Problémem by však mohl být striktní požadavek na odchod s EU. To už je i na Andreje Babiše (v tuto chvíli) moc.

Slovensko má za sebou první kolo prezidenských voleb. Co říkáte na velký úspěch Čaputové? Je podle vás jasným favoritem i druhého kola? Čím Slováky získala?

Zuzana Čaputová je jasně velkým favoritem i pro druhé kolo. Slováci zjevně volí změnu, a to nikoliv populistickou či extremistickou. Naopak se přiklonili k liberální kandidátce. Jde tedy o zcela opačný směr než u nás.

JUDr. Ondřej Veselý

SOCDEM
místostarosta

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na sociálních sítích se začaly objevovat názory, že Čaputová je „probruselská“, v souvislosti s ní někteří zmiňují i jméno Soros. Například podle Tomia Okamury Zuzana Čaputová mimo jiné „podporuje likvidaci suverenity národních evropských států“. Jedná se prý o dlouholetou aktivistku slovenských politických neziskových organizací...

Samozřejmě chápu, že extremistické či silně konzervativní politiky Zuzana Čaputová dráždí a pokud uspěje, tak bude dráždit i nadále. A bude muset počítat s tím, že ze strany těchto skupin bude padat celá řada dezinformací k její osobě. A to, že se velmi rychle zapojil Tomio Okamura, jistě není žádné překvapení.

Již v předešlém rozhovoru jsme hovořili o blížících se volbách do Evropského parlamentu. Co ohledně výsledku naznačuje právě volba Slováků, kdy se do druhého kola dostaly „proevropští“ kandidáti?

Slováci jsou zjevně daleko proevropštější než Češi. Lze tedy očekávat, že i volby tam dopadnou velmi proevropsky. Ostatně s výjimkou Mariana Kotleby na Slovensku nepůsobí žádná výrazná politická síla, která by se vymezovala vůči evropské integraci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu vyzval členské státy EU prostřednictvím dopisu v médiích i na stránkách Elysejského paláce k „obrodě unie“. Co podle vás Macrona k takovémuto kroku vedlo? Co říci na jeho návrhy, jako například na vznik evropského azylového úřadu, zavedení celounijní minimální mzdy, reformu schengenského prostoru Evropy, klimatickou banku pro financování ekologických projektů, a další...?

Emmanuelu Macronovi do hlavy pochopitelně nevidím. Nicméně jeho apel považuji za reakci na sílení euroskeptických snah v rámci EU a za snahu zvednout prapor silné a sebevědomé Evropy. Je zřejmé, že nás v brzké době čeká rozhodování o tom, zda se budeme chtít připojit k exkluzivnímu klubu dále se integrujících zemí, v čele s Německem a s Francií, nebo zda budeme chtít zůstat v další linii, která bude stát mimo vnitřní jádro EU.

Pokud odkážu na předchozí komentáře o Slovensku, tam to vypadá, že půjde cestou do exkluzivního klubu.

Česká republika se dle mého mínění zatím chce klonit spíše k druhé lajně. V tom případě však musíme počítat s tím, že nás Slovensko nejenže brzy ekonomicky dožene (již nyní nás dohání poměrně razantně, a to navzdory, nebo právě proto, že se přiklonilo ke společné měně), ale následně nás i předběhne. Uznávám však, že to bude vyváženo větším smířením se směřováním vnitřního jádra EU, které bude moci ovlivnit pouze částečně.