Léta jste bojoval za zákaz kouření v restauracích. Přivítal jste, když ho teď prosadila jiná vláda?
Není tak důležité, jaká vláda jej prosadila, ale že byl prosazen. Já jsem se podílel na přípravě tohoto zákona ještě v době, když jsem byl předsedou sněmovního zdravotnického výboru. Tehdy jsme se zástupci ministerstva zdravotnictví vedeného bývalým ministrem Leošem Hegerem a týmem vybraných poslanců připravili znění, které se stalo základem pro návrh později předložený ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. V zákoně vidím řadu svých textů a myšlenek. Musím říci, že už jsem v posledních měsících ztrácel naději, zvlášť když zákon po hře s pozměňovacími návrhy a snaze ho na půdě Sněmovny zablokovat, před časem Sněmovnou neprošel. To byla chvíle, kdy jsem si myslel, že i v tomto volebním období ochrana nekuřáků spadne pod stůl. A to bylo také snahou jeho odpůrců, kteří se snažili jednotlivými pozměňovacími návrhy zákon zablokovat a zničit, aby se všechno zase oddálilo. Jsem strašně rád, že teď zákon prošel i Senátem, a už je vzhledem na předchozí oznámení prezidenta Zemana téměř jisté, že začne letos v květnu platit, protože pan prezident deklaroval, že normu nebude blokovat. Jsme jednou z posledních zemí civilizovaného světa, kde neexistuje důsledná ochrana nekuřáků, zejména na pracovišti a všech veřejných místech. Je jasné, že vše je umění možného, ale předpokládám, že do budoucna bude pokračovat snaha o zlepšení postavení nekuřáků ve veřejných prostorách, ale ten kvalitní základ tady už bude. Zákon, na jehož významných změnách jsem se v minulosti také podílel, tedy zákon 379/2005 Sb., přestane platit a bude nahrazen touto kvalitní normou.
Cítíte se jako průkopník, který připravil cestu k přijetí protikuřáckého zákona? Vaše jméno bylo svého času synonymem pro boj za větší ochranu nekuřáků.
Průkopník je milé označení, ale v legislativním procesu neplatí autorské právo, a navíc snaha o ochranu nekuřáků byla vždy kolektivním dílem politiků, odborníků i občanských aktivistů ve veřejném zájmu. Já se problematikou ochrany nekuřáků zabývám už dlouhá léta a v legislativním procesu jsem se této oblasti věnoval opravdu intenzivně. Zakotvení regulace kouření v českém právním řádu přesahuje jednotlivá volební období a je spousta dalších lidí, které je třeba připomenout a poděkovat jim. Určitě to byl v souvislosti s aktuálně schválenou regulací exministr zdravotnictví Leoš Heger a jeho náměstci, především Ferdinand Polák, a pak všichni ministři, kteří nastoupili po něm, vyzdvihnu ministra Svatopluka Němečka a jeho náměstky, zejména paní náměstkyni Lenku Tesku Arnoštovu. A významně se na úspěchu finální části projednávání podílel současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. A dále celá řada dalších poslanců, kteří se této problematice věnovali, nesmíme zapomenout na lidoveckého poslance Janečka, který ještě před mým příchodem do Sněmovny byl průkopníkem ochrany nekuřáků a legislativního řešení této věci. Byť se mu to nepodařilo dotáhnout do konce, dal zákonné ochraně nekuřáků jasný základ. Konečně se začalo dařit i to, že jednotlivé politické reprezentace se v posledních letech na toto téma začaly dívat správnýma očima – v zájmu občanů a v zájmu Ústavy a dalších zákonů, zejména v pracovněprávní oblasti. Dík tedy patří i politickým stranám, které umožnily zdárné projednání, z parlamentních více či méně prakticky všem, mimo ODS.
Nejmenší pochopení jste tedy v boji za protikuřácký zákon měl vždycky ve své vlastní straně – ODS. I teď se většinou postavili její poslanci a senátoři proti. Nemrzelo vás, že jste v minulosti o nutnosti přijetí protikuřáckého zákona nepřesvědčil ani všechny své stranické kolegy?
Postoj Občanské demokratické strany je pro mne zklamáním, protože ODS, která je stranou pravicovou, by měla být především tou, která bojuje za ochranu svobody člověka. A ono je to tak, že v západních demokraciích to byly pravicové strany, liberálně konzervativní, které se postavily jako jedny z prvních za ochranu nekuřáků. ODS vůbec nepochopila, že na pracovišti má nekuřák a v tu chvíli nekouřící kuřák stejná práva na ochranu zdraví jako kuřák. Pokud nežijeme ve feudalismu nebo totalitě, ale moderní, svobodné, demokratické společnosti. Je smutné, když právě ODS bojuje za pokračování legálního ničení zdraví části občanů ve veřejných prostorách a na pracovištích, kam restaurace zajisté patří.
S tím ale už asi nic neudělám. To, že dříve nebyla ODS tak radikální, bylo možná tím, že v době, kdy jsem byl jejím členem, byla jednak strana větší, takže i odlišné názory zaznívaly jinak, a jednak tím, že se mi dařilo argumentačně přesvědčovat řadu kolegů. Ale ODS se v tomto ohledu radikalizuje. Nejen navenek a nejen v těchto postojích, ona se dlouhá léta, bohužel, radikalizuje i uvnitř. To byl vedle odklonu od ideového základu i jeden z hlavních důvodů, proč jsem ODS i politiku v roce 2013 opustil. Když strana nedokáže být dostatečně svobodná a demokratická uvnitř, těžko může bojovat za svobodu svých voličů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
