Myslíte si, že by bývalí političtí vězni mohli zasáhnout do komunálních voleb?

Čtyřiadvacet let nám tuto možnost nikdo nenabídl a ani neumožnil! Od takzvané sametové revoluce, tedy předání moci. Morálně jsme byli rehabilitováni. Finančně takzvaně odškodněni za léta strávená v komunistických koncentračních táborech – to nebyly žádné věznice. Bylo to však okradení formou státních dluhopisů Václava Klause, protože pro nás už nebyly peníze. Když se rozpouštěla StB v devatesátém roce, tak ti obdrželi peníze do koruny a v hotovosti. A my jsme dostali jednorázově 30 tisíc a zbytek ve státních dluhopisech s pětiprocentním úrokem. Pak tu splatnost zkrátili na pět let. Havel měl miliony. Peníze i se Schwarzenbergem dostal za restituce, tak jim to bylo jedno… Hlavně aby estébáky vyřešili a oni mohli začít v pohodě podnikat. Kdysi Petr Cibulka k tomu řekl, že oni byli v mercedesech a pro nás jako bývalé politické vězně byly připraveny koloběžky. To byla ta startovací čára. Nebo chcete-li „rovné“ podmínky…

Proto bychom chtěli konečně vstoupit do voleb a pokusit se trochu obrodit tuto republiku. Vezměte si stále omílané exekuce! Bylo by dobré se podívat, kdo jsou tihle pánové – většinou bývalí důstojníci StB, policisté, kteří se státu utrhli ze řetězu – a někomu to prospívá. Proč exekuce, na kterých se napakovali advokáti, nepřevést zase pod soudy, jak to bývalo?

A bezdomovci – staráme se o každého psíka, zajímáme se o útulky, ale o bezdomovce? Copak je to normální, vždyť nejsou žádní vrazi. To města nemají možnost jim dát nějaké pečivo, které vyhazují supermarkety? To se s nimi jedná tak, že jsou horší než zvířata, že se jich štítí i doktoři? Přijali jsme zákon, že člověk bude zavřen za týrání zvířete, ale že se nechá lidská bytost zemřít na ulici, to je v pořádku? Jen proto, že se třeba zadlužili a exekutoři je doslova a do písmene oholili?

Nemyslel jsem si, že takovýchto věcí se dožiji, po revoluci. A proto bychom měli přijít a říci si také své. Proto má smysl, abychom kandidovali, jsme svědomím národa…