Co si myslíte o islámu jako náboženství? Není nebezpečí v něm samotném?

Záleží, zda se bavíme o náboženském islámu, kdy muslimové pouze uctívají svého boha, nebo se na to podíváme dalším pohledem, který souvisí s dalšími aspekty islámského náboženství, jež jsou asi v některých ohledech od islámského náboženství neoddělitelné, a těmi jsou právo šaría a džihád. Právo šaría a džihád jsou věci, které by žádná demokratická společnost, jež hájí svobody a ústavní pořádek, neměla dovolit. Bohužel vidíme, že v některých zemích Evropy kolem nás se tyto neblahé principy začínají uplatňovat. Česká republika by se měla jasně vymezit proti prolínání islámského náboženství do našeho práva a ústavních zvyklostí a občanských svobod.

Co vidíte negativního na právu šaría?

V právu šaría vidíme negativní aspekty rodinného práva, vztahů mužů a žen, kdy žena je postavena na úroveň méněcenné bytosti, kdy u soudu výpověď jedné ženy nemá stejnou váhu jako výpověď jednoho muže. Nemluvě o fyzických trestech typu kamenování. Žena v rodině, kde je ortodoxně vyznáván islám, musí spoustu věcí vytrpět od svého dětství. Vezme si muže, kterého jí někdo vybral. Známe příběhy vražd ze cti. Je to uzavřená izolující se komunita. Stačí, když si patnáctiletá holka z této komunity dá pusu s nějakým klukem na ulici a pak následuje velmi přísný trest pro tu slečnu i pro tu rodinu.

Není problém, že představitelé českých muslimů Abbás, Sáňka, předseda Ústředí muslimských obcí Alrawi odsoudili teroristické útoky v Paříži, ale právo šaría propagují, vydávají i publikace na jeho podporu, a pan Abbás explicitně hájil kamenování? Víme, že v českých mešitách muslimští duchovní kázali nenávist vůči židům či nevěřícím. Neměly by se naše bezpečnostní složky soustředit na mešity a kontrolovat, jestli se v mešitách nehlásá nenávist vůči lidem jiného vyznání a zda se nepublikují texty propagující principy, které popírají naše občanské svobody?