Panuje názor, že v takzvané „pražské kavárně“ je přehršle novinářů. Ale novináři v regionech nejsou vesměs členy pražské kavárny, Jak je to u vás, vždyť vy jste ze Zlínska...

To je otázka! Tenhle „problém“ s pražskými novináři už přetrvává poměrně dlouhá léta. A ten druhý problém, s mimopražskými novináři, tak to je také docela setrvalý stav. Někteří pražští novináři, nebo novináři z takzvaných centrálních médií, jsou opravdu skoro čelními představiteli pražské kavárny, pokud tedy pražská kavárna má nějaké čelo. Ve středečních Lidových novinách, v jednom z komentářů, jsem se kromě jiného dočetl, cituji: „Ale nejde o to, kdo je a není hrdina. Jde o tu zoufalou frustraci nás intelektuálů, s níž neustále opakujeme nahlas, ‚hej lidi, my si myslíme, že prezident je špatný člověk‘, při jakékoliv příležitosti.“ Ten komentář napsal Tomáš Baldýnský a na jiném místě onoho citovaného Posledního slova ještě praví: „Zkusme se zamyslet nad tím, kdo z nich bude mít největší radost, komu nejvíc pomůže, když propast mezi inteligencí a jeho, myšleno prezidentovými, dolními milióny, bude co největší.“ Takže podle pana Baldýnského může být intelektuálem pouze ten, kdo si myslí, že dnešní prezident je špatný člověk.

Jak může někdo dnešní společnost rozdělovat na inteligenci, respektive intelektuálskou skupinu, a dolních deset miliónů. Jak to asi myslí? Těch dolních deset milionů, to je kdo? Jsou to lidé pologramotní či negramotní, lidé nevzdělavatelní, jen takový ten plebs, jak se říkalo? To je jen „Kanonenfutter“ (potrava pro děla - pozn. red.), jak se říkalo? K ničemu jinému dobrý, než k tomu, aby v případě potřeby zaplnil ulice a nechal se vést intelektuály k novým a lepším zítřkům, podle toho, které nové a lepší zítřky je aktuálně napadly?