Tím prvním rizikem by podle něho byl start nové vlny globalizace, na jejímž počátku by prý byly gigantické investice s určujícím vlivem amerického kapitálu. Od toho by se odvíjela změna hospodářské mapy světa a následovaly by obrovské změny výrobní struktury členských zemí dohody o TTIP s návaznostmi na pracovní příležitosti a jejich velké přesuny.
Tyto procesy by dle něho zcela jistě snížily roli jednotlivých států a jejich vlád a dále by posílily vliv nadnárodních korporací. Po globalizačních procesech ekonomické povahy by následovaly obdobné procesy společenské, které by pronikaly do života každého z nás v míře mnohem větší, než je tomu doposud.
V našem zájmu je globalizační procesy přibrzdit a podpořit nezávislost
„Druhé riziko se týká nesporně úrovně bezpečnostních a sociálních standardů, které jsou v USA na nižší úrovni, než je tomu v Evropě. Nejde přitom jenom o potraviny, ale i o průmyslové výrobky, a zejména o sociální aspekty ve výrobním procesu. Rozhodně by zde byl tlak na obecné snížení těchto standardů, což není pro nás cesta. Pokud se týká zemědělství, tak by došlo k přetlaku na agrárním trhu EU v důsledku dovozu potravin z USA, které se vyrábí v lepších přírodních podmínkách, a tudíž je EU těžko schopná konkurence,“ míní Veleba.
„Já jsem přesvědčen o tom, že je naopak v našem zájmu tyto globalizační procesy přibrzdit a přemýšlet o prosazování jiného modelu. Tím je podle mne návrat k rozumné hospodářské politice na principu určitého ´samozásobení´ daného území či regionu. Mám na mysli zejména výrobu potravin, energie a surovin pro další zpracování a na ni navázanou zaměstnanost a osídlení. To byl mimochodem princip hospodářské politiky Marie Terezie,“ říká senátor.
Psali jsme:
Profitují USA na úkor ostatních
V praxi už příklad jak může dopadnout proces, o jakém se nyní jedná (TTIP), prý máme máme. Je to Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA): „Zde to dopadlo tak, že profitují USA na úkor sousedního Mexika, a na hranici mezi oběma státy je postavená zeď, která má zabránit přechodu osob z Mexika do USA.“
„Poslední moje poznámka je k tomu, že postrádám od vrcholných představitelů EU podrobné informace a veřejnou diskusi k tak závažnému tématu, jakým jednání o smlouvě o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice nepochybně pro nás je. Tento fakt pokládám za velmi závažný a dokonce bych řekl, že to je selhání evropských politiků. Oni totiž rozhodují za 500 milionů občanů EU,“ uzavřel Veleba.
Utajování
TTIP je bilaterální dohodou mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, společně se svou sesterskou dohodou TPP má prý ovlivnit přibližně 50 procent světové ekonomiky, 60 procent světového HDP a 33 procent celosvětového obchodu se zbožím.
Projednávání TTIP bylo zahájeno v červnu 2013, v květnu 2014 stále nejsou k dispozici dostatečné informace o jejím obsahu – a mnohdy je nemají ani úředníci a politici, kteří o něm budou rozhodovat. V Evropě budí odpor především odbourávání netarifních překážek obchodu, zavedení stejných standardů pro zemědělské a průmyslové produkty. Podobně i v Evropě panuje nedůvěra ke geneticky modifikovaným plodinám. Často bývá kritizováno i utajování obsahu návrhů a průběhu jednání.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
