Za předpokladu, že ANO bude vůdčí silou případné koaliční vlády a její největší stranou,...Anketa
Pane Mikoláši, vlastníte a provozujete farmu Krhanice na Benešovsku. V čem vlastně podnikáte?
Na farmě chovám tři sta mléčných kraviček. Produkujeme mléko a dodáváme českým zpracovatelům, ale například i do škol. Naše rodina tu hospodařila celé generace. Naše činnost byla ale přerušena čtyřiceti lety komunismu. Já jsem začal hospodařit krátce po revoluci v roce 1990. Tehdy nám vrátili 16 hektarů. Zbytek jsem postupně začal buď pronajímat, nebo přikupovat. Průměrně vydojím díky moderní technologii 6,5 tisíce litrů mléka denně. Naše rodina tu hospodaří od 18. století.
Jak hodnotíte jako zemědělec vývoj za poslední roky, daří se?
Hrozně těžko se daří. Například poslední čtyři měsíce se stále nacházím v černých číslech, což je ale zlepšení. Do té doby jsem totiž byl v číslech červených, překrýval jsem jeden provozní úvěr dalším provozním úvěrem, jen abych přežil. Těšil jsem se na to, že přijde doba, kdy lidem začnou chutnat české potraviny. Teprve teď se to ale začíná projevovat. Čeští zákazníci přestávají věřit supermarketům a potravinám z dovozu a začínají se zajímat.
V posledních dvou letech se zvedlo nové téma, a sice že je Česko odbytištěm pro potraviny druhé jakosti. Ty mají často totožný obal, ale odlišné složení. Uznala to i Evropská komise.
To zavinily naše řetězce. Mohu to ilustrovat právě na příkladu mléka. Řetězce tlačily naše mlékárny stále do nižších a nižších cen a mlékárny zase, aby to vyrovnaly, tlačily na nás. Jenže ono to platí i obecně. Zkrátka kvůli nim jsme my jako čeští zemědělci nuceni, abychom byli ztrátoví. Například moje máslo má 85 až 88 procent tuku, je tlučené, hnětené ze sladké smetany. Takové máslo jen tak v Evropě nekoupíte. Jen v Německu se prodává irské máslo v totožné kvalitě, jako mám já. To se ale prodává za deset euro a ta cena se drží. Moje máslo se drží na stejné cenové úrovni, jako má Madeta. Do řetězců si ale kvůli nízkým výkupním cenám nemůžu dovolit je dodávat. Vyrábím proto pro pekaře z Prahy, dodávám mléčné výrobky do škol, školek v okolí a například do Kladna vozím tvaroh. V marketech naše produkty ale nenajdete.
Máslo letos výrazně zdražilo. V obchodech docházelo k nákupní horečce…
No ano zdražilo, protože byl nedostatek a k tomu vysoká poptávka. V současné době jde ale cena másla mírně dolů. Výrobky jako tvaroh jsou oproti máslu zase hluboko pod cenou, a to proto, že Poláci nám sem cpou tvaroh levně, a i my tak musíme prodávat jen mírně dráže než oni. Nemůžeme ale být tak drazí, jako bychom potřebovali. Takže například v případě mého podnikání drahé máslo v podstatě vyrovnává tu nízkou cenu tvarohu.
Jak se vám dařilo od vstupu do EU? Šlo podnikání nahoru?
Bylo to stále velmi tvrdé a musím říct, že tvrdé to je i do dneška, tedy myslím tím to, jak obstát v konkurenci. Musím ale říci, že v poslední době, v posledních čtyřech měsících, se už začíná blýskat na lepší časy. Na Benešovsku, kde podnikám, zemědělci nekončí, spíše se objevují noví. Mladí nám začínají ukrajovat část trhu. Myslím tím takoví menší noví podnikatelé, kteří už začínají hospodařit na nějakých třiceti, padesáti hektarech a začínají chovat masný skot.
Co si čeští zákazníci mohou koupit v supermarketech? Seženou tam vaše mléko?
Moje mléko si tam nekoupí, protože já se supermarkety nespolupracuji. Mléko dávám jen českým kuchařům, mlékařům, cukrářům, školám a školkám a na farmářské trhy. Kromě toho mám i vlastní prodejnu.
Jaké mléko vlastně ale v supermarketech je? Na krabici máme napsáno CZ, ale jak víme, podle současných zákonů stačí, když je uvedena země, ve které byl produkt zabalen. Slyšel jsem i cosi o tom, že do marketů míří mléko z Polska, může to tak být?
Odkud to mléko je, nevím. Co se týče legislativy, stačí, když se na přebal napíše vyrobeno v EU, to je dostačující. Ohledně toho polského mléka tak tomu skutečně být může, že lidé v řetězcích kupují mléko z Polska.
Pomohly vám nějak evropské dotace?
Dotace mi samozřejmě pomohly. Já jsem se těšil, že se od toho 90. roku dostanu se svými výrobky do Evropy, a já jsem se tam doplazil, s českými obchodníky jsem se tam doplazil. Nebýt evropských dotací a otevřeného trhu s Evropou, naše zemědělství skončilo. Já těmi dotacemi částečně kompenzuji ztrátu naší výroby.
A co naše potravinová soběstačnost? Ta se přece výrazně snížila…
Ano, tak tomu je. Ale k tomu bych řekl, že se tak stalo vinou těch řetězců. Zkrátka ony sem navezly zboží do velkoobchodů a následně jej prodávají za cenu, která je pod našimi výrobními náklady. Například ta situace ohledně nízkých výkupních cen řetězců, to v Česku trvá celá desetiletí, tento stav. V současnosti jsme schopni vyrobit mléka tolik, kolik se vyrábělo v 90. roce, a to i přestože se výrazně snížil počet dojnic, které v Česku máme. Jenže naše mlékárny zkrátka nedokázaly konkurovat řetězcům, a tak i ty tlačily ty ceny dolů. No a někteří moji kolegové prostě odešli se svým mlékem do Německa, kde dostali vyšší cenu za litr.
Tudíž dnes je situace taková, že téměř polovina našeho mléka odchází na export do Německa. Mluvím tady o mléce, které se u nás nadojí a vyrobí. Vysoce kvalitní mléko odchází do Německa. Hlavně to jde přes firmu Pragolaktos (Mlékárna Pragolaktos se v současnosti nachází ve stoprocentním vlastnictví německého koncernu Sachsenmilch Leppersdorf, GmbH, který je členem skupiny Müller, poznámka redakce), který je dnes německou mlékárnou. Mléko se sváží například tak, že z Vysokého nad Jizerou jede mléko do Kyjí a odtamtud pak do Drážďan. A tam to pak pošlou do německých marketů, kde se prodává zpracované české mléko. Je to tím, že Němci prostě vykupují mléko dráže než například Madeta nebo jednotlivé české mlékárny. Co se týče supermarketů v Česku, tak ty potřebu o to, dostat naše zboží na svoje regály, nemají. Spíše mám pocit, jako by se snažily naše zboží potlačit, aby tam šlo zboží z dovozu. A to už trvá celá desetiletí a v podstatě od doby, co u nás ty řetězce vznikly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
