Nesouhlasíte s článkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Ladislava Cabady, Johna Boka, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga,  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.) či Džamily Stehlíkové.

V souvislosti s výročím srpna 1968 někteří komentátoři, aktivisté a politici hovořili o nebezpečí ze strany Ruska a o tom, že „nikdy nebyla připomínka okupace autentičtější než dnes“, například. Jak se vypořádáváte s takovými výroky, které dávají ruské počínání na Ukrajině do souvislosti s 46 let starými událostmi? Alexandr Vondra řekl, že nechápe, „že po zkušenosti absolutní devastace během vlády komunismu se zase objevují slavjanofilské tendence a opěvování Ruska“. Není přeci jen pochopitelné, že v českém národě přetrvává pachuť vůči Rusku z let 1948-1989?

Dne 21. 8. 1968 vtrhla na naše území vojska Varšavské smlouvy, a to 5 států – Polska, Maďarska, Německa, Bulharska a Sovětského svazu, jehož součástí byla jak Ruská federace, tak Ukrajina. Nepochybně vše organizovalo vedení Komunistické strany Sovětského svazu v Moskvě, kterému velel Ukrajinec Brežněv. Byla to doba vlády komunistické strany, která sice v Rusku je dosud parlamentní stranou, ale jako u nás je v opozici. Nehledět na tento fakt je stejné, jako bychom strašili Němci, že nás chtějí znovu napadnout. Pokud pan Vondra takové výroky pronáší, tak by si měl zopakovat dějepis naší země, protože mám obavy, že ani na případných školeních v USA jej tato fakta nenaučí.